Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil výsledek senátních voleb za katastrofální a odpovědnost připsal především regionálním organizacím hnutí ANO. Z třinácti kandidátů, kteří postoupili do druhého kola, neuspěl ani jeden. V komunálních volbách hnutí zvítězilo v šesti krajských městech, zatímco před čtyřmi lety v osmi. Přestože si v řadě měst udrželo silné postavení, výsledky ukazují problémy, které nelze vysvětlovat pouze nedostatečnou prací místních funkcionářů. Babišova kritika totiž otevírá otázku, nakolik za volební výsledky odpovídá sám předseda. Hnutí ANO je dlouhodobě spojeno s jeho osobou, politickými rozhodnutími a způsobem řízení. Jestliže má rozhodující vliv na strategii a personální směřování centrální vedení, musí se také ono podílet na vyhodnocení příčin neúspěchu.

Babiš po volbách prohlásil, že se vedení musí zabývat tím, kdo v hnutí skutečně pracuje a kdo pouze spoléhá na jeho značku. Hovořil dokonce o funkcionářích, kteří si podle něj krajské organizace „zprivatizovali“. Nevyloučil mimořádné krajské sněmy ani personální změny. Zvlášť kriticky se vyjádřil k situaci v Ústí nad Labem, kde ANO ztratilo vedoucí postavení v zastupitelstvu. Podstatné je, že premiér současně připustil, že o některých problémech věděl delší dobu. Nabízí se proto otázka, proč vedení ANO nezasáhlo dříve. Pokud byly dlouhodobě známy slabiny krajských a místních organizací, nelze odpovědnost za jejich fungování přenést výhradně na regionální představitele. Personální politika a kontrola organizačních struktur jsou také úkolem celostátního vedení.


Poslanci mimo komunální kandidátky. Nevyužitý potenciál ANO?

Další otázku vyvolává Babišovo rozhodnutí omezit kandidatury poslanců v komunálních volbách. Hospodářské noviny již v dubnu informovaly, že předseda nechce, aby poslanci ANO získávali další funkce v obecních zastupitelstvech, protože se mají soustředit na práci ve Sněmovně. Tento požadavek se týkal přinejmenším Prahy, kde se diskutovalo o možné výjimce pro Patrika Nachera. Argument proti kumulaci funkcí je pochopitelný. Poslanci mají plnit své parlamentní povinnosti a místní samospráva vyžaduje každodenní práci. Z pohledu volební kampaně však takové omezení může znamenat nevyužití známých politických osobností, které mají v regionech vybudované kontakty a důvěru části voličů.

V Praze získalo ANO v komunálních volbách roku 2022 celkem 19,34 procenta hlasů a čtrnáct zastupitelských mandátů. Letos jeho podpora klesla na 14,36 procenta a jedenáct mandátů. Nelze tvrdit, že příčinou bylo právě omezení kandidatur poslanců. Pražskou kampaň poznamenaly také personální změny a Patrik Nacher později sám uvedl, že nemá ambici kandidátku vést. Přesto je namístě zkoumat, zda hnutí nepřišlo o část potenciálu svých známých představitelů. Zásadní je přitom odlišit kandidaturu od samotné účasti v kampani. Babišův požadavek neznamenal, že poslanci nemohli podporovat komunální kandidáty, vystupovat na veřejných akcích nebo navštěvovat regiony. Ani v senátních volbách nezůstali poslanci zcela stranou. Kandidovali například Jitka Volfová, Petr Vrána a Petr Sadovský.

ANO má osmdesátičlenný poslanecký klub, největší ve Sněmovně. Disponuje tedy rozsáhlou skupinou celostátně i regionálně známých politiků. Otázkou zůstává, jak byl tento potenciál skutečně využit. Kolik poslanců aktivně pomáhalo komunálním kandidátům? Jak se zapojili do senátních kampaní a především do mobilizace voličů před druhým kolem? Existovala jednotná strategie jejich nasazení, nebo zůstala podpora převážně na individuální iniciativě? Bez podrobného vyhodnocení kampaně nelze odpovědět. Pokud však Babiš požaduje odpovědnost regionálních organizací, mělo by stejné hodnocení zahrnout také činnost poslaneckého klubu a celostátního vedení. Nelze kritizovat pouze kandidáty a místní funkcionáře, aniž by se prověřilo, jakou podporu jim poskytlo samotné centrum hnutí.

Ztrácí Babišův způsob řízení dosavadní účinnost?


Tento problém nepřímo potvrdil také první místopředseda ANO Karel Havlíček. V povolebním rozhovoru pro Radiožurnál připomněl, že v minulosti měli nejvyšší představitelé hnutí prostor objíždět stovky obcí. Nyní musí především vládnout. Havlíček současně přiznal, že se nepodařilo dostatečně zapojit další politiky v regionech a že ANO nemůže spoléhat pouze na několik známých tváří. Jeho vyjádření ukazuje na strukturální problém. Nemusí jít o osobní úbytek Babišovy energie, který samotné volební výsledky neprokazují. Podstatnější je, zda dosavadní způsob řízení zůstává účinný ve chvíli, kdy předseda nemůže osobně kontrolovat a ovlivňovat tolik oblastí jako dříve. Pokud se regionální organizace dlouhodobě spoléhají na Babiše a několik dalších celostátních politiků, nemohou jejich omezené možnosti nahrazovat vlastní nedostatečnou aktivitou.

Podobnou otázku otevírá fungování vlády. Babiš dnes řídí koalici ANO, SPD a Motoristů, v níž musí hledat kompromisy mezi odlišnými politickými prioritami. To se ukázalo například při jednáních o státním rozpočtu na rok 2027. Premiér také v září veřejně zdůraznil, že nenese odpovědnost za výroky představitelů koaličních stran, protože každý partner má vlastní voliče a způsob komunikace. Samotné koaliční vyjednávání ani rozdílné postoje ovšem nejsou důkazem oslabeného vedení vlády. Přesto vzniká legitimní otázka, zda Babiš dokáže současně uplatňovat svůj dosavadní styl řízení hnutí a zvládat nároky premiérské funkce. To, co fungovalo při vedení opozice, nemusí automaticky fungovat v podmínkách vládní odpovědnosti. Zvláště pokud značná část politické aktivity ANO zůstává závislá na rozhodování předsedy.

Babiš po senátních volbách odmítl změnu vládní strategie. V samotném hnutí však naznačil zásadnější zásahy. Rozhodující proto bude, zda se zaměří pouze na výměnu regionálních funkcionářů, nebo také na změnu způsobu řízení, rozdělení pravomocí a odpovědnosti. Volební výsledky nedokazují, že Babiš osobně ztrácí sílu nebo politickou autoritu. Upozorňují však na rizika systému, v němž je příliš mnoho rozhodování soustředěno kolem jediné osobnosti. Jestliže má mít povolební sebereflexe ANO skutečný význam, nemůže skončit pouze kritikou regionů. Musí zahrnout také rozhodnutí a způsob vedení samotného Andreje Babiše.