Svátek má: Klement

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Mocní, ale nevšemocní (2)

Logika trvalé eskalace, o která šla řeč v konci první části příspěvku, dává již delší dobu o sobě vědět v USA, Evropě, Ruské federaci, ČLR, ale i v malém Izraeli.

Tam se bude (28. 9) slavit, resp. již slaví největší židovský svátek: Jom kipur. V Den smíření se drží více než 24 hodinový půst a odříkává se velké množství kajícných modliteb. Nemám pochyb, že část jich bude věnována následkům působení covid-19, nezvládnuté pauze mezi jeho jednotlivými útoky a v neposlední řadě i neochotě premiéra-populisty (Bibi) s trestním stíháním za korupci na krku, vzdát se moci. V tomto smyslu se Izrael velmi podobá v české kotlině. Jenom nevím, kolik lidí se v ní bude modlit a odpouštět v Den české státnosti, oslavovaný také 28.9 (jako Jom kipur) a popsaný v příspěvku Svatováclavské střípky (26/27.9).

Z důvodů rozdílu chápání práva a povinností v Izraeli a ČR krátce připomínám, že od pátečního poledne jsou izraelské obchody a firmy, které nejsou nezbytné pro chod státu zavřeny. Lidé nesmějí z domova dál než na kilometr. Policisté mají právo vymáhat restrikce. Pod zámkem jsou i synagogy. To není legrace. Otázka: Jsou nebo budou pod zámkem i české synagogy a kostely? Věřící mají možnost se společně modlit jen venku a nejvýše po dvaceti. Jeví se mi, že plukovník Prymula se učí. Ministr Hamáček také, ale pomaleji. Jinak by dal patřičný povel policii umožňující rychle pochopit vychytralým v kotlině, že jsou mocní, ale nevšemocní. Platí to i pro mocný, ale nevšemocný covid-19, protože my všichni podléháme vyšším, často ignorovaným zákonům než jsou ty, které si píšeme a vědomě ignorujeme.

Blíže k EU a v ní se nacházející kotlině se denně ve hře života ukazuje na scéně nahý král: Evropská komise v různých genderových skupinách. V jednom z příspěvků roku 2019 jsem identifikoval 13 genderů. Proto jsem navrhl bez nároku na odměnu za inovaci aktualizovat vlajku EU doplněním písmena O nebo číslice 0 v centru kruhu tvořeném 12 zlatými hvězdičkami dříve, než zlato bude muset být přebarveno černou nebo jinou barvou.

Ve hře života v SRN se prakticky denně ukazuje na scéně bývalá nudistka a členka FDJ, dnes oblečená kancléřka v kalhotách, blůze a botách s nízkým podpadkem. Přesto působí dojmem, že je nahá, podobně jako je nahý a do světa klábosící ex-prezident Michail Gorbačov (1931). Oběma nahým sekunduje předsedkyně EK, Ursula von Leyen (1958). Všichni tři se nechali nehledě na věk, vzdělání a zkušenost zahnat do rohu z důvodů, které nejsou předmětem příspěvku, které ale charakterizuje princip rozvědky a práce rozvědčíka: Nikdy a s nikým, ani se svým spojencem nesdílej plnou informaci. I proto je naivní očekávat zjištění a zveřejnění pravdy ve věci (nebo věcech), ve které (kterých) se angažují profesionální tajné služby.

