Ministerstvo práce a sociálních věcí má v roce 2027 hospodařit s 1 030,98 miliardy korun, meziročně o 21,13 miliardy více. Největší kapitola státního rozpočtu tak představuje téměř 40 procent všech plánovaných výdajů. Vláda Andreje Babiše přitom slibuje důstojné důchody, vyšší podporu rodin a dostupnější sociální služby. Většinu prostředků však spotřebují zákonné nároky, takže prostor pro nové programy zůstává omezený. Rozhodující proto není pouze růst celkového rozpočtu, ale také to, jaké prostředky vláda skutečně vyčlenila na jednotlivé závazky svého programového prohlášení.

Vláda slibuje zastropování důchodového věku na 65 letech, změny valorizací a posílení příjmů seniorů. Návrh rozpočtu počítá s meziročním zvýšením výdajů na důchody o 23,2 miliardy korun. Zahrnuje pravidelnou valorizaci, rozšíření věkových valorizací a plánovaný jednorázový příspěvek 2 000 korun důchodcům. Národní rozpočtová rada (NRR) však upozorňuje, že propočtené náklady oznámených opatření dosahují pouze 17,8 miliardy korun. Z toho 10,4 miliardy připadá na pravidelnou valorizaci, 2,6 miliardy na věkové valorizace a 4,8 miliardy na jednorázový příspěvek. Rozdíl 5,4 miliardy korun rada označuje za implicitní rozpočtovou rezervu.


Sociální služby potřebují kapacity, rodiny konkrétní podporu

Vláda počítá s dotacemi na sociální služby kolem 30 miliard korun. Programové prohlášení slibuje rozšíření péče o seniory a zdravotně postižené, podporu domácí péče a nový způsob financování sociálních služeb. Samotný objem dotací však neukazuje, kolik nových míst vznikne ani zda se zlepší personální zajištění zařízení. Významné závazky se týkají také rodin. Vláda slibuje zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun, obnovení přídavků na děti, školkovného a daňových úlev pro pečující rodiče. Část těchto opatření se promítne přímo do sociálních výdajů, další do daňových příjmů státu.

Ze souhrnných rozpočtových údajů zatím nelze spolehlivě určit finanční krytí všech nových prorodinných opatření. Pro objektivní hodnocení proto bude nutné oddělit dosavadní zákonné dávky od nově připravovaných změn.

Úspory na nezaměstnaných nemají schválený zákon


Samotné snížení podpory může posílit motivaci k rychlejšímu hledání zaměstnání, současně však může zhoršit finanční situaci lidí, kteří o práci přišli. Jeho skutečný dopad bude záviset také na dostupnosti pracovních míst a účinnosti rekvalifikací. Rozpočtové srovnání potvrzuje, že vláda vyčlenila více peněz na důchody a sociální oblast. Současně však odhaluje rezervu v důchodových výdajích, legislativně nezajištěné úspory a zatím neúplně doložené financování některých prorodinných slibů.

Rozhodujícím měřítkem proto nebude bilionová výše sociálního rozpočtu, ale schopnost vlády zajistit důchody, dostupnou péči a pomoc rodinám při dlouhodobě udržitelných veřejných financích.



Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 2. Ministerstvo financí – Návrh státního rozpočtu na rok 2027 a výdaje kapitol⁠; 3. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027⁠; 4. Vláda ČR – Vyhodnocení plnění programového prohlášení za první pololetí 2026⁠