PROTESTY NAPŘÍČ EVROPOU, ZDRŽENLIVÝ PAVEL A BITVA O POPLATKY. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila po dvacetihodinovém jednání ve Sněmovně první čtení návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Hlasování skončilo v sobotu ve 4.36 ráno a vyvolalo ostrou reakci opozice. Předseda STAN Vít Rakušan prohlásil, že právě v tuto chvíli začal konec Babišovy vlády, zatímco šéf ODS Martin Kupka obvinil koalici z pokusu ovládnout veřejnoprávní média. Vláda kritiku odmítá a připomíná, že zrušení poplatků slibovala už před volbami. Podle dřívějšího průzkumu agentury STEM navíc 59 procent dotázaných podpořilo záměr změnit financování České televize a Českého rozhlasu. 

Je zrušení televizních a rozhlasových poplatků skutečnou hrozbou pro nezávislost veřejnoprávních médií?

Jim přece nikdy nešlo o nezávislost. Oni se bojí jednak o teplá místečka, jednak že vyjde najevo, jak tam kradli... zkrátka, bojí se veřejné kontroly. Bojí se, že by pro ně měla platit stejná pravdila jako pro ostatní. Nechtějí se vzdát svých prebend a privilegií. Proto tak řvou. 

Nebo jako myslíte, že Daniel Stach či Takáč nebo Řezníček budou najednou jiní, když budou placeni ze státního rozpočtu? Budou úplně stejně neobjektivní jako jsou dneska. Budou úplně stejně servilní k liberální demokracii a nám budou dál nasazovat psí hlavu. Změní se jen to, že to nebudeme muset platit my a NKÚ jim uvidí na prsty. 

Vládní hnutí ANO navrhuje výrazně zpřísnit tresty za nelegální zaměstnávání cizinců a činnost nelegálních pracovních agentur. V nejzávažnějších případech má organizátorům hrozit až deset let vězení. Návrh předložili ministři Lubomír Metnar, Aleš Juchelka a Alena Schillerová. Podle nich je nelegální zaměstnávání významným zdrojem příjmů organizovaného zločinu, zejména ukrajinských a ruskojazyčných skupin. Stát má kvůli těmto praktikám podle odhadů předkladatelů přicházet až o 50 miliard korun. Změny se mají stát součástí novely zpřísňující podmínky dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků, kterou Sněmovna poslala do závěrečného čtení. Dokážou desetileté tresty skutečně zastavit nelegální zaměstnávání cizinců a rozbít organizované pracovní mafie?

Chce che... na jedné straně chce vláda přijmout ještě víc pracovníků z Filipín nebo Indie a na druhou stranu chce bojovat proti nelegálnímu zaměstnávání... Tohle nikdy nebude fungovat. Na jedné straně pro mafie vytvářet podmínky a na druhé proti nim bojovat. Každá legální agentura má svou nelegální sekci, protože kde je poptávka, tam je i nabídka. Vláda by spíš měla tlačit na to, aby se u nás nehákovalo za patnáct tisíc měsíčně v třísměnném provozu. Aby za to byla tak důstojná mzda, aby ji mohli vzít i Češi. 

Vojenský analytik Jaroslav Štefec ostře zkritizoval prezidenta Petra Pavla za jeho rozhovor pro německý deník Bild. Pavel v něm hovořil o strachu Vladimira Putina z atentátu, poměrech uvnitř ruského vedení i dopadech americko-ruské ropné dohody. Štefec zpochybnil, odkud prezident své informace čerpá, a ironicky vyzval BIS, aby se místo školních osnov zajímala právě o jeho aktivity. Zároveň kritizoval Pavlovo zahraničněpolitické vystupování a vyslovil pochybnosti o jeho šancích na znovuzvolení. Je Štefcova výzva BIS k prověření prezidenta Pavla pouhou ironií, nebo skutečně závažným podnětem k prošetření?

Jarda Štefec má pravdu. Studený pot mě polévá, když si uvědomím, že do Moskvy možná pojede jednat člověk, který má plnou hlavu chorobných fantasmagorických z kdovíjak pofidérních zdrojů. Ale BISku bych to prošetřovat nenechal, to je zbytečné. Tam někde u Koudelky tyhle pitomosti vznikají. Vsaďte se, že pokud dojde na válku mezi NATO a Ruskem, tak Rusové u nás zbombardují kdeco, ale centrálu BIS nechají netknutou. Lepšího spojence u nás mít nebudou. 

