Podstatou změn je omezení dosavadních zákazů poskytování veřejných zakázek a dotací společnostem spojeným s členy vlády. Novela ruší ustanovení zákona o střetu zájmů zakazující účast vymezených společností ve veřejných zakázkách. Místo něj zavádí možnost zadavatele takovou společnost vyloučit, pokud je jejím skutečným majitelem veřejný funkcionář stojící v čele příslušného úřadu.

Rozdíl je zásadní. Z dosavadního zákonného zákazu by se stalo oprávnění zadavatele rozhodnout o vyloučení za stanovených podmínek. Podobně se mění pravidla poskytování dotací. Omezení by se nově vztahovalo především na nenárokové dotace poskytované úřadem, který dotčený veřejný funkcionář přímo řídí.


Předkladatelé argumentují potřebou větší právní jistoty a odstranění problémů současné legislativy. Návrh proto zavádí také nové oznamovací povinnosti, pravidla zveřejňování některých dotací a možnost podávat námitky proti jejich poskytnutí. Tyto mechanismy však nenahrazují dosavadní zákaz ve stejném rozsahu. Zůstává tak otázka, zda má být střet zájmů posuzován pouze podle přímého rozhodování konkrétního ministra, nebo také podle jeho širšího politického vlivu. Na možné důsledky tohoto zúžení upozornilo v připomínkách Ministerstvo pro místní rozvoj.

Čtyři roky místo deseti mohou ovlivnit staré dotace

Ještě významnější finanční důsledky může mít změna pravidel pro vymáhání neoprávněně vyplacených prostředků. Novela navrhuje zkrátit lhůtu pro zahájení řízení o vrácení dotací Státního zemědělského intervenčního fondu z deseti na čtyři roky. Současně zavádí čtyřletou lhůtu pro zahájení řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Zcela zásadní je přechodné ustanovení vztahující se k zemědělským dotacím. Podle návrhu by se nová kratší lhůta použila také na neoprávněné platby uskutečněné před účinností zákona. Předkladatelé takový postup v důvodové zprávě označují za přípustnou zpětnou účinnost ve prospěch příjemců dotací. Tato část vyvolává největší pochybnosti. Pokud by stát nestihl zahájit příslušné řízení v nově stanovené lhůtě, mohl by ztratit možnost některé prostředky vymáhat. Návrh by se tak mohl dotknout rovněž sporů o zemědělské dotace čerpané společnostmi Agrofertu v letech 2017 až 2021, kdy Andrej Babiš vedl svou první vládu.


Čtyři protikorupční organizace – Transparency International, Oživení, Otevřená společnost a Lobbio – proto 4. listopadu vyzvaly ke stažení celé novely. Podle jejich společného stanoviska by změny oslabily prevenci střetu zájmů a mohly působit jako faktická legislativní amnestie pro některé příjemce neoprávněně vyplacených dotací.

Předkladatelé naopak v důvodové zprávě uvádějí, že desetiletá lhůta je nepřiměřeně dlouhá a čtyři roky představují dostatečný prostor pro účinnou kontrolu. Spor se tak netýká pouze délky administrativního řízení. Rozhoduje se také o tom, zda stát bude mít dostatek času prověřit složité dotační případy a požadovat vrácení prostředků, které byly poskytnuty v rozporu s pravidly.

Výhrady má i vláda. Evropské právo zůstává rozhodující

Pozoruhodné je stanovisko samotné Babišovy vlády. Kabinet novelu projednal 29. června a zaujal neutrální stanovisko. Současně však upozornil na řadu právních problémů a doporučil jejich další posouzení.

Vláda připustila, že nahrazení dosavadního pojmu ovládající osoby pojmem skutečný majitel může přispět k právní jistotě. Výslovně však požadovala další diskusi o omezení zákazu dotací na případy přímého rozhodování konkrétního ministra, o přístupu firem politiků k veřejným zakázkám i o zkrácení lhůt pro vracení prostředků.

Další výhrada se týká možného rozporu s evropskými závazky. Kabinet upozornil, že pokud by Evropská komise vyhodnotila novelu jako oslabení již přijatých kontrolních opatření, mohlo by to ovlivnit plnění některých milníků Národního plánu obnovy. Ve stanovisku však zároveň uvedl, že takový závěr zatím nebyl učiněn.

Samostatnou otázkou zůstává střet zájmů Andreje Babiše podle evropského práva. Evropská komise v zářijovém dopise dospěla k závěru, že dosavadní opatření související s převodem Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust nejsou dostatečná k řešení střetu zájmů podle evropského finančního nařízení. Premiér toto hodnocení odmítá a tvrdí, že svůj vztah k holdingu vyřešil.


Politicky významná je také forma předložení zákona. Návrh nepřipravila vláda jako celek, ale skupina koaličních poslanců. Neprošel proto standardním mezirezortním připomínkovým řízením určeným pro vládní návrhy, přestože může mít rozsáhlé dopady na veřejné finance. Vláda se k němu vyjádřila až v rámci stanoviska k poslanecké iniciativě.

Podstatou celého sporu proto není pouze situace premiéra Andreje Babiše. Jde o obecné nastavení pravidel, která mají bránit tomu, aby politická moc ovlivňovala rozdělování veřejných peněz ve prospěch soukromých podnikatelských zájmů.

Koalice nyní otevírá možnost tato pravidla výrazně změnit. Současně navrhuje zkrátit čas, během kterého stát může některé neoprávněně vyplacené prostředky vymáhat. Před přijetím zákona proto bude zásadní vyjasnit jeho dopady na dosavadní dotační řízení, veřejné rozpočty a evropské závazky České republiky. Bez takového vyhodnocení by se mohlo stát, že zákon deklarující větší právní jistotu současně zkomplikuje ochranu veřejných prostředků, kterou má stát ze zákona zajišťovat.



Zdroje: 1. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 221, novela zákona o střetu zájmů⁠; 2. Původní návrh zákona a důvodová zpráva – Sněmovní tisk 221/0⁠; 3. Vláda ČR – Výsledky jednání 29. června 2026⁠; 4. Stanovisko vlády k novele zákona o střetu zájmů⁠; 5. Transparency International – Výzva čtyř organizací ke stažení novely, 4. listopadu 2026⁠