Nový strategický plán klade důraz na vybudování nezávislosti ve špičkových technologiích, jako jsou mikroprocesory, a v potřebných surovinách, jako jsou vzácné zeminy.

Po roce s covidem, kdy nebylo možné stanovit rozumné cíle hospodářského růstu, ČLR se vrací k dřívější praxi a stanovila přírůstek HDP pro letošní rok „nad 6 procent“. Uvedl to čínský premiér Li Kche-čchiang v úvodním projevu na jarním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců v Pekingu. Jednání se účastní skoro tři tisíce poslanců.

Čína se tak vrací k hospodářské trajektorii směřující k „novému normálu“, kdy růstová tempa jsou mírně nižší než před lety a větší důraz je kladen na orientaci na špičkové obory a domácí spotřebu. Novu prioritou je také snižování zátěže životního prostředí a rychlý růst podílu obnovitelných zdrojů energie.

Graf porovnávající cíle (černá linie) a skutečná tempa růstu ukazuje, že v minulosti byly cíle obvykle překonány. Také letos podle analytiků čínská ekonomika poroste mnohem rychleji. Mezinárodní měnový fond v lednu odhadoval letošní růst na úrovni 8,1 procenta, neboť se bude odvíjet od loňského slabšího základu. Mnohem zajímavější je však sada osmi nových věcných cílů, které byly v pátek poprvé představeny čínským premiérem a tvoří jádro 14. pětiletky. Směřují ke zdvojnásobení čínského hospodářství do roku 2035 a přeměně Číny ve „výrobní supervelmoc“.

Osmičku cílů pro nebližší pětiletku do roku 2025 otevírá další rozvoj špičkových výrobních technologií, tedy kombinace robotizace, internetu věcí a umělé inteligence. Ten už byl součástí plánu Made in China 2025, ale byl lehce upozaděn po zlobné reakci a sankcích Washingtonu a Bruselu. Podstata však zůstává. Výrobní hi-tech pomáhá snižovat náklady a posilovat postavení čínských výrobců v globálních dodavatelských řetězcích. Obzvlášť důležité je také snižovat závislost na zahraničních technologiích a zvyšovat konkurenceschopnost vůči USA. Ale konkurenční boj vyostřuje také na americké straně. Senát Spojených států zvažuje posílení federálního rozpočtu o 30 miliard dolarů na posílení technologického sektoru, jak zaznamenala agentura Reuters s odkazem na zdroje z Kongresu USA.

Jak vypočítává hongkongský list South China Morning Post, cílem pětiletky je rychle odstraňovat slabiny v oblasti klíčových elektronických součástí, softwaru, materiálů a základních systémů. Čínská průmyslová výroba má být „inovativnější, bezpečnější a s vyšší přidanou hodnotou“. Pozornost bude soustředěna zejména na vysokorychlostní železnice, elektrická zařízení a obnovitelnou energii. Podstatné je, aby nejdůležitější části hodnotového řetězce zůstávaly v Číně. Zásadní je také snaha odstranit zranitelnost Číny ve výrobě nejvýkonnějších čipů a potřebných litografických zařízení, kterou ukázaly americké sankce vůči Huawei.

Hodně se sází na rozvíjení „nových oborů“. Průmysl 4.0, jak jsme si tomu zvykli říkat u nás, dostane zázemí v rychlém rozvoji mobilní telekomunikační sítě páté generace, takže pokrytí 5G na konci pětiletky má vzrůst na 56 procent obyvatelstva.

Abychom si mohli představit, co znamená cíl zdvojnásobit čínskou ekonomiku do roku 2035, je dobré si uvědomit, že v současné době je čínský HDP na obyvatele v dolarech 2010 v běžných cenách zhruba třetinový (8 255) ve srovnání s ČR (24 266). To je úžasný výsledek, neboť průměr zahrnuje i obrovské počty venkovského obyvatelstva (asi 300 milionů osob), kde se žije mnohem skromněji. Ve velkých městech už bude životní úroveň srovnatelná s námi.

Většina skokového odstraňování globální chudoby za posledních 30 let proběhla v Číně. A letos tam byly – aspoň podle oficiálních sdělení – odstraněny i poslední zbytky absolutní chudoby, tedy subsistenční hliněné vesnice v odloučených lokalitách s asi 10 miliony obyvatel. Řeší se to obvykle přestěhováním do městských bytů a novým pracovním zařazením. Nevím, jak moc se přitom hlasuje, ale únik ze života na pokraji živoření má také svoji hodnotu. Jistě by to ocenili i lidé jinde ve světě.