Svátek má: Svatava

Politika

Velikost textu:

Rekordní zisk německé AfD. Izolace přestává fungovat

Rekordní zisk německé AfD. Izolace přestává fungovat

AfD poprvé překročila hranici 40 procent. Německé tradiční strany ztrácejí důvěru a voliči dávají najevo hlubokou nespokojenost.

Alice Weidelová, předsekdyně AfD
11. května 2026 - 06:03

Německá politika se dostává do bodu, který ještě před několika lety většina médií i establishmentu označovala za nemožný. Alternativa pro Německo, známá pod zkratkou AfD, dosáhla v novém průzkumu v Sasku Anhaltsku rekordních 41 procent. Nejde už o protestní výkřik části společnosti. Jde o situaci, kdy se jedna z nejkontroverznějších stran v Evropě přibližuje absolutní většině v zemském parlamentu.

Podle průzkumu agentury Infratest dimap zveřejněného serverem The European Conservative získává AfD náskok patnácti procentních bodů před CDU. Strana tak dramaticky posiluje právě v době, kdy se německé vládní i opoziční elity snaží její vliv všemi prostředky omezit.

„AfD v Sasku Anhaltsku neustále rozšiřuje svůj náskok před CDU a nyní vede o 15 procentních bodů. Těšíme se na volební kampaň v září,“ reagovala na síti X spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová. 

Tato věta možná působí jako běžná stranická rétorika, ale skutečnost je mnohem hlubší. Německo totiž zažívá proces, který připomíná rozpad důvěry v tradiční politický systém. A právě to je důvod, proč AfD roste tak rychle.

Němečtí voliči odmítají staré politické pořádky

Sasko Anhaltsko není okrajovým regionem bez významu. Jde o spolkovou zemi, která dlouhodobě funguje jako politická laboratoř východního Německa. To, co se objeví zde, se často později přelévá i do dalších částí země.

AfD nyní překročila psychologickou hranici čtyřiceti procent vůbec poprvé v historii německých spolkových zemí. Ještě důležitější však je, jak dramaticky padají tradiční strany. CDU má pouze 26 procent, SPD pouhých 7 procent a FDP by se podle průzkumu vůbec nedostala do parlamentu.


Právě zde je vidět skutečný problém současného Německa. Nejde pouze o růst jedné protestní strany. Jde o kolaps důvěry ve strany, které Německo vedly po desetiletí.

Voliči stále častěji vnímají, že establishment není schopen řešit základní otázky každodenního života. Rostoucí ceny energií, stagnující ekonomika, migrační napětí, nejistota průmyslu, militarizace veřejného prostoru i stále agresivnější politická komunikace vytvářejí atmosféru frustrace. Mnoho Němců zároveň získává pocit, že běžná demokratická soutěž byla nahrazena morálním vydíráním.

Právě proto přestávají fungovat tradiční metody zastrašování voličů AfD. Německé elity dlouhé roky stavěly svou strategii na tom, že AfD označovaly za hrozbu pro demokracii. Jenže čím častěji tento jazyk používají, tím více voličů začíná nabývat dojmu, že establishment neumí nabídnout nic jiného než strach.

Typickým příkladem se stal bývalý premiér Saska Anhaltska Reiner Haseloff, který prohlásil, že pokud AfD vyhraje zemské volby, německé univerzity údajně nebudou uznávat maturitní vysvědčení studentů z této spolkové země.

Takové výroky už na část veřejnosti nepůsobí jako obrana demokracie. Naopak stále více lidí je chápe jako důkaz politické paniky.

Situace se navíc dramaticky zhoršuje i pro kancléře Friedricha Merze. Jeho CDU ztrácí podporu nejen na východě Německa, ale i celostátně. Mnoho voličů očekávalo po změně vlády tvrdší migrační politiku, větší důraz na ekonomiku a návrat stability. Místo toho však pokračuje atmosféra nejistoty a politických konfliktů.

Izolace AfD přestává fungovat

Největším paradoxem současné situace je skutečnost, že čím agresivněji se establishment snaží AfD izolovat, tím více tato strategie selhává.

CDU, SPD, Zelení i FDP v posledních měsících spolupracovali dokonce i s Levicí na parlamentních reformách, jejichž cílem bylo omezit vliv AfD. Ještě před několika lety by podobná spolupráce byla v německé politice téměř nepředstavitelná. Dnes však tradiční strany spojuje především snaha zastavit růst AfD.

Jenže voliči tento postup stále častěji vnímají jako manipulaci politického systému. Pokud se všechny zavedené strany spojí proti jedné opoziční síle, část veřejnosti získává pocit, že demokracie funguje pouze tehdy, když vítězí „správné“ strany.


Právě tato atmosféra může být pro Německo mimořádně nebezpečná. Politický systém totiž ztrácí schopnost absorbovat protest standardní demokratickou cestou. Výsledkem je další radikalizace veřejné debaty.

AfD navíc těží z toho, že se jí daří prezentovat jako jediná skutečná opozice. Zatímco CDU je mnohými voliči vnímána jako součást stejného establishmentu jako SPD nebo Zelení, AfD vystupuje jako síla, která stojí mimo systém.

Lídr AfD v Sasku Anhaltsku Ulrich Siegmund tak vstupuje do volební kampaně v situaci, která ještě nedávno působila nepředstavitelně. Pokud bude současný trend pokračovat, AfD může skutečně usilovat o absolutní většinu mandátů.

To by znamenalo historický zlom nejen pro Sasko Anhaltsko, ale pro celé Německo. Země, která po desetiletí stavěla svou identitu na stabilitě a předvídatelnosti, se dostává do období hluboké politické transformace.

A právě zde se ukazuje největší selhání současných německých elit. Namísto skutečné analýzy příčin rostoucí nespokojenosti se příliš často spokojily s moralizováním a nálepkováním vlastních občanů. Jenže voliči, kteří mají pocit ekonomické i kulturní nejistoty, už podobná gesta nepřesvědčují.

AfD dnes neroste proto, že by Němci náhle změnili své historické zkušenosti. Roste proto, že miliony lidí ztratily důvěru ve schopnost tradičních stran řešit realitu současného Německa. A právě to je pro Berlín mnohem nebezpečnější zpráva než samotných 41 procent.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: facebook)


Zdroje: https://europeanconservative.com/articles/news/afd-hits-record-41-in-german-state-poll/; 2. https://x.com/alice_weidel/status/2052266029951111176



Jsou podle Vás Benešovy dektery uzavřené téma?

Ano
transparent.gif transparent.gif
48%
Ne
transparent.gif transparent.gif
26%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
26%