Marine Le Penová v neděli 25. října na sjezdu Národního sdružení (RN) v Orléansu oficiálně zahájila prezidentskou kampaň pro rok 2027. Před přibližně 8 500 příznivci slíbila obnovení pořádku, posílení francouzské suverenity a hospodářskou obnovu země. Její vystoupení přišlo v době rozsáhlých sociálních protestů, rostoucích rozpočtových problémů a oslabování tradičních politických stran. Nejnovější průzkum přisuzuje Le Penové 32 až 33,5 procenta hlasů v prvním kole, zatímco kandidáti politického středu ztrácejí podporu.

Le Penová postavila zahájení kampaně na tématu národní obnovy. Francie podle ní neprožívá konec světa, ale konec dosavadního politického uspořádání. Kritizovala prezidenta Emmanuela Macrona a současné vedení země za problémy s bezpečností, migrací a hospodářskou politikou. Slíbila přísnější postup proti kriminalitě, obnovení hraničních kontrol, vyhošťování cizinců odsouzených za trestnou činnost a tvrdší zásahy proti organizovanému zločinu.

Dvoudenní sjezd současně potvrdil dosavadní mocenské uspořádání RN. Jordan Bardella byl bez protikandidáta znovu zvolen předsedou strany se ziskem 98,98 procenta hlasů zúčastněných členů. Hlasování se účastnilo přibližně 68 procent oprávněných straníků. Le Penová potvrdila, že s Bardellou počítá jako s premiérem v případě získání prezidentského úřadu a následného vytvoření odpovídající parlamentní většiny. Vedení poslaneckého klubu RN v Národním shromáždění převzal její blízký spolupracovník Sébastien Chenu.


Sjezd doprovázela mimořádná bezpečnostní opatření a demonstrace odpůrců RN. Samotné stranické jednání provázely také kontroverze. Ochranka vykázala novináře serveru Mediapart a při nedělním vystoupení Bardelly došlo k incidentu s aktivisty židovské studentské organizace, kteří protestovali proti údajným antisemitským výrokům z jeho minulosti. Bardella tato obvinění odmítá.

Průzkumy potvrzují podporu RN. Macronův politický střed slábne

Nejnovější průzkum Ipsos bva-CESI pro deník Le Parisien, uskutečněný 21. a 22. října mezi 1 500 registrovanými voliči, přisuzuje Marine Le Penové v prvním kole prezidentských voleb 32 až 33,5 procenta hlasů podle složení kandidátní listiny. Její podpora zůstává přibližně na zářijové úrovni, v některých variantách mírně klesla. Nedávné pouliční násilnosti tedy podle tohoto měření nepřinesly prokazatelný prudký nárůst jejích preferencí.

Výraznější posuny se odehrávají mezi ostatními politickými silami. Jean-Luc Mélenchon z Nepodrobené Francie dosahuje 17 procent, o dva procentní body více než v září. Bývalý premiér Édouard Philippe získává podle varianty 13 až 15 procent, zatímco Gabriel Attal při samostatné kandidatuře politického středu 9,5 procenta. Oba zaznamenali proti předchozímu měření citelný pokles.


Významnou právní komplikací zůstává její odsouzení za zneužití prostředků Evropského parlamentu. Odvolací soud v červenci 2026 potvrdil výrok o vině, ale zkrátil zákaz výkonu veřejných funkcí tak, že Le Penové otevřel cestu ke kandidatuře. Součástí trestu je také elektronické monitorování. Le Penová vinu odmítá a oznámila další dovolání ke kasačnímu soudu. Právní spor tak nadále představuje významnou součást její politické situace.

Nižší daně, vyšší bezpečnost a sociální jistoty. Kdo to zaplatí?

Největší ekonomickou otázkou programu Le Penové je jeho financování. V Orléansu slíbila snížení daní pro podniky, omezení byrokracie, podporu francouzského průmyslu, inovací a umělé inteligence. Současně odmítla další zvyšování důchodového věku a zdůraznila ochranu kupní síly domácností.

Tyto závazky přicházejí v době vážných problémů francouzských veřejných financí. Země čelí vysokému zadlužení, rostoucím nákladům na obsluhu dluhu a obtížnému prosazování rozpočtových úspor. Ratingová agentura Moody’s sice ponechala Francii hodnocení Aa3, ale zachovala negativní výhled.

RN slibuje úspory, omezení administrativy a efektivnější fungování státu. Samotné tyto přísliby však nedokládají, že případná vláda dokáže současně snížit daňové zatížení, financovat průmyslové investice a zachovat rozsáhlé sociální výdaje. Rozhodující bude konkrétní rozpočtový plán a jeho dopad na deficit a veřejný dluh.


Pro Českou republiku by změna francouzské politiky měla významné důsledky. Francie patří mezi rozhodující ekonomiky Evropské unie a její postoje ovlivňují průmyslovou, energetickou, zemědělskou i bezpečnostní politiku. Zvláště důležitý by byl další vývoj evropského jednotného trhu, pravidel státní podpory a spolupráce v obranném průmyslu.

Víkendový sjezd RN tak nepřinesl pouze zahájení prezidentské kampaně. Potvrdil stabilní vedení strany, její rostoucí organizační zázemí a vysokou úroveň podpory Le Penové v průzkumech. Současně však otevřel otázku, zda lze její hospodářské a sociální sliby uskutečnit v zemi s omezeným rozpočtovým prostorem.

Francouzská politická scéna se proměňuje především kvůli dlouhodobému oslabování tradičních stran a rostoucí nespokojenosti části společnosti. Marine Le Penová na tomto vývoji staví svou kampaň, její volební podpora však sama o sobě neřeší zásadní hospodářské problémy Francie. Rozhodující otázkou proto nebude pouze bezpečnost a migrace, ale také to, zda RN dokáže předložit uskutečnitelný plán obnovy hospodářské stability bez dalšího prohlubování veřejného zadlužení.



Zdroje: 1. Reuters – Marine Le Penová zahájila prezidentskou kampaň; 2. Le Monde – Průběh sjezdu RN a vztahy mezi Le Penovou a Bardellou⁠; 3. Le Monde – Zahájení prezidentské kampaně Marine Le Penové⁠; 4. Ipsos – Prezidentské preference ve Francii; 5. LCP – Jordan Bardella znovu zvolen předsedou RN⁠; 6. Reuters – Odvolací rozsudek v kauze Marine Le Penové