Evropa podle premiéra Andreje Babiše začíná řešit jiný problém než pouze vysokou cenu ropy. Ve svém nedělním vystoupení na Instagramu upozornil na omezené rafinérské kapacity, mimořádné marže zpracovatelů a výpadky výroby způsobené válkami na Ukrajině a na Blízkém východě. Výsledkem je situace, kdy ceny benzínu a zejména nafty mohou růst rychleji než samotná ropa.

Aktuální vývoj mu v této části argumentace dává za pravdu. Evropské rafinérské marže letos prudce vzrostly. Podle údajů citovaných Reuters se například marže u nafty mezi únorem a červencem zvýšila přibližně z 10 na 35 eurocentů na litr a u benzínu ze čtyř na 23 eurocentů. Na začátku září se evropské marže u benzínu dostaly téměř na rekordní hodnoty. Babiš proto znovu prosazuje pozastavení systému ETS1 pro energeticky náročný průmysl a nyní svůj požadavek výrazně spojuje také s rafineriemi. Není to jednorázová myšlenka. Česká vláda už v březnu podpořila italský návrh na dočasné pozastavení ETS1 a požadovala přechodné vyjmutí energeticky náročných odvětví ze systému.

Evropě chybí především schopnost ropu zpracovat


Rozdíl je zásadní. Ropy může být na světovém trhu relativně dost, ale pokud není dostatek zařízení schopných ji přeměnit na naftu, benzín či letecké palivo, cena hotových produktů roste bez přímé vazby na cenu samotné suroviny. Podle Reuters chybějí kvůli omezením v Rusku a na Blízkém východě řádově miliony barelů rafinovaných produktů denně. Výsledkem jsou vyčerpanější zásoby, vysoké marže a stále větší tlak na evropské odběratele.

Babiš proto upozorňuje i na dlouhodobější riziko. Pokud budou evropské rafinerie kvůli vysokým nákladům a regulaci postupně uzavírány, Evropa může prohlubovat závislost na dovozu hotových paliv. V takové situaci už nejde jen o cenu, ale také o bezpečnost dodávek strategické komodity.

ETS už není jen klimatická politika

Tady premiér spojuje problém rafinerií se systémem ETS1. Evropské rafinerie a velké průmyslové podniky musejí za část produkovaných emisí nakupovat emisní povolenky. Babiš tvrdí, že tento náklad zhoršuje jejich postavení proti konkurentům mimo Evropskou unii a urychluje přesun energeticky náročné výroby jinam.


Český postoj je přitom dlouhodobější. Už v březnu vláda podpořila dočasné pozastavení ETS1, cenový strop na povolenky a přechodné vyjmutí energeticky náročných odvětví. Babiš tehdy argumentoval především konkurenceschopností průmyslu. Současný nedostatek rafinérských kapacit k tomu přidává další rozměr, energetickou bezpečnost. Tím se charakter debaty mění. Emisní povolenky už nejsou jen sporem mezi klimatickou politikou a průmyslem. Stále více se stávají součástí otázky, zda Evropa dokáže udržet dostatek vlastních elektráren, hutí, chemických provozů a rafinerií.

V4 může českému požadavku dodat politickou váhu

Babiš chce český tlak spojit s obnovenou spoluprací Visegrádské čtyřky. Po jednání premiérů V4 v Bratislavě uvedl, že si v energetických otázkách dobře porozuměl především s polským premiérem Donaldem Tuskem a očekává společný postup.


Pro českou vládu je přesto společný postup důležitý. Samotná Praha evropský systém emisních povolenek změnit nedokáže. Pokud ale získá Polsko, Slovensko a Maďarsko a následně další průmyslové země, může se z českého požadavku stát širší evropská otázka.

Současný vývoj cen paliv navíc ukazuje, že debata není teoretická. Nedostatek rafinérských kapacit už dnes zvyšuje ceny benzínu a nafty a geopolitické konflikty mohou situaci dále komplikovat. Evropa proto musí vedle klimatických cílů řešit také otázku, kolik strategické výroby potřebuje zachovat na vlastním území.

Babiš správně otevírá téma, které může být v příštích měsících stále důležitější. Nejde o jednoduchou rovnici, že zrušení ETS automaticky zlevní benzin. Jde o širší otázku, zda evropská klimatická politika nevytváří v kombinaci s geopolitickými riziky příliš silný tlak na průmyslové kapacity, bez nichž se kontinent neobejde. Schopnost udržet rafinerie, energeticky náročný průmysl a dostupné ceny energie může být jednou z oblastí, ve kterých obnovená V4 získá skutečný ekonomický význam.