Americké technologické burzy zakončily říjen prudkým výprodejem, který odhalil rostoucí pochybnosti o ekonomické návratnosti umělé inteligence. Index Nasdaq 100 ztratil za měsíc více než sedm procent a podle průběžných propočtů Reuters hrozil společnostem v tomto indexu úbytek tržní hodnoty přes dva biliony dolarů, přibližně 44 bilionů korun. Samotný Intel se 30. října propadl o 28,6 procenta. Investoři začínají zpochybňovat, zda mimořádné výdaje na datová centra, procesory a energetickou infrastrukturu dokážou vytvořit odpovídající příjmy. Pokud se současný investiční boom výrazně zpomalí, důsledky mohou zasáhnout nejen technologické firmy, ale také banky, energetiku a světový průmysl.

Říjnový výprodej zasáhl největší americké technologické společnosti. Nasdaq Composite v pátek 30. října oslabil o 2,9 procenta a za celý měsíc ztratil 5,3 procenta. Výrazně klesaly také akcie výrobců polovodičů a společností spojených s výstavbou datových center. Největší pozornost přitáhl Intel, jehož akcie se propadly o 28,6 procenta. Společnost upozornila na slabší poptávku po osobních počítačích, vysoké investiční náklady a nepříznivý vývoj peněžních toků. Nvidia oslabila o 4,2 procenta a AMD o 10,9 procenta.


Ztráta tržní kapitalizace přitom nepředstavuje skutečně utracené peníze. Vyjadřuje pokles hodnoty akcií a změnu očekávání investorů. Tato změna očekávání je nejdůležitější. Technologické společnosti už nemohou spoléhat pouze na příslib budoucí revoluce. Musí začít přesvědčivě dokazovat její ekonomickou návratnost.

Umělá inteligence spotřebovává stále více kapitálu

Rozsah investic do AI dosahuje mimořádných hodnot. Podle odhadů JPMorgan mohou letošní celosvětové kapitálové výdaje související s umělou inteligencí dosáhnout 900 miliard dolarů, přibližně 19,8 bilionu korun. Do roku 2030 by jejich kumulovaná hodnota mohla vystoupat na 5,5 bilionu dolarů. Prostředky směřují do výpočetních procesorů, datových center, paměťových čipů, elektrických sítí a chladicích technologií. Jejich návratnost však závisí na tom, zda zákazníci budou ochotni dlouhodobě platit za služby umělé inteligence dostatečně vysoké ceny.

Současně roste význam dluhového financování. Technologické společnosti stále více využívají dluhopisové trhy a další zdroje kapitálu. Vyšší úrokové sazby přitom zdražují financování a zvyšují požadavky na budoucí výnosy. Tím se mění povaha rizika. Pokud firmy financují investice převážně z vlastních zisků, případné zklamání dopadá především na akcionáře. S rostoucím zadlužením se však problémy mohou přenášet také na věřitele a další finanční instituce.


Vzniká tak nebezpečný ekonomický rozpor. Výstavba infrastruktury postupuje mimořádným tempem, ale budoucí schopnost trhu všechny tyto investice zaplatit zůstává nejistá. Pokud se očekávání nenaplní, mohou technologické společnosti omezit další objednávky. Následný pokles by zasáhl výrobce čipů, stavební firmy, dodavatele energetických zařízení i finanční trhy.

Evropa může pocítit krizi, kterou sama neřídí

Případné zpomalení investic do umělé inteligence by mělo globální důsledky. Americké technologické společnosti vytvářejí rozsáhlou poptávku po asijských polovodičích, evropských průmyslových technologiích a energetické infrastruktuře. Jižní Korea právě oznámila mimořádný růst exportu čipů, který potvrzuje rozsah současného investičního boomu. Současně však ukazuje, jak silně se některé ekonomiky stávají závislými na pokračování technologických investic.

Evropská unie má významné výrobce průmyslových zařízení, elektrotechniky a specializovaných polovodičových technologií. V nejvýkonnějších čipech a části výpočetní infrastruktury však zůstává závislá na zahraničních dodavatelích. Evropa tak do rozvoje AI investuje značné prostředky, ale podstatná část výnosů z výroby klíčových technologií vzniká mimo její území. Pokud by se investiční cyklus obrátil, mohla by současně čelit poklesu průmyslových objednávek a znehodnocení některých investic.


Největší hrozbou není samotná burzovní korekce. Je jí rostoucí závislost světové ekonomiky na pokračování mimořádně nákladného investičního cyklu. Současný výprodej zatím nedokazuje vznik systémové finanční krize. Největší technologické společnosti stále vykazují vysoké příjmy a řada z nich disponuje značnými finančními rezervami. Ukazuje však, že trhy začínají přísněji posuzovat vztah mezi investicemi, zadlužením a skutečnými výnosy.

Evropa i Česká republika by z tohoto vývoje měly vyvodit důležité poučení. Investice do nových technologií jsou potřebné, ale jejich ekonomická návratnost nemůže být nahrazována politickými ambicemi nebo nekritickým očekáváním budoucího růstu. Umělá inteligence může skutečně změnit světovou ekonomiku. To však ještě neznamená, že každá miliarda investovaná do jejího rozvoje přinese zisk.

Tento rozdíl začínají investoři po říjnovém výprodeji stále důrazněji připomínat. A pokud se ukáže, že část současných očekávání byla přehnaná, náklady neponesou pouze akcionáři technologických gigantů, ale mohou se přenést do mnohem širší části světového hospodářství.



Zdroj: 1. Reuters – Nasdaq čelil říjnovému propadu hodnoty přes dva biliony dolarů; 2. Associated Press – Wall Street zaznamenala nejhorší den od června; 3. Financial Times – Investoři přehodnocují závislost americké ekonomiky na AI