Prezident Petr Pavel ostře kritizoval návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Označil jej za rizikový, přesto však oznámil, že zákon vetovat nehodlá. Babišova vláda přitom plánuje zvýšit deficit oproti letošnímu roku o 76 miliard korun. Prezident svůj postoj vysvětluje tím, že rozpočet je nástrojem vlády, která za něj také nese odpovědnost. Ještě v létě přitom vetoval rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, jeho veto však Sněmovna přehlasovala. Neoslabuje prezident Pavel svou vlastní autoritu, když rozpočet označuje za rizikový, ale odmítá proti němu zasáhnout?

Kdyby Pavel ten rozpočet vetoval, vláda by ho třeba mohla předělat tak, že ubere armádě a zbrojařům... Takhle sice soudruh PePa Babišovi nadává, ale neudělá nic, čím by ty penězovody jeho kamarádíčkům Strnadům poškodil. Nic jiného v tom nehledejte. Autorita prezidenta... ta je přece na prodej. Dá se koupit za místo v soukromém letadle. 

Ministr kultury Oto Klempíř z Motoristů nařídil mimořádné kontroly čerpání státních dotací u čtyř organizací sdružených v Asociaci nezávislých divadel. Jde například o Divadlo X10, plzeňské centrum Johan nebo pořadatele festivalu Za dveřmi. Asociace přitom dlouhodobě kritizuje kroky ministerstva a její zástupci považují kontroly za možnou odvetu. Klempíř politický motiv odmítá a tvrdí, že kontroly vycházejí z konkrétních pochybností o oprávněnosti vykázaných nákladů. Spor vyvolal také ostrou reakci opozice, která ministrovi připomíná jeho někdejší spolupráci s StB. Jsou Klempířovy kontroly nezávislých divadel oprávněným dohledem nad veřejnými penězi, nebo politickou odvetou za kritiku ministerstva?

Jak říkal kdysi Rakušan, pokud neděláte nic zakázaného, nemusíte se ničeho bát. Pokud divadla vše vykázala správně, nemají žádný důvod k obavám. Jejich křik ovšem naznačuje, že to v pořádku nemají a opravdu si tam trochu pomohli, či přikradli. Jinými slovy, buď se po kontrole ukáže, že pravdu měl ministr a nebo pravdu měla divadla. Já osobně bych si vsadil, že pravdu má ministr a milí divadelníci kradli jak straky. 

Ekonom Lukáš Kovanda otevřel možnost zákonného zastropování úrokových sazeb hypoték nebo omezení marží českých bank. Podobná regulace už funguje například ve Francii či Chorvatsku. Premiér Andrej Babiš mezitím kritizuje vysoké zisky bank a slibuje jednání o levnějších hypotékách. Kovanda však upozorňuje, že příliš přísné limity by mohly omezit dostupnost úvěrů a levnější hypotéky by zároveň mohly přispět k dalšímu zdražování nemovitostí. Pomohlo by zastropování hypotečních úroků českým domácnostem, nebo by naopak ještě více zdražilo bydlení?

Nejvíc by pomohlo, kdyby se zmírnily šílené stavební předpisy a zrychlila se výstavba. Dále by pomohlo, aby si byty a domy nesměly kupovat velké investiční společnosti k pronajímání, jako to udělal Trump. A do třetice by pomohlo, kdyby stavební řízení netrvalo roky, ale trvalo dny či hodiny. Když trvá, než stavbu povolíte a všechno je šíleně drahé kvůli blbostem, které musíte splnit, tak ta nemovitost prostě drahá je a je celkem jedno, jestli tu drahotu budete řešit hypotékou nebo zastropovanou hypotékou. Řešit drahé baráky zlevněním bankovních služeb je sice hezké, ale efekt bude nevalný. 

Evropou se šíří vlna protestů proti drahotě, nedostupnému bydlení, stavu školství i vládní politice. Ve Francii vyšly o víkendu do ulic statisíce lidí, demonstrace však na některých místech přerostly v násilné střety s policií. Úřady nasadily přibližně 70 tisíc příslušníků bezpečnostních složek. Nepokoje zasáhly také Itálii, kde vláda posílila bezpečnost v Miláně o 500 vojáků. Protestovalo se rovněž ve Španělsku, Portugalsku a Albánii. Zatímco evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení, roste nespokojenost obyvatel s životními podmínkami a veřejnými službami. Jsou současné protesty jen přechodnou vlnou nespokojenosti, nebo předzvěstí zásadní společenské vzpoury napříč Evropou?

