Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Uvědomují si poslanci, že budou krachovat sportoviště?

S velkou lítostí musím konstatovat, že sport už delší dobu schytává samé těžké rány, některé bohužel i „pod pás“.

Při a po covidové pandemii skončilo s pohybovými aktivitami mnoho dětí, dnes drtí rozpočty sportovních klubů rostoucí náklady na energie. A když už se zdá, že vláda pomůže, tak z připravované částky na pomoc odeberou poslanci desítky milionů korun. Tohle přesně se stalo po schválení státního rozpočtu. V něm se nejprve vyhradila částka v podobě 500 milionů korun pro TJ/SJ na provoz a údržbu. Z ní pak ale sněmovna rozhodla ukrojit 60 milionů korun na podporu zájmových mládežnických spolků, které spadají pod ministerstvo školství.

Pro většinu klubů je právě přidělení či nepřidělení finanční dotace na provoz a údržbu existenčním problémem. Proto je s podivem, že z navržené částky přidělili poslanci 60 milionů pro MŠMT na sportování mládeže, i když sport má již svoji rozpočtovou kapitolu v NSA. Je totiž zřejmé, že i navržených 500 mil. Kč by na pokrytí provozu a údržby všech potřebných sportovních klubů zdaleka nestačilo. Kvalifikovaným odhadem by bylo třeba zvýšit státní dotace o cca jednu miliardu korun.

Většině provozovatelů vnitřních sportovišť narostly v letošním roce náklady na energie, v některých případech také o stovky procent. Proto se předsedové sportovních klubů a tělovýchovných a tělocvičných jednot upínali k dotačnímu programu z NSA, který by jim mohl s údržbou a provozem sportovišť zásadně pomoci. Vedle snížení už tak nedostatečné částky je ještě velmi pravděpodobné, že uvolněných 440 mil. Kč nestihne do klubů vůbec dorazit. Na příslušnou výzvu Národní sportovní agentury reagovalo totiž žádostmi o dotace několik tisíc klubů a NSA nemá administrativní kapacity všechny tyto žádosti v tak krátkém čase ani posoudit, natož pak vyřídit tak, aby kluby stihly ještě v tomto roce poskytnuté dotace využít.

Musím se tedy ptát, jestli naše poslance, kteří v parlamentních lavicích sedí výhradně proto, aby zastupovali a hájili zájmy voličů, vůbec zajímá, zda sport bude žít a zda ho pokládají za důležitou součást našeho života, nebo ne. Podivovat se musím zejména těm poslancům, kteří jsou zároveň starosty a spravují větší či menší města a obce. Ti musí totiž nejlépe vědět, že některá nákladná sportoviště v jejich obcích, ať už jsou v obecním či spolkovém majetku, naléhavě potřebují finanční injekci a nespasí je ani plánované zastropování energií.

Pokládají-li poslanci sport za nedůležitý, měli by si dříve, než ho začnou likvidovat, ověřit, zda jejich názor je reálně v souladu se zájmy jejich voličů. Nebo snad měla některá z parlamentních stran či hnutí ve volebním programu snížení dotací pro sport?

Zdeněk Ertl