Svátek má: Jiří

Komentáře

Podstatou změny je Pavel, Fremr je pouze jejím důsledkem

Prezident Pavel najednou prohlašuje, že přistoupí ke jmenování soudce Fremra se „zodpovědností a vážností“ a proto prý to „nechce lámat přes koleno“.


Takticky po vojensku ustupuje poté, co si Fremra našla jeho komunistická minulost a snad i názor veřejnosti. Podobně, zřejmě, dostihla minulost i komunistického soudce Josefa Baxu. Ten však byl již – pro Baxu „naštěstí“ -  Pavlem jmenován předsedou Ústavního soudu. Předseda Senátu Vystrčil je „překvapen“ (světe, div se!), senátorka Kordová-Marvanová, která Fremra na plénu vychvalovala, píše najednou Pavlovi dopis s výkazem Fremrovy komunistické minulosti.

Je to všechno ale vůbec podstatné? O Fremra přece jde až „ve druhém kole“. Jde především o prezidenta Pavla a podstatu změny, kterou jeho volba do české společnosti vnesla. Pavlova komunistická minulost rozvědčíka většině nevadila. Byl oslavován, podporován a beze stínu kritiky vítán. Senátoři, kterým Fremrova minulost najednou vadí, nadšeně Pavlovo zvolení vítali. Nikde jsme tehdy neviděli falangy herců – tradičních hlasatelů, že „s komunisty se nemluví“ – demonstrovat pod sochou svatého Václava. Všechny ty Holubové Pavla podporovaly. A kde jsou teď, když bývalý komunista-rozvědčík navrhuje bývalého komunistu-soudce a z dalšího už má předsedu Ústavního soudu?

Co jste čekali, chce se mi říci. Když vám nevadila Pavlova minulost tehdy, proč by mělo vadit, koho vám přinesl do Senátu jako své nominanty? Nikoho jiného přece ani nabídnout nemohl. To je ona podstata změny, kterou jste tak devótně, nadšeně a nekriticky vítali.


Rakouský předseda vlády Nehammer oznámil, že Rakousko uzákoní právo na existenci hotovosti a toto právo vtělí i do Ústavy země. To končící – zdůrazňuji politický - předseda Ústavního soudu Rychetský v sobotním rozhovoru pro Právo označil snahy zakotvit manželství jako svazek muže a ženy i právo platit hotovostí do Ústavy ČR za „naprosto absurdní nesmysl“, protože „by to Ústavu diskreditovalo“. Zato uzákonění sňatků stejnopohlavních párů „by se nebránil“. Lze si představit krystaličtější demonstraci Rychetského politického aktivismu a angažovanosti, přestože on tak rád po léta mluví o své „nestrannosti“? Že Rychetský, tenhle „morální obr“, končí, je dobrá zpráva. A že je nahrazen soudcem s komunistickou minulostí? To Rychetskému jistě nevadí, nakonec sám byl komunistou. V roce 2011 v jakémsi rozhovoru prohlásil, že „zkoumat, zda byl soudce členem KSČ, má stejnou validitu, jako ptát se, zda jsem byl pokřtěný jako luterán nebo katolík“.

Švédsko se obává vlny násilností a dokonce i teroristických útoků poté, co skupina imigrantů vedená jistým iráckým křesťanem demonstrativně spálila Korán. Švédský premiér Kristersson označil situaci dokonce za „nejvážnější od druhé světové války“.


Švédové se zjevně obávají opakování nedávného řádění migrantů z ulic Stockholmu, Malmö a Göteborgu. Tehdejší švédská premiérka byla dokonce nucena přiznat, že „integrace migrantů ve Švédsku selhala“.