Víte, všichni vidíme problém, ale nikdo nemá jiné řešení než ještě víc vzít lidi pod krkem a všechno jim zdražit. Proto bych si myslel, že tyto protesty nebudou právě přechodný jev. Ale dokud nebude zřejmé nějaké řešení, budou tyto protesty  ničit i to málo, co lidé ještě mají a budou se na nich přiživovat různí utopisté, kteří řešení vidí buďto v Islámu a nebo v ještě větší liberální žumpě. Společnost se pohybuje v mnoha bludných kruzích zároveň a zřejmě to skončí velkým průšvihem, než bude možné nějak racionálně jednat a reformovat. 

Americký prezident Donald Trump otevřel cestu k obnovení dovozu ruské nafty do Spojených států. Chce tím snížit ceny pohonných hmot a ulevit americkým spotřebitelům. Evropská unie mezitím protiruské sankce dál zpřísňuje, přestože vysoké ceny energií zatěžují evropský průmysl i domácnosti. Zatímco Washington začíná upřednostňovat vlastní ekonomické zájmy, Evropa dál nese náklady sankční politiky. Ukazuje Trumpův obrat vůči ruské naftě, že Amerika hájí především své občany, zatímco evropské vlády obětují jejich životní úroveň sankční politice?

Evropa si vždycky myslela, že je pro USA něco víc než nějaké banánové republiky. Že si vůči ní Spojené státy nedovolí to, co si dovolily vůči Jižnímu Vietnamu, Afghanistánu, Iráku, Lybii nebo Sýrii. Tamto jsou země k vyrabování, ale Evropa je přece spojenec, partner, bratr... Donald Trump teď Evropě ukazuje, že mezi Leyenovou a Hamídem Karzáím nevidí žádný rozdíl. 

Psali jsme: Tři běžné podoby homo politicus

A jestli Trump nějak hájí občany Spojených států, to nevím. Nějak nepozoruju, že by díky Trumpově politice ubylo bezdomovců a drog. Ostatně, nemusíme to řešit, za týden budou doplňovací volby do Kongresu a tak se dozvíme, co si o Trumpově politice myslí americký národ. 

Americký miliardář Elon Musk ostře obvinil ukrajinské politické a ekonomické elity, že na válce s Ruskem bohatnou a využívají ji k praní špinavých peněz. Podle Muska mají někteří vlivní Ukrajinci přímý finanční zájem na tom, aby konflikt pokračoval. Jeho slova přicházejí v době, kdy západní státy posílají Kyjevu další miliardy dolarů a eur a stále hlasitěji se diskutuje o tom, kdo a jak s touto pomocí nakládá. Kdo skutečně profituje z miliardové západní pomoci Ukrajině a může být právě finanční prospěch překážkou ukončení války?

Oni prostě jedou na tygrovi. Petr Pavel má pravdu, když říká, že padne-li Ukrajina, padnou s ní všichni. Pokud Rusko zvítězí, bude to konec EU, konec liberalismu, konec zbrojařů i konec obřích penězovodů na zlaté záchody a jachty pro Olenu Zelenskou. Ale to není nic nového. Afghánci to dělali stejně a také kradli jak straky. Ukrajina je jen takový větší Afghanistán. Jen s tím rozdílem, že na něj jsou navázáni všichni ti Petrové Pavlové, Strnadové, Winklerové, Dobrovští, Dědkové a ostatní. 

Evropská unie hledá další peníze na financování Ukrajiny. Dosavadní pomoc už dosahuje stovek miliard eur a Brusel musí řešit, z čeho zaplatí další vojenskou i rozpočtovou podporu Kyjeva. Na roky 2026 a 2027 sice schválil půjčku ve výši 90 miliard eur, pokračující válka však vytváří další finanční tlak. Evropské státy přitom samy zápasí s rostoucími dluhy, hospodářskými problémy a požadavky na vyšší výdaje na obranu. Dochází Evropě dech při financování války na Ukrajině a blíží se okamžik, kdy se celá tato politika ekonomicky i politicky zhroutí?

Evropa už do války dala mnohem víc peněz, než původně zamýšlela. Až válka skončí a vyleze najevo, co to doopravdy stálo, bude to megaprůšvih, který EU rozloží na prvočinitele. Ale stejně tak si myslím, že stále je co Evropanům ukrást, aby se kola války ještě mohla točit dál. Evropská konta ještě zdaleka nejsou vyčerpána. 
Ovšem, připravovat se na konec toho všeho, by bylo moudré.