A co tchaijkonauti dělají, když nic nedělají? Start rozestavěné čínské vesmírné lodi s poetickým názvem Nebeská harmonie (Tchien-che) přitahuje pozornost médií i týden poté, co na její palubu vstoupili první tchajkonauti. Kosmická věda je samozřejmě důležitá, ale v médiích se propírají i obyčejné věci, a stále častěji formou kreslených seriálů, comics. Nevím, jestli si autor obrázků o zpestřování života v prostoru srovnatelném s autobusem, zcela vymýšlel, ale jak tak hoši plavou v beztíží a jeden má na očích brýle s virtuální realitou, ten druhý je trochu nervózní ze své role malé rybičky. Další obrázkovou atrakci tvoří fakt, že na palubě je prý zásoba 120 různých jídel.

Napřesrok už na stanici nebudou jen Číňané, dozvídáme se z krátkého videa, které nabízí první záběry z výzkumáku na oběžné dráze. Podle smlouvy mezi evropskou kosmickou agenturou ESA a čínskou CNSA z roku 2015 má být na orbit vyslána i evropská posádka. Avšak všechny přístroje a displeje komunikují v čínštině. A tak Němec, Francouz a Ital, kteří se na misi připravují, stráví hodně času kreslením čínských znaků a učením jazyka, ve kterém budou úplně všechna slovíčka z oboru lautr nová.

https://news.cgtn.com/news/2021-06-21/Tiangong-space-station-All-Chinese-operation-interface-11gYPEQaSD6/index.html

Ovšem napřesrok by mělo být na orbitu hotovo. Ted tam působí hlavně borci pověření oživováním a testováním stavby, která má být roku 2022 dokončena s celkovou hmotností 70 tun. Vybalují přístroje, rozvíjejí kabeláž a studují který čudlík kam patří. Současná trojice Nie Chai-šeng (56), Liu Po-ming (54) a Tang Chung-po (40) vydrží v kosmu tři měsíce, během kterých taky vystoupí do volného prostoru nebo bude ladit a testovat systém funkcí pro udržování životních podmínek na stanici. Nie už je veterán čínského kosmického výzkumu, bude na orbitu potřetí. Liu letěl jen jednou, ale vystoupil přitom z útrob družice. Tang poletí poprvé, v přípravě byl od roku 2010. Vzhledem ke konfuciánské tradici, která v Číně stále žije, je jasné, kdo koho ošéfuje. V téhle sestavě nemohou vzniknout spory, což zároveň vysvětluje, jak asi vznikala.

Premiéra trvalé stanice na orbitu je pro Číňany o to cennější, že nemohli participovat na americkém kosmickém výzkumu. NASA to měla výslovně zakázána zákonem, proto nesměli ani na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Ta už však stejně dosluhuje a roku 2024 má jít k Zemi a shořet v atmosféře. Vlastní stanice tedy byla pro ČLR nezbytností. A protože se prudce zhoršily i americko-ruské vztahy, Rusko se možná stáhne z ISS předčasně. Po roce 2024 bude čínská stanice jedinou, která na oběžné dráze funguje.

https://www.msn.com/en-us/news/world/shunned-from-iss-china-sends-astronauts-to-build-space-station-on-first-trip-in-years/ar-AAL7Jef

To je také silný argument pro rusko-čínskou kosmickou spolupráci. Ta se však přesouvá na Měsíc. Pokud se naplní dohoda uzavřená mezi Roscosmosem a CNSA, na naší oběžnici vznikne společná vědecká lunární stanice. Dříve bychom takové plány považovali za značně divoké, ale když Čína v rychlém sledu také vyslala sondu na odvrácenou stranu Měsíce a potom ještě robota na Mars, dá se jim věřit.

Šéfkonstruktér kosmických výprav s lidskou posádkou Čou Ťien-pching uznává, že Spojené státy jsou mnohem dál. Říká však, že čínské kosmické plány se orientují na vlastní potřeby Číny. A že taky plní její vlastní sen…

Zbyněk Fiala

vasevec.cz