Co se týče předem uvedené trojky lze pozorovat následující: Z jednoho rohu Gorbačov navrhuje roli Ruska jako prostředníka v boji USA s ČLR, dnes dokonce nabízí radu, jak ukončit konflikt v Náhorním Karabachu, zapomínajíc současně, že ho nikdo neuslyší. Volá z a do jiného světa, žije mimo realitu a diváci na jeho představení dávno nechodí. Z druhého rohu vyhlašuje kancléřka Merkel (1954) sankce a boj proti Rusku v protikladu se vzděláním, vlastní minulostí, zkušenostmi a skutečností, že v moderní době se války nevyhlašují, ale vedou. V tomto smyslu kancléřka troubí z jiného a žije také v jiném světě, než občané EU. Její současné varování před ČLR podle hesla: myj mi hlavu a vlasy, ale ať nejsou mokré, doplňuje obraz politiky, v níž lež, pokrytectví a pýcha udávají tón. Kdyby totiž hlava a vlasy byly mokré a zvítězila logika trvalé eskalace SRN s ČLR a RF (podle vzoru USA a distančně řízené EK) musela by se nejenom SRN, česká kotlina, ale celá EU vrátit ke dřevu, částečně kradenému z privatizovaných a zbytku státních lesů, k vodě ze studny, jízdě na starých kolech, barteru a zapomenout na zelený úděl. EU nemá ani armádu a vojáky, schopné a odhodlané uchránit to, co máme. V třetím rohu hledá genderovou, intelektuální a migrační analogii předsedkyně EK. Protože nepochopila Fučíka a nic, co je spojeno s východem, výsledek hledání může vést na jednosměrnou cestu, na jejímž konci se nachází země, kde včera znamená zítra. Jinými slovy: dnes se máme lépe, než se budeme mít zítra, o pozítří nemluvě. Jak se budeme mít zítra?

Podle logiky eskalace, z projevů prezidentů Trumpa, Putina a Si Ťi-pchinga přednesených distančně během probíhajícího zasedání OSN, z pandemie strachu z covid-19, klinických testů britsko – americké vakcíny, prakticky vyřešené křížovky – detektivky nazvané Lži o Navalném, situace v Sýrii, Bělorusku, Ukrajině, ode dneška i na Kavkaze (Nahorním Karabachu) vyplývá, že se nevyhneme střetu s krví, bolestem a hlubokému zklamání. Proč tomu tak bude muset být?

Logika eskalace neprodlužuje trpělivost. Ani Putinovu. Veřejně dostupné informace, zdravý rozum, jasné myšlení a předem zmíněný princip rozvědky a práce rozvědčíka dovolují formulovat tézi, že covid-19 – jaký by neměl původ, je biologickou zbraní. Tu umožňuje z přírody levně získat naše vědění, zkušenost, včetně mezinárodní spolupráce a s nimi spojená lidská ješitnost, lež, pokrytectví a pýcha. V neposlední řadě i skutečnost, že neexistuje jedno řídící centrum světa. Přičemž nelze vyloučit jedno koordinační pro každý konkrétní případ. Jedním z nich je detektivka Lži o Navalném. Všechno, co je nám v případě Navalný nabízeno patří do kategorie fake-news. I proto, že lid odjakživa chce být klamán a nemyslí v kontextu.

Ten tvoří skutečnosti, jakými jsou například: Bývalá těsná spolupráce laboratoří v USA a ČLR, v nich působící alchymisté, uzavření laboratoře v USA a přenos práce a grantů do ČLR (Wuchanu, vedeném čínskými komsomolci soupeřícími o moc s KS ČLR). Blížící se sté výročí založení KS ČLR. Blížící se finální střet o moc v USA. Potřeba a částečně utajovaná snaha USA získat RF na svou stranu proti ČL. To potvrzuje návrh Gorbačova a jeho poradců, dostat RF do role zprostředkovatele v první fázi pokusu o podčinění se RF USA. Po té by měla následovat druhá fáze, neméně perverzní a namířena zcela proti zájmům občanů RF.


Existují další skutečnosti: Trvalé provokace RF včetně již prakticky vyřešené detektivky Lži o Navalném, doplněné novou provokací, tentokrát ze strany technické, podle statutu apolitické organizace OPWC. Ta je povinná konat nezávisle, v rámci písemného mandátu a konfidenciálně, i co se týče výsledků práce. V neposlední řadě i vědomí, že hegemon v odcházení se dobrovolně nebude angažovat se zbytkem světa na jeho novém uspořádání.