Pálení Koránu není žádným výrazem evropské svobody slova, je to obyčejná, nic neřešící, primitivní provokace. Přesto by se zřejmě nic zvláštního nestalo, kdyby napětí mezi místními obyvateli a migranty, kteří Švédsko zaplavili, nebylo tak vyostřené. Stejná situace je ve Francii, Belgii, Německu i Velké Británii. Všimnout by si tohoto mimořádně nebezpečného fenoménu měl zejména fanatický ministr pro Evropu Dvořák. Ten se českému veřejnému mínění v nedávném rozhovoru vysmívá a označuje „migraci za bubáka těch, kteří nepodporují Evropskou unii, …., kteří straší hordami muslimů, kteří budou znásilňovat naše ženy …., přestože je to úplný nesmysl“. A my bychom si měli začít bedlivěji všímat toho, co tenhle Dvořák z Fialovy vlády prosazuje.



A ještě dvě okrajové drobnosti, přesto tak charakteristické pro dnešní dobu:
  1. Mluvčí(m) a „hlasem“ ukrajinské armády bude transgender Američanka. Tvrdím, že tímto rozhodnutím učinila Ukrajina rozhodující „velký skok“, aby se co nejrychleji stala součástí dnešního Západu. Takový „počin“ je v očích dnešních západních progresivistů určitě významnější, než třeba pokusit se už konečně provést vážně míněnou ekonomickou transformaci Ukrajiny.
  2. Podle amerických neurovědců by se prý dětem mělo předčítat do 12 let jejich věku, neboť ještě nemají dovyvinutou čtecí dráhu a přečtené dostatečně nechápou. Připomíná mi to skvělou Škvoreckého povídku „Neřešitelný problém genetický“, která se na příkladu stalinistického agronoma-„genetika“ Trofima Lysenka nezapomenutelně vtipně vysmívá výsledkům sovětské komunistické vědy. Už to tak vypadá, že čas oponou trhnul a nastal čas psát humorné povídky i o výsledcích amerických vědeckých výzkumů.

Ivo Strejček

Magyarovo přicházení. Co čekat?

Magyarovo přicházení. Co čekat?

Ivo Strejček 

17. dubna 2026
Průzkumy veřejného mínění v Maďarsku dlouhodobě vykazovaly vcelku bezpečný náskok hnutí Tisza Pétera Magyara před Fideszem Viktora Orbána.

Americký otisk v nadcházejících maďarských volbách

Americký otisk v nadcházejících maďarských volbách

Ivo Strejček 

8. dubna 2026
Přestože po celou předvolební kampaň v amerických prezidentských volbách Donald Trump vzbuzoval naděje svými ostrými protiválečnými výroky, ...

Češi mezi realismem a servilitou

Češi mezi realismem a servilitou

Ivo Strejček 

4. dubna 2026
Americké zaplétání se do války v Perském zálivu pokračuje, přestože prezident Donald Trump sebevědomě ujišťuje svět, že „dohoda, která ukončí válku, by mohla být už brzy“ a tvrdí, že „[Američané] si při vyjednávání vedou extrémně dobře“.

Teď, nebo nikdy! A dál bude co?

Teď, nebo nikdy! A dál bude co?

Ivo Strejček 

26. března 2026
„Prezident Trump měl pocit, že Írán zaútočí na USA“, sdělila tisková mluvčí Bílého domu Leavittová, když oznamovala začátek izraelsko – americké války s Íránem.

Naše národní zájmy v době válečných nejistot

Naše národní zájmy v době válečných nejistot

Ivo Strejček 

18. března 2026
Přestože americký prezident Donald Trump tvrdí, že „Írán je totálně poražen“, či „zdecimovali jsme celou jejich říši“, zdá se mi na místě položit si otázku jinou.

Důsledky války s Íránem mohou být pro Západ velmi zlé

Důsledky války s Íránem mohou být pro Západ velmi zlé

Ivo Strejček 

4. března 2026
„Klíčová íránská střediska na obohacování uranu byla naprosto a úplně zničena,“ prohlásil po americkém náletu na íránská centra Fordo, Natanz a Istafán v červnu 2025 americký prezident Trump.