Plánované zvýšení poplatků za odběr podzemní vody vyvolalo diskusi o tom, zda se změna dotkne také domácností s vlastní studnou. Vládní koalice prosazuje úpravu prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslance hnutí ANO Karla Turečka ke sněmovnímu tisku 48, který se týká novely zákona o rostlinolékařské péči. Dosud neschválený návrh počítá se zvýšením poplatku za odběr podzemní vody určené k výrobě pitné vody ze současných dvou na sedm korun za metr krychlový. Osvobození malých odběrů má přitom zůstat zachováno. Na obavy, že by lidé nově museli platit i za vodu ze studny u svého domu nebo chalupy, reagoval na Facebooku premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

„Na sociálních sítích se začaly šířit fámy, že lidé budou muset platit za vodu ze své vlastní studny u rodinného domu nebo na chalupě. Jako obvykle, naprostá hloupost. Běžných domácností s vlastní studnou a spotřebou do 6000 kubíků ročně se žádná změna netýká. A to platí i pro malé obce s přibližně 200 obyvateli,“ napsal na sociálních sítích Babiš.

Premiér následně vysvětlil, že cílem připravované úpravy je podle vlády především ochrana podzemních zdrojů vody. Upozornil na dlouhodobé sucho, které podle něj zasahuje nejen povrchové vodní toky a nádrže, ale také zásoby ukryté pod zemí. V této souvislosti připomněl údaje ministerstva zemědělství o stavu podzemních vod.


Údaj o 85 procentech se podle ministerstva zemědělství a vodohospodářských odborníků vztahuje k disponibilním, tedy využitelným zásobám podzemní vody. Neznamená proto, že by v České republice již zmizelo 85 procent veškeré podzemní vody. Babiš jej používá jako argument pro změnu dosavadního systému poplatků. Podle jeho vyjádření současné sazby zvýhodňují odběr podzemní vody oproti vodě povrchové, přestože právě podzemní zdroje mají být chráněny jako strategická zásoba pitné vody pro budoucnost.

„Přitom podzemní voda je dnes výrazně levnější než povrchová. Za tisíc litrů podzemní vody se platí dvě koruny, zatímco u povrchové vody je to 5,20 až 9 korun. Tento rozdíl se navíc 20 let nezměnil, přestože poplatky za povrchovou vodu se pravidelně zvyšovaly. Chceme proto nastavit spravedlivější podmínky a motivovat k šetrnějšímu využívání podzemních zdrojů, které potřebujeme chránit pro budoucí generace,“ pokračoval Babiš.

Navrhované zvýšení představuje pět korun za metr krychlový, tedy za tisíc litrů odebrané podzemní vody. Jde o poplatek za odběr ze zdroje, nikoli o konečnou cenu vody účtovanou domácnostem. Případný dopad na vodné by závisel mimo jiné na tom, v jaké míře jednotlivé vodárenské společnosti využívají podzemní zdroje. Babiš přitom odmítá, že by změna měla pro dotčené domácnosti znamenat výrazné finanční zatížení.


Vedle samotného zvýšení sazby se vede diskuse také o tom, kam budou vybrané prostředky směřovat. Návrh počítá se změnou dosavadního rozdělování výnosů, při níž by kraje přišly o přímý podíl na těchto poplatcích. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny proto 3. listopadu uložil ministrovi zemědělství připravit opatření, která by krajům zajistila kompenzaci výpadku těchto příjmů. Konkrétní podoba náhrad zatím není stanovena. Babiš ve svém příspěvku zdůrazňuje především plánované využití peněz na rozvoj vodohospodářské infrastruktury a přípravu na další období sucha.

„A ještě jedna důležitá věc. Vybrané peníze chceme vracet zpátky do vodního hospodářství. Na nové vodní zdroje, propojování vodárenských soustav, vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod. Protože vodu musíme chránit a musíme se připravit na další suchá období,“ uzavřel Andrej Babiš.