Americké volby vyvolaly na světových finančních trzích výrazný obrat. Demokraté získali většinu v obou komorách Kongresu a investoři začali přehodnocovat další vývoj americké hospodářské a zahraniční politiky. Evropské akcie prudce vzrostly, dolar oslabil a ceny ropy zaznamenaly mimořádný propad. Trhy především očekávají, že oslabení politické pozice prezidenta Donalda Trumpa může omezit riziko další eskalace války s Íránem.

Zásadní je rozdíl mezi očekáváním investorů a skutečnými politickými rozhodnutími. Americké volby nezměnily prezidenta ani neukončily válečný konflikt. Přesto finanční trhy během několika hodin výrazně přecenily geopolitická rizika, která dosud zvyšovala ceny energií a náklady evropského průmyslu. Rychlost této reakce ukazuje, jak silně zůstává evropská ekonomika závislá na rozhodnutích přijímaných ve Washingtonu.

Panevropský akciový index STOXX 600 ve středu 4. listopadu posílil o 1,82 procenta na 657,40 bodu. Dosáhl nejvyšší závěrečné hodnoty od konce srpna a zaznamenal největší jednodenní růst od června. Španělský index IBEX vzrostl o tři procenta a německý DAX o 2,22 procenta. Růst pokračoval také ve čtvrtek dopoledne, kdy STOXX 600 přidával dalších přibližně 0,7 procenta.

Nejvýrazněji reagovaly evropské banky. Jejich sektorový index vzrostl o 4,6 procenta. Investoři předpokládají, že demokratická kontrola Kongresu může omezit některé jednostranné kroky americké administrativy vůči zahraničním finančním institucím. Posílily také společnosti působící v obnovitelných zdrojích energie. Dánský Ørsted získal 4,6 procenta a německý Nordex 4,8 procenta.


Demokraté převezmou vedení obou komor Kongresu v lednu 2027. Prezident Trump tak bude ve zbývajících dvou letech svého funkčního období čelit výrazně silnější zákonodárné kontrole. Nová většina může blokovat některé legislativní návrhy, ovlivňovat rozpočtová rozhodnutí a zahajovat vyšetřování postupu administrativy. Prezidentovi však nadále zůstávají rozsáhlé výkonné pravomoci v zahraniční a bezpečnostní politice. Politické omezení Bílého domu proto automaticky neznamená změnu jeho dosavadního kurzu.

Ropa zlevnila kvůli očekávání změny války s Íránem

Ještě výraznější než reakce akciových trhů byl propad cen ropy. Severomořská ropa Brent ve středu ztratila téměř devět procent a poprvé za dva měsíce klesla pod hranici 100 dolarů za barel. Ve čtvrtek ráno se pohybovala kolem 95 dolarů, tedy přibližně 2 050 korun za barel. Od začátku týdne její cena přechodně klesla zhruba o pětinu.

Rozhodujícím důvodem nebyl náhlý pokles světové spotřeby, ale změna očekávání investorů. Ti začali předpokládat, že americký prezident bude po volební porážce méně ochotný riskovat další rozšíření války s Íránem. Konflikt zahájený na konci února významně narušil energetické trhy a přispěl k prudkému růstu cen ropy.

Trump připustil, že válka se podílela na republikánské porážce. Viceprezident JD Vance její význam pro volební výsledek zdůraznil ještě otevřeněji. Prezident však současně vojenské operace obhajoval a uvedl, že by se rozhodl stejně. Politické důsledky voleb proto nelze zaměňovat za potvrzení blížícího se míru.


Pro Evropu je tento vývoj mimořádně důležitý. Podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla říjnová inflace v eurozóně čtyř procent, přičemž energie meziročně zdražily o 20,8 procenta. Trvalejší zlevnění ropy by mohlo zmírnit tlak na ceny dopravy, průmyslové výroby i spotřebitelské výdaje. Jednorázový propad burzovní ceny však automaticky neznamená odpovídající zlevnění pohonných hmot a už vůbec ne okamžitý pokles cen plynu či elektřiny.

Evropa získává úlevu, ale závislost na USA trvá

Pro české hospodářství představuje pokles cen ropy příležitost ke snížení části výrobních a dopravních nákladů. Levnější ropa by se při dlouhodobějším trendu mohla postupně promítnout do cen nafty, benzinu, logistiky, zemědělství i průmyslové výroby. Příznivým faktorem je také oslabení dolaru, v němž se ropa na světových trzích obchoduje. Výsledný dopad však bude záviset na délce poklesu cen, kurzu koruny, rafinérských maržích a situaci na trhu pohonných hmot.

Stejně důležitá je pro evropský průmysl budoucí americká obchodní politika. Demokratická většina může zkomplikovat prosazování některých Trumpových legislativních plánů, ale sama o sobě nezruší již zavedená cla ani obchodní omezení. Evropské automobilky, strojírenské společnosti a exportéři proto nemohou z výsledku voleb automaticky vyvozovat, že se jejich přístup na americký trh zlepší.


Největší nejistota přetrvává v zahraniční politice. Washington může pod tlakem domácích hospodářských problémů přehodnotit některé priority, zejména finančně a politicky nákladné vojenské operace. Zda to povede k omezení angažovanosti na Blízkém východě, změně přístupu k Ukrajině nebo novému uspořádání vztahů s evropskými spojenci, však zatím nelze spolehlivě určit.

Reakce finančních trhů přesto nabízí zásadní hospodářské poučení. Evropa dlouhodobě hovoří o energetické bezpečnosti, průmyslové soběstačnosti a strategické autonomii. Přesto stačí jediné americké volby, aby se během několika hodin výrazně změnily ceny energií, kurz dolaru, výnosy dluhopisů i hodnota evropských společností.

Je přitom příznačné, že investoři nyní oceňují především možnost omezení některých kroků americké administrativy. Evropské burzy tak nerostou pouze díky hospodářským výsledkům podniků, ale také v očekávání předvídatelnějšího vývoje americké politiky. Zda je tento předpoklad oprávněný, ukážou až konkrétní rozhodnutí Washingtonu.

Největším paradoxem současného vývoje je, že evropské hospodářství může získat výraznou úlevu nikoli díky vlastním ekonomickým opatřením, ale změnou politických poměrů za Atlantikem. Pokles cen ropy je příznivou zprávou, pokud vydrží. Současně však odhaluje slabinu Evropy, která přes všechny deklarace o strategické autonomii zůstává mimořádně citlivá na americkou zahraniční politiku a její dopady na světové energetické trhy.



Zdroje: 1. Reuters – Evropské burzy po amerických volbách; 2. Associated Press – Demokraté získali kontrolu nad oběma komorami Kongresu; 3. Reuters – Ropa a světové finanční trhy po volbách