Svátek má: Alžběta

Byznys

Velikost textu:

Havlíček dojednal plyn z USA. Cenu ani záruky nezveřejnil

Havlíček dojednal plyn z USA. Cenu ani záruky nezveřejnil

Česko má dojednanou podobu kontraktu na LNG až na 20 let. Smlouva není podepsaná, cena chybí a stát současně zvažuje podporu obchodních rizik.

Chris Wright, Karel Havlíček
19.listopad 2026 - 06:03

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil dokončení jednání o podobě dlouhodobého kontraktu na dodávky amerického zkapalněného zemního plynu. Po úterním setkání s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem ve Varšavě ministerstvo uvedlo, že dohoda má České republice zajistit plyn na 15 až 20 let a pokrýt více než pětinu domácí spotřeby. Podpis se očekává v prvním čtvrtletí roku 2027. Podstatné ekonomické informace však zveřejněny nebyly. Veřejnost nezná cenu, způsob jejího stanovení ani rozdělení obchodních rizik. Přitom již existuje návrh státního mechanismu, který by mohl některé náklady dlouhodobého zajištění plynu přenést na veřejné finance.

Havlíček představuje kontrakt jako významný krok k energetické bezpečnosti. Takový přínos je nepochybnou možností, nikoli však automaticky důkazem výhodného obchodu. Česká republika potřebuje stabilní dodávky a diverzifikaci zdrojů, ale dvacetiletý závazek může být výhodný pouze tehdy, pokud obstojí také jeho ekonomické podmínky. Ty zatím zůstávají mimo veřejnou kontrolu. Havlíček o americkém LNG jednal již při březnové návštěvě Spojených států. Ministerstvo tehdy oznámilo předjednanou rezervaci kapacity odpovídající 1,4 miliardy metrů krychlových plynu ročně v amerických LNG terminálech. Pro srovnání, podle Energetického regulačního úřadu spotřebovala Česká republika v roce 2025 přibližně 7,2 miliardy metrů krychlových plynu. Předjednaná kapacita by tak odpovídala zhruba pětině tehdejší spotřeby.

Rezervace terminálové kapacity však není totéž jako uzavřená smlouva na konkrétní dodávky za známou cenu. Česká energetická společnost ČEZ již využívá kapacity nizozemského LNG terminálu Eemshaven, který umožňuje dovoz plynu ze zámoří. Přímý dlouhodobý kontrakt s americkými dodavateli může obchodní řetězec stabilizovat, ale sám o sobě nezaručuje levnější energii. Rozhodující bude cenový mechanismus. Není veřejně známo, zda se cena naváže na americký nebo evropský trh, jak budou účtovány náklady na zkapalnění, přepravu a využití terminálů ani jaká bude smluvní flexibilita. Podstatné je rovněž to, zda bude možné neodebraný plyn prodat jinému zákazníkovi a za jakých podmínek.

Dlouhodobá smlouva může chránit před prudkým růstem cen, ale také se může stát nevýhodnou, pokud tržní ceny výrazně klesnou. Podobně může vzniknout problém, pokud se budoucí česká spotřeba vyvine jinak, než předpokládají dnešní prognózy. Proto nestačí politické prohlášení o zajištění plynu na dvacet let. Vláda musí vysvětlit, jaká ekonomická rizika tímto rozhodnutím vznikají a kdo za ně ponese odpovědnost.


Stát připravuje záruky. Kdo ponese případné ztráty?

Ještě závažnější otázky vyvolává možné zapojení veřejných financí. Hospodářské noviny již 5. listopadu upozornily, že obchodník zajišťující přímý nákup amerického plynu bude podle jejich informací potřebovat státní garance. Ekonomický deník následně s odkazem na dva informované zdroje uvedl, že připravovaný mechanismus by mohl podpořit společnost ČEZ. Nejde přitom pouze o mediální úvahy. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo 3. listopadu oficiální konzultaci k zavedení služby zajištění dostupnosti plynu pro Českou republiku. Návrh počítá s objemem přibližně 1,4 miliardy metrů krychlových ročně a délkou smluvního vztahu 15 až 20 let. Parametry se tedy shodují s dříve oznámeným záměrem amerického kontraktu.