Dnešní mobilizace v Arménii a Ázerbájdžánu, boje v Náhorním Karabachu, první mrtví, sestřelené drony, vrtulníky a tanky, uskladněné zbraně NATO (člena Turecka) v Nachičivanu (autonomní republice – exklávě) po společných manévrech Turecka s Ázerbájdžánem a tím již ve skutečnosti pátá komplexní výzva pro prezidenta Putina dovolují tvrdit, že střet, popsaný předem, je nevyhnutelný. Výzvy a protiklady (contradictions) na stole prezidenta Putina – Sýrie, dolarem a USA zkorumpovanými Kurdy, Bělorusko s NATO tanky a dalšími hračkami vojáků v 20-30 km vzdálenosti od hranic, Ukrajina s nad ní létajícími B-52, RF jako samostatná výzva, Kavkaz s uskladněným vojenským materiálem Turecka, člena NATO, nelze podle mého hodnocení řešit slovy, nadějí, tradiční diplomacií a odvoláváním se na mezinárodní právo, neprosaditelné mírovým způsobem. Západ se zastaví, až bude muset jít do otevřeného boje, poteče krev a lid si uvědomí, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, a že ze střetu vzniklý světový požár způsobí trauma na desetiletí.

O světovém požáru je řeč v díle německého filozofa zabývajícího se dějinami, uměním a politikou, Oswald Spenglera (1880 - 1936 ): Zánik Západu (Untergang des Abendlandes, 1918). Srovnávací studium civilizací vybízí ke konzervativní revoluci. Nacisté se Spenglera dovolávali pro jeho kulturní pesimismus. Od 1933 upadl ale v nemilost pro odmítavý postoj k Hitlerovi a pesimistické hodnocení Německa. Spengler nejenom analyzoval, ale nabízel řešení. Jedno z nich lze shrnout do věty: Budoucnost je v síle a je-li současnost kulturně málo plodná, musí tím víc bdít nad tradičními hodnotami, udržovat řád a vědomí povinnosti.

Logika eskalace zasáhla i výzkum, testování, výrobu a distribuci vakcín proti covid-19. To není dobré pro národní a mezinárodní politiku klíčových hráčů (USA, ČLR, RF), pro obyvatele planety, ani pro mír na poli finančním, obchodním a vědeckém. Proč?

Příklad z Ruska mluví za sebe. Mnozí z nás vědí, že v RF byla registrována první vakcína na světě, Sputnik V. Další dvě jsou na řadě. Málokdo však ví, jaké je cena vakcíny. Ta je t.č. v lékárnách 12.320 tisíc rublů. Při průměrných minimálních životních nákladech na osobu a měsíc ve výši 11.468 rublů (v druhém čtvrtletí 2020 – práceschopní 12.392, děti 11.423 a důchodci 9.422 rublů) a cca 18 milionech Rusů žijících po hranicí chudoby (v roce 2019), čísla a fakta indikují zátěž, kterou mnozí, nejenom důchodci, neunesou.

Zátěž nezmenší ani Koronavir. Ten má stát 11.500 rublů. Ani třetí vakcína, která má stát cca 8 000 rublů. Problém s vakcínou není v prodejní nebo výrobní ceně, ale v zisku a jeho distribuci. Zisk s pravděpodobností hraničící s jistotou poletí na Kypr. Tam sídlí výrobní společnosti vakcín. Jedním zakladatelem takové společnosti je dokonce americká společnost. To ale není poslední problém. Tím je skutečnost, že vývoj vakcíny se uskutečnil s pomocí peněz a fondu, který založila vláda RF. Již proto by měla být výše zisku zveřejněna a velká část zůstat doma v RF. Prověřená chamtivost akcionářů a ředitelů společností a v neposlední řadě akutní potřeba udělat pořádek v chaosu způsobeném ruským kapitalismem a chováním jednotlivců, velice podobném tomu v české kotlině, představují pro prezidenta Putina, jde-li mu skutečně o blaho lidu, podobnou výzvu, jako ty předem zmíněné zahraničně politické. Vlastníkem registrace první vakcíny byla společnost OOO Promomed Rus. Novým vlastníkem se jako na pozvání stala kyperská společnost Promomed Holdings (Cyprus). Společnost R-Farm, kterou vlastní miliardář Alexej Repikov, o kterém dnes snad každý vrabec na ruské střeše ví, že je jedním z několika málo největších příjemců výhod z pandemie strachu z covid-19 v RF, je na tom podobně. Podobně je tomu i s individuálními akcionáři. Zástupně uvádím tři: Nikolaj Slavčuk, bývalý aktivní člen dvoustranné prezidentské zdravotní komise USA – RF. Ředitel Dmitrij Kravčenko, v 90 letech zaměstnanec laboratoře imunomodulátorů (látek schopných měnit rozