Svátek má: Nikola

Domácí

Velikost textu:

Lori rudočelý: Papoušek, který sbírá pyl jazykem jako štětcem

Lori rudočelý: Papoušek, který sbírá pyl jazykem jako štětcem

Na Nové Guineji a Aruských ostrovech žije nápadný papoušek s jazykem připomínajícím kartáček. Nektar a pyl mu poskytují potravu i důvod k přesunům.

Lori rudočelý
20.listopad 2026 - 04:52

V tropických lesích Nové Guineje žije papoušek, který se od většiny svých příbuzných výrazně liší způsobem získávání potravy. Lori rudočelý (Chalcopsitta scintillata) má zelené peří protkané žlutými proužky, nápadně červené čelo a jazyk uzpůsobený ke sběru nektaru a pylu. Zatímco mnozí papoušci rozlouskávají tvrdá semena, loriové se specializovali na potravu získávanou z květů. Jejich život proto úzce souvisí s kvetením tropických stromů a dostupností rostlinných zdrojů.

Lori rudočelý dorůstá délky přibližně 31 centimetrů a váží 180 až 245 gramů. Jeho převážně zelené opeření zdobí žluté nebo oranžové proužky na hrudi a hřbetě. Čelo má červené, zobák černý a oči oranžové až načervenalé. Samec a samice vypadají podobně, samice však může mít méně výrazné červené zbarvení hlavy.

Druh obývá jižní část Nové Guineje a nedaleké Aruské ostrovy patřící Indonésii. Ornitologové rozlišují tři poddruhy, z nichž dva žijí na Nové Guineji a třetí na Aruských ostrovech. Jednotlivé populace se mírně odlišují kresbou a intenzitou zbarvení.

Překvapivá je rozmanitost prostředí, v němž tento papoušek žije. Vedle tropických lesů se vyskytuje také v savanách s rozptýlenými stromy, mangrovových porostech, bažinách se ságovými palmami a na kokosových plantážích. Obývá především nížiny, ale vystupuje až do nadmořské výšky přibližně 800 metrů.

Nejzajímavějším přizpůsobením loriho rudočelého je jeho jazyk. Stejně jako ostatní loriové má na jeho konci jemné protáhlé výběžky vytvářející útvar podobný štětečku. Tato anatomická zvláštnost mu umožňuje účinně získávat nektar a pyl z květů, které představují základ jeho výživy.


Nektar obsahuje především cukry a poskytuje rychlý zdroj energie. Pyl je naopak důležitým zdrojem bílkovin a dalších živin. Tomuto způsobu výživy odpovídá také stavba trávicí soustavy. Vědecké studie australských loriů prokázaly, že mají oproti stejně velkým semenožravým papouškům méně svalnatý žaludek a kratší střeva. Jde o přizpůsobení potravě, kterou není nutné mechanicky drtit jako tvrdá semena.

V přírodě lori rudočelý vyhledává například květy stromů rodu Syzygium, šefler a ságových palem. Dostupnost nektaru a pylu se během roku mění podle období kvetení. Papoušci proto mohou podnikat místní přesuny za právě rozkvetlými stromy.

Ptáci se pohybují v párech nebo skupinách, které mohou čítat i několik desítek jedinců. Na bohatých zdrojích potravy se setkávají také s jinými druhy loriů. Jejich přítomnost prozrazuje pronikavé volání a nápadná aktivita v korunách stromů.

Pozoruhodné jsou rovněž akrobatické lety, při nichž páry hlasitě komunikují. Takové chování patří k jejich sociálním projevům a může souviset s upevňováním partnerských vztahů. Při návštěvách květů mohou loriové přenášet pyl mezi rostlinami, přesný význam tohoto konkrétního druhu pro opylování však není dostatečně prozkoumán.

Lori rudočelý hnízdí v přirozených dutinách stromů. Samice obvykle snáší dvě vejce a inkubace trvá přibližně 26 dní. Rozmnožování souvisí s místními přírodními podmínkami a dostupností potravy, takže jeho načasování se může mezi jednotlivými oblastmi lišit.

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je druh zařazen do kategorie málo dotčený. To znamená, že v současnosti není považován za bezprostředně ohrožený vyhynutím. Přesná velikost světové populace však není známa a odborníci předpokládají její postupný pokles.


World Parrot Trust uvádí, že stromový pokryv v oblasti výskytu tohoto papouška se za poslední tři generace snížil přibližně o 3,7 procenta. Na základě dostupných údajů se předběžně odhaduje, že početnost druhu mohla ve stejném období poklesnout o jedno až devatenáct procent. Nejde však o výsledek přímého sčítání populace.

Lori rudočelý je rovněž zařazen do přílohy II mezinárodní úmluvy CITES, která reguluje obchod s volně žijícími živočichy. Ochrana přirozeného prostředí proto zůstává důležitá, přestože druh zatím nepatří mezi nejohroženější papoušky světa.

Příběh loriho rudočelého ukazuje, jak úzce může být život ptáků spojen s dostupností jediného typu potravy. Pro tohoto pestrobarevného obyvatele Nové Guineje nejsou rozkvetlé stromy pouze součástí tropické krajiny. Představují základ jeho výživy a ovlivňují každodenní pohyb i způsob života. Zvláštní jazyk připomínající štětec je výsledkem dlouhého evolučního přizpůsobování světu květů.

(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)


Zdroje: 1. World Parrot Trust – Lori rudočelý, biologie, rozšíření a ochrana⁠; 2. iFauna – Systematický přehled rodu Chalcopsitta a lori rudočelý⁠; 3. Australian Journal of Zoology – Vědecká studie přizpůsobení trávicí soustavy loriů⁠; 4. Cleveland Metroparks Zoo – Biologie a rozmnožování loriho rudočelého⁠; 5. Avibase – Taxonomie a geografické rozšíření loriho rudočelého⁠