Navrhovaná služba má zajistit připravenost dodat plyn v mimořádných situacích, kdy běžný trh nedokáže dostatečně zabezpečit zásobování. Ministerstvo zvažuje režim služby obecného hospodářského zájmu, v jehož rámci by poskytovatel mohl získat kompenzaci za oprávněné náklady. Důležité je, že referenční objem nepředstavuje povinný roční odběr a stát by dodávku aktivoval pouze za stanovených podmínek. Tento mechanismus dosud nebyl schválen a ministerstvo nepotvrdilo, že bude přímo součástí připravovaného amerického kontraktu. Nelze proto tvrdit, že vláda již převzala konkrétní finanční závazky. Shoda objemů a časového horizontu však vyvolává legitimní otázku, zda oba projekty nejsou součástí jediného dlouhodobého záměru.


Pokud stát obchodní společnosti poskytne garance nebo kompenzace, musí být jasné, jaké náklady mohou být hrazeny, kdo je bude kontrolovat a zda bude celková odpovědnost veřejných rozpočtů omezena předem stanoveným limitem. Bez těchto pravidel by mohl vzniknout model, v němž obchodník získá jistotu dlouhodobého krytí části nákladů, zatímco skutečné finanční riziko ponese stát. To je přesně situace, které musí vláda předejít. Energetická bezpečnost samozřejmě není zadarmo. Je však rozdíl mezi transparentně stanovenými náklady na strategické zajištění dodávek a otevřeným závazkem, jehož konečný účet není předem znám.

Havlíček musí vysvětlit cenu i odpovědnost státu

Americký kontrakt může být důležitým nástrojem české energetické bezpečnosti. Po zkušenostech s ruskými dodávkami má diverzifikace jednoznačný strategický význam. Spojené státy jsou významným producentem LNG a dlouhodobá spolupráce může České republice poskytnout větší předvídatelnost zásobování. Zároveň však platí, že energetická bezpečnost nespočívá pouze v nahrazení jednoho dodavatelského směru jiným. Skutečná diverzifikace musí zachovat možnost reagovat na změny cen, dostupnosti zdrojů a budoucí spotřeby.

Politickou odpovědnost proto nelze ukrýt za obchodní tajemství. Pokud stát připravuje dlouhodobý kontrakt s možnou veřejnou podporou, musí být jasné alespoň základní ekonomické parametry, způsob rozhodování a rozsah případných závazků veřejných financí. Dosud není definitivně zveřejněna ani struktura smluvních stran a jejich odpovědnost za plnění kontraktu. Havlíčkovo oznámení navíc přichází v době, kdy vláda hledá prostředky na obranu, zdravotnictví, důchody a další rozpočtové priority. Kabinet současně připravuje rozsáhlou konsolidaci veřejných financí. O to důležitější je vědět, zda případné státní garance nebudou vytvářet další dlouhodobá rozpočtová rizika.


Vláda by proto měla ještě před podpisem vysvětlit, podle jakých kritérií ekonomickou výhodnost dohody posoudila, jaké alternativy zvažovala a jakým způsobem hodlá kontrolovat případnou státní podporu. Nemusí zveřejňovat každé obchodně citlivé ustanovení. Musí však doložit, že přínosy odpovídají přijatým rizikům. Energetická bezpečnost nesmí být bianco šek na veřejné peníze. Havlíček může oprávněně hovořit o strategickém úspěchu, ale skutečná hodnota připravované dohody se nebude měřit délkou kontraktu ani významem amerického partnera. Rozhodující budou cena, smluvní podmínky a odpovědnost za případné ztráty.

Dokud tyto informace nebudou známy, zůstane Havlíčkův kontrakt politickým příslibem s nejasnými ekonomickými důsledky. Vláda zatím vysvětlila, odkud chce plyn přivážet a na jak dlouho. Nevysvětlila však veřejnosti to nejdůležitější: kolik bude dlouhodobá jistota stát a kdo ji nakonec zaplatí.

(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: facebook)





Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?

Ano
transparent.gif transparent.gif
28%
Ne
transparent.gif transparent.gif
45%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
27%

Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

AVAST
206
COLT CZ GROUP SE
606
ČEZ
878
ERSTE GROUP BANK A
1254
KOFOLA CS
332
KOMERČNÍ BANKA
814
MONETA MONEY BANK
115.4
PHILIP MORRIS ČR A
16000
PHOTON ENERGY
33
PILULKA LÉKÁRNY
154
VIG
774
GEN DIGITAL
630
PRIMOCO UAV SE
890
GEVORKYAN
256