Ten byl v nejhorších stádiích pandemie značně omezen nebo dokonce zcela blokován, ať už vládními opatřeními či jinými doporučeními v oblasti veřejného zdraví. Na jedné misce vah je samozřejmě přínos těchto opatření, jelikož pomáhala a nadále pomáhají snižovat míru infekce, ale na druhé misce vah stojí jejich negativní účinky, které se projevovaly v omezení běžné každodenní činnosti, ať už fyzické aktivitě každého z nás, možnostech cestování, sociálního kontaktu, větších shromáždění, uzavření sportovišť a kulturních akcí.

Veškerá omezení vztahující se k fyzické zdatnosti jednotlivce představují zátěž pro zdraví celé populace, protože právě fyzická aktivita je pozitivně spojována s posílením imunitního a kardiovaskulárního systému, zlepšuje duševní zdraví, posiluje svalstvo, zvyšuje kapacitu plic a pomáhá v boji proti infekcím.

Tato studie se zabývá důsledky, které přinesla omezení v rámci pandemie covid-19 na chování a životní styl, a na vzorku 1047 respondentů prezentuje výsledky změn fyzické aktivity a výživového chování.

Izolace lidí v domácnosti se projevila s ohledem na výživové chování především v omezeném přístupu k čerstvým potravinám, konzumaci většího množství potravin, nezdravých potravin a potravin horší kvality ve srovnání se standardními životními podmínkami. Což je v době ohrožení imunitního systému problém, jelikož kvalitní a vyvážená strava je důležitá nejen pro zdraví, ale i obecnou pohodu. V kombinaci s nedostatkem pohybu pak dochází k růstu hmotnosti jedince, což může vyústit i v nadváhu, která je dalším rizikovým faktorem nejen pro onemocnění covid-19. Je zajímavé, že tento výzkum také jednoznačně hovoří o tom, že nadměrné pití alkoholu výrazně pokleslo. Negativní změny ve stravovacích návycích lze přičíst především konzumaci stravy z úzkosti nebo nudy, poklesu motivace k účasti na pohybové aktivitě nebo dodržování zdravého stravování a také nárůstu stravování na základě nálady.