Komentáře

Eduard Chmelár

historik, politický a mediální analytik

Nekonečný alibismus a politická zbabělost Zuzany Čaputové

Řešení probíhající vládní krize nepřekvapuje, protože Zuzana Čaputová díky své dlouhodobé neschopnosti neměla žádnou dobrou alternativu na výběr a byla tak ke jmenování úřednické vlády dotlačena.

To, co mi zvedá obočí, je její odporná zbabělost a alibizmus, který nezná hranic. Prezidentka už dva týdny věděla o milionových dohodách ministra zemědělství Vlčana. Ve své současné silné pozici mohla a měla okamžitě jednat, aby odstranila pravomoc zdiskreditovanému šéfovi resortu. Místo toho jako obvykle strčila hlavu do písku a před novináři tvrdila, že si to nechala zkontrolovat... Na co se podívat? Všichni věděli, že je to nepřijatelné a v takovém okamžiku by politik neměl čekat na trestní odpovědnost, ale okamžitě vyvolat politické následky.

Naprosto trapné byly její výmluvy, že dříve nejmenovala úřednickou vládu, protože Hegerova vláda měla na stole důležité zákony. A vy prosím, kde jste to viděli? Každá vláda má před sebou důležité zákony, ale magistra Čaputová je přenechala nejneschopnější vládě v dějinách Slovenska, místo aby ji prosazoval někdo šikovnější... Logika, že?

Za další ostudu považuji její oznámení, že jmenuje vládu po patnáctém květnu, skoro po dvoua týdnech (sic!!!) po zhroucení Hegerovy vlády. Prý už má jasno, ale kandidáti na ministerstvo musí své závazky ukončit... Tohle je snad špatný vtip, toto zpoždění je stejně neprůkazné jako výmluvy, proč Hegerova skupina nemohla ihned odejít po vyjádření nedůvěry vládě. Zuzana Čaputová se diví, že se vláda poprvé v životě mění a hledá problémy tam, kde žádné nejsou. Vláda se neskládá tím, že někomu zavolá a zeptá se ho: měli byste v květnu čas? Ne? Ne. Klidně se o věci poradte, ano počkám po dovolené. Být členem vlády je mandát. Buď to ber nebo nech být. Stát nebude čekat. Magistra Čaputová mluví marně a předkládá výzvy svým kritikům bez důstojnosti: vše nasvědčuje tomu, že opravdu čeká na instrukce zvenčí. Stejně jako vždycky. Alespoň v případě mocenských resortů.

Zatím je třeba vědět něco o budoucí vládě, že Ľudovít Ódor bude pravděpodobně rozumnější premiér než Igor Matovič a Eduard Heger dohromady. Není to však politicky neutrální člověk (jak opět tvrdí paní Čaputová). Ľudovít Ódor byl poradcem premiérky Ivety Radičové a ministra financí Ivana Mikloše, který je dnes poradcem Zuzany Čaputové. Ani kandidátka na ministryni spravedlnosti Jana Dubovcová přetřásaná médii není politicky neutrální. Byla poslankyní za SDKÚ a v posledních volbách kandidovala za Progresivní stranu Slovensko. To bude potom vláda podle vkusu prezidentky: Ekonomicky neoliberální a politicky proamerická. A ona za to ponese odpovědnost. Předpokládám, že do měsíce od jmenování Ódorovy vlády tento parlament vyjádří nedůvěru, bude muset podle ústavy rezignovat a vše bude tak, jak to bylo dříve, jako je dnes. Mimochodem, v tomto bodě je třeba poznamenat, že magistra Čaputová opět lže, když tvrdí, že dříve nejmenovala úřední vládu kvůli důležitým zákonům. Tvrdila, že ji nejmenovala, protože by stejně nezískala důvěru. Zase se ztrapňuje.

Úřednického kabinetu se bát nemusí, v sousedním Česku to byly nejpopulárnější vlády, ale je potřeba vědět, kdy je vhodné tento stav využít. Efektivní řešení by bylo, kdyby to Zuzana Čaputová udělala hned v prosinci po pádu vlády. Dnes úřednická vláda nemá význam. Bylo by nejlepší, kdyby se předčasné volby na začátku července opravdu urychlily, jak naznačuje opozice. Vládní koalice (která si vzala pomoc zaujatých politologů Štefančíka a Lenča a ústavného právnika Ladislava Orosza který podporuje prezidentku) už ale křičí, že to nejde. Samozřejmě to jde - změnou ústavy a zákona - ale k tomu musí existovat politická vůle, a ta není. Tak opět jsme svědky stejné obstrukce místo flexibilního pragmatického řešení, které by ukončilo chaos a krizi v tomto státě.

A tak si to zopakujme: Nečinnost Zuzany Čaputové v celé radě vládních kauz, zanedbání ústavních povinností, její politická zaujatost (proč nevyzvala ministra Vlčana nebo Mikulce k rezignaci, ale projevila svou horlivost u hejtmana NBS Kažimíra nebo generálního prokurátora Žilinka? ) a řada mylných představ, které nás dovedly k dnešní krizi, je dávno pryč. Nebudu ji vyzývat k rezignaci, to by bylo komické. Ale všechny vás žádám, abyste nezapomněli v nejbližších prezidentských volbách, že Zuzana Čaputová ve své funkci trestuhodně selhala a nezaslouží si další důvěru.

Eduard Chmelár