Stačí kliknout na reklamu a člověk se ocitne na stránce, která na první pohled připomíná zdravotnický nebo zpravodajský článek. Je tu titulek, fotografie údajného lékaře, dlouhý rozhovor, odborně znějící pojmy, grafy, výsledky údajného výzkumu a pod článkem desítky nadšených komentářů. Teprve postupně se ukáže skutečný smysl celé konstrukce: prodat kapsle, kapky nebo několik balení „převratného“ přípravku.

Učebnicovým příkladem je text propagující Glucoren, podle něhož lze cukrovku 2. typu prakticky odstranit, zatímco běžně používané léky mají pacientům škodit. Příběh pracuje s údajným 98letým odborníkem, vědecky znějící teorií, dramatickými zkušenostmi pacientů a průzkumem, podle něhož se měla cukrovka zcela ztratit u více než devadesáti procent uživatelů. Po dlouhé přednášce o medicíně ale přijdou tři dveře, padesátiprocentní sleva, informace o docházejících zásobách a formulář pro telefonní číslo. V tu chvíli je skutečný účel stránky zcela zřejmý.

Zdravotní článek jako kulisa pro prodej

Největším trikem podobných stránek není samotná reklama, ale její převlek. Čtenář nemá získat pocit, že mu někdo něco prodává. Má uvěřit, že objevil informaci, kterou před ním lékaři, lékárny nebo farmaceutické společnosti údajně skrývají. Autoritu dodá lékařský plášť, titul profesora či doktora, odborná terminologie a několik skutečných názvů biologických procesů. Z pravdivých jednotlivostí se pak složí nepravdivý příběh.


Ani prostředí skutečného velkého média však automaticky nezaručuje bezproblémovou zdravotní reklamu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce řešila případ reklamy na doplněk Vitamin D3 Vitasolaris na Novinky.cz. Podle závěru inspekce bylo spojení reklamního banneru s redakčním článkem způsobilé vyvolat dojem, že propagovaný doplněk může popisovaným nemocem zabránit, zmírnit je nebo je vyléčit. V době kontroly už reklamní sdělení na stránce nebylo, takže inspekce opatření neuložila. Tento případ není totožný s falešnými weby typu Glucoren, ukazuje ale, jak snadno může hranice mezi redakční informací a obchodním sdělením v očích čtenáře zmizet.

Staré předváděcí akce se přestěhovaly do mobilu

Mechanismus připomíná někdejší obchodní „šmejdy“, jen autobus, restauraci a několikahodinovou prezentaci nahradil mobilní telefon. Nejprve je potřeba člověka vyděsit. Vysoký cukr údajně ničí organismus, nemoc postupuje, léky nefungují a čas běží. Následuje zpochybnění běžné léčby a nakonec nabídka jednoduché záchrany, kterou lze shodou okolností na této stránce okamžitě objednat.


Že se podobné nabídky na českém internetu skutečně objevují, potvrzuje přímo SÚKL. Jeho seznam nelegálních nabídek neschválených přípravků byl v roce 2026 opakovaně rozšiřován. Mezi záznamy z letošního srpna se nachází dokonce webová adresa obsahující formulaci „byla-jsem-aktivni-babicka“, přes kterou byl nabízen přípravek FLEXIHOTIN FORTE. Na seznamu jsou také výrobky zaměřené na cévy, sluch, močové problémy, cholesterol či další obtíže. SÚKL výslovně upozorňuje, že na takových stránkách se objevují mimo jiné doplňky stravy, kterým jsou neoprávněně přisuzovány léčebné vlastnosti, a produkty bez ověřené kvality či účinnosti.

Nejde přitom o tvrzení, že každý senior je snadnou obětí. Český zákon o ochraně spotřebitele ale přímo počítá se skupinami, které mohou být kvůli věku, fyzické či duševní slabosti nebo důvěřivosti vůči určité obchodní praktice zvlášť zranitelné. Obchodník, který cíleně spojuje strach z nemoci, autoritu lékaře, údajnou časovou tíseň a příběhy zázračně uzdravených vrstevníků, velmi dobře ví, na jaké emoce útočí.

Doplněk stravy není lék, i když tak reklama vypadá

Zde je hranice, kterou se některé internetové nabídky snaží co nejvíce rozmazat. Doplněk stravy je podle českých pravidel potravina, nikoli léčivý přípravek. SZPI výslovně upozorňuje, že doplňky stravy nemohou léčit a že před uvedením na trh neprocházejí stejným schvalovacím procesem jako léčivé přípravky. U léků se před registrací posuzuje kvalita, bezpečnost a účinnost. U doplňku stravy nelze z pouhé skutečnosti, že je legálně prodáván, vyvozovat, že jeho deklarovaný léčebný efekt byl klinicky prokázán.


Ještě nebezpečnější je okamžik, kdy reklama začne pacienta odrazovat od skutečné léčby. Falešný článek už neprodává pouze drahé kapsle. Vytváří nedůvěru k lékaři, lékárníkovi a lékům, které mají doloženou účinnost. Jestliže nemocný kvůli podobnému slibu vysadí předepsanou léčbu nebo odloží návštěvu lékaře, škoda se už nedá měřit pouze cenou zásilky na dobírku.

Digitální šmejdi pochopili, že nejcennější obchodní artikl není vitamin, bylinka ani tableta. Je jím strach nemocného člověka a jeho naděje, že se během několika týdnů zbaví problému, se kterým bojuje roky. Čím vážnější choroba a čím zranitelnější zákazník, tím silnější může být účinek dobře napsané lži. A dokud budou podobné reklamní systémy, falešné zpravodajské stránky a anonymní prodejní weby schopny bez větších překážek nacházet nové zákazníky, budou se zázračné přípravky měnit rychleji než domény, na kterých se prodávají.



Zdroje: 1. SÚKL – Internetové stránky s nelegálními nabídkami neschválených přípravků⁠; 2. SZPI – Doplňky stravy⁠; 3. SZPI – Výsledek kontroly reklamy Vitamin D3 Vitasolaris na Novinky.cz⁠; 4. iDNES.cz – Podvodníci imitují známé weby, falešné jsou i komentáře⁠; 5. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele⁠