Průmyslová produkce vzrostla meziročně o 2 procenta a zahraniční obchod se vrátil k mírnému přebytku, ke kterému mu pomohly i klesající ceny ropy. Horší je, že zemědělských produktů už více dovážíme, než vyvážíme. Smutek vládne také ve stavebnictví, kde je setrvalá bída. Inženýrské stavby klesly v únoru meziročně dokonce o 14 procent, ale nesmíme zapomínat na vliv záludného zimního počasí. Jinou věcí je pokles bytové výstavby, kde je brzda v podobě inflačních cen a faktického rozpadu hypotéčního trhu v důsledku vysoké úrokové míry.

„V únoru bylo zahájeno 3 511 bytů a tento počet meziročně klesl o 4,9 %. Za poklesem stojí kategorie rodinných domů, kde počty padají již od poloviny loňského roku. Naopak bytových domů bylo zahájeno více, a to především v Praze,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. Počet dokončených bytů meziročně vzrostl o 17,2 % a činil 2 678 bytů.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/stavebnictvi-unor-2023

Když se nad tou oslnivou cifrou 2,6 tisíce dokončených bytů zamyslíme, otřese námi hrůza. Staví se tak desetina toho, co by bylo třeba.

Statistiky zahraničního obchodu a průmyslu nejvíc ovlivnila automobilová výroba, která se trochu vzpamatovala. Jak zaznamenalo už v půli března Sdružení automobilového průmyslu, v České republice bylo od začátku roku vyrobeno 215 101 osobních vozidel, tedy o čtvrtinu více než v minulém roce. Nadále se však do objemu produkce promítají rozkolísané dodavatelské řetězce a nedostatek některých komponent, které téměř na celý únor zastavily výrobu v kolínské Toyotě. Pokles výroby způsobený zejména nedostatkem polovodičů zaznamenali i výrobci autobusů a motocyklů. Vozidel s elektrickým pohonem bylo vyrobeno 22 280, jejich podíl na celkové produkci se tak dlouhodobě drží na úrovni deseti procent.

https://autosap.cz/aktualita/vyroba-automobilu-v-cesku-zaznamenala-mezirocne-ctvrtinovy-narust/

Když však seřadíme údaje ze statistik ČSÚ o výrobě motorových vozidel do časové řady, neukazují žádný jasný růstový trend. Použili jsme statistiky, které jsou vyjádřeny bazickým indexem, to znamená srovnání s průměrem roku 2015, který tak má hodnotu 100. Náš graf začíná na začátku roku 2019, kdy byl vrchol konjunktury. Modrá linie vyjadřuje výrobu motorových vozidel bez motocyklů ve stálých cenách, něco jako v kusech. Oranžové tržby a šedé zakázky jsou v běžných cenách, ale všechno to jsou procenta z průměru 2015. Jsou však kombinací množství, cenového růstu, stávající inflace a příští inflace, proto jsou tak hezky rozvrstvené. To nezastře stagnující trend, na který má vliv zpřetrhání dodavatelských řetězců v pandemii, válka na Ukrajině a odchod od spalovacích motorů.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumysl-unor-2023

Další graf jsem převzal přímo ze zprávy ČSÚ, zachycuje vývoj průmyslové produkce od roku 2015. Červená linie patří Česku a jeho zápasu s pandemií od roku 2019. Ta způsobila na jaře 2020 dokonalý náraz do zdi, po kterém následovaly opakované pokusy o oživení. Dusily je však ekonomické sankce, energetická krize, inflace a odchod z východních trhů, a nakonec uvázly na totální absenci hospodářské politiky vlády. Za povšimnutí stojí, že od půli roku 2019 do půli roku 2021 u nás byl menší výpadek, než činí průměr EU (modrá linie pod červenou). Může to být vliv českých úlev a dotací, které měly udržet ohrožené podniky nad vodou.

Samostatnou roli ve vývoji evropského průmyslu hraje klimatická krize. V Německu (žlutá linie dole) ji chápou jako podnět k energetické transformaci a jsou tomu ochotni obětovat obrovské náklady i výpadek výkonu. U nás to považujeme spíše za pouhou překážku, se kterou si moc nevíme rady. 

Některé pozitivní vlivy mezitím skončily. Ropa rychle reaguje na rozhodnutí OPEC+ snížit těžbu a zvyšuje cenu nad 80 dolarů za barel. S evropskými cenovými stropy si neláme hlavu. Česká realitní bublina spojená s astronomickými nájmy a nedostupnými hypotékami odsává peníze z produktivní oblasti, podobně jako vysoké ceny energií. Komu se to daří ustát, musí oželet investice. Vláda se chystá zvednout daně, které omezí běžnou spotřebu, zapůsobí regresívně (vyšší DPH víc zatíží spotřebu chudších domácností), ale nesáhnou do astronomických majetků těch nejbohatších V ekonomické oblasti nás čekají hodně smutná čísla, která budou výmluvnější než všechny komentáře.

Zbyněk Fiala

vasevec.info