Svátek má: Jiří

Komentáře

Zoufalá vládní politika nicnedělání…

Mám tím na mysli nicnedělání v oblasti ekonomiky. Vláda na přelomu roku udělala vše pro to, aby několika triky dokázala udržet schodek státního rozpočtu pod plánovanou výší.


Udělala to v zásadě jednoduše tak, že část deficitu státu z roku 2023 přenesla do roku 2024.

Vláda prosadila ve sněmovně tzv. konsolidační balíček, který má stabilizovat státní finance v roce 2024 a následujících letech.

Konsolidační balíček není ale totéž, co balíček, který by zajišťoval hospodářský růst.

Dnes zveřejněný rozhovor šéfredaktora MF Dnes Plesla s exprezidentem Václavem Klausem s názvem „To není inflace, tohle je odolná paní Inflace“ je zajímavým čtením. Musím říci, že tak, jak jsem často s V. Klausem a jeho ekonomickými názory nesouhlasil v minulosti, tak se s většinou jeho ekonomických názorů, které uvádí ve svém rozhovoru pro MFD, ztotožňuji. V. Klaus si dělá tak trochu legraci z neschopnosti současné vlády vůbec chápat realitu, ve které se dnes nacházíme. Myslím, že velmi správně zpochybňuje „přesné“ odhady různých rádoby expertů, že už v závěru letošního roku se podaří zkrotit inflaci na 3,3% - jak tvrdí ministerstvo financí (MF) nebo na 2,6% – jak tvrdí ČNB.

Již počátkem minulého roku jsem upozorňoval, že problémy české ekonomiky, pokud jde o útlum spotřeby obyvatelstva a také průmyslové a stavební výroby, v roce 2023 republiku přivedou do hospodářského poklesu. Nyní jsou čísla hospodářského poklesu za minulý rok potvrzena.

Obávám se, a tady bych snad trochu doplnil V. Klause, že provládní a vládní ekonomové (pokud nějací vládní ekonomové vůbec jsou) trpí povinným optimismem. Jak pokud jde o hospodářský růst v tomto roce, tak pokud jde o inflaci.

Domnívám se, že vláda vcelku bezohledně pustila inflaci a vůbec se ji nesnažila v minulých dvou letech korigovat. Inflace jí totiž zajišťovala, především díky supervysokým dividendám ČEZu, dále díky odvodům daně ze zisku velkých korporací v minulém roce a také díky dani z neočekávaných zisků, dostat desítky miliard příjmů do státního rozpočtu. Vláda vědomě oškubala české občany, ale také malé a střední české firmy. Zejména tím, že na ně nechala naplno dopadnout razantně navýšené ceny energií. A protože v ekonomice vždy po písmenu A následují písmena B a C, vysoké ceny energií se promítly mj. také v potravinářském průmyslu, kde došlo ke zvýšení cen finálních produktů, počínaje chlebem, pečivem, celou plejádou těch opravdu základních druhů potravin.



V. Klaus v rozhovoru pro MF Dnes v zásadě správně upozorňuje na to, že vláda vlastně nemá vůbec žádný program, který by podpořil hospodářských růst a vyvedl zemi ze stagnace ekonomiky. Podobně jako V. Klaus jsem si prostudoval jím zmíněných 37 opatření, navrhovaných NERVem vládě a musím konstatovat, že jsou to hezké záměry, často střednědobého či dlouhodobého charakteru, které v žádném případě pozitivně neovlivní dynamiku růstu české ekonomiky v tomto roce. Odložil jsem celý materiál NERVu a po pár dnech si téměř nevzpomínám, co v něm je. Jestli si pánové z vládních kruhů představují, že vyhazování pracovníků bez udání důvodu ozdraví trh práce, tak to je tvrzení pro legraci. Souhlasím s V. Klausem, že země potřebuje program, který by změnil systém. Neustálé volání po nových pracovních silách, nejlépe z Mongolska či z Filipín, které se ozývá z kruhů současné vlády, ale i z Hospodářské komory, svědčí jen o nepochopení hlavního problému české ekonomiky. Tím je, že se vlastně zastavila její modernizace. Firmy jsou tak finančně slabé, že až na naprosté výjimky si nemohou dovolit rychle modernizovat výrobu a zavádět tempem srovnatelným se západní Evropou automatizaci, robotizaci, digitalizaci a také uplatnění umělé inteligence (AI). Řešení růstu produktivity práce v naší ekonomice není v přílivu levných pracovních sil z rozvojových zemí, ale v zavádění moderních technologií, které naopak pracovní síly budou šetřit. A přesunovat je na místa, tedy do těch podniků v Česku, které mají nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Krátce řečeno, souhlasím se základní myšlenkou V. Klause ve zmíněném rozhovoru, že problémy české ekonomiky jsou systémové a že současná vláda na jejich zvládání prostě nemá. Je to smutné, ale je to tak.

Jiří Paroubek

Kam až dožene Trumpa frustrace z hrozícího debaklu v Íránu?

Kam až dožene Trumpa frustrace z hrozícího debaklu v Íránu?

Jiří Paroubek 

15. dubna 2026
Americký prezident přes silácké řeči, které vede a přes silácké signály, jež vysílá na všechny strany (do Iránu, do Číny i jinam), je v prekérní situaci.

Prezidentův myšlenkový svět plný nepřátel

Prezidentův myšlenkový svět plný nepřátel

Jiří Paroubek 

2. dubna 2026
Je zajímavé pozorovat styl práce a uvažování prezidenta, resp. jeho nejbližšího okolí. Tedy P. Koláře a M. Žantovského.

Vymáhání peněz na válečné účely ze strany NATO...

Vymáhání peněz na válečné účely ze strany NATO...

Jiří Paroubek 

27. března 2026
Generální tajemník NATO Rutte dnes předložil Výroční zprávu této organizace. Hlavním nebezpečím je podle něj pro organizaci a její státy Rusko.

Nerudovština aneb sprosťáctví na pokračování

Nerudovština aneb sprosťáctví na pokračování

Jiří Paroubek 

23. března 2026
Před dvěma dny jsem viděl v České televizi poměrně dlouhý šot ze zasedání ministrů životního prostředí zemí EU, ve kterém vysvětloval poslanec Filip Turek českou pozici v oblasti související s emisními povolenkami.

Válka s Íránem se poněkud zadrhla...

Válka s Íránem se poněkud zadrhla...

Jiří Paroubek 

13. března 2026
Vzpomínám si, jak jsem před 20 lety touto dobou jako český premiér při státní návštěvě Egypta jednal s tehdejším prezidentem země Husní Mubárakem.

Skončí náčelník generálního štábu ve své funkci dříve?

Skončí náčelník generálního štábu ve své funkci dříve?

Jiří Paroubek 

6. března 2026
Náčelník generálního štábu Řehka má skončit v čele generálního štábu zhruba v polovině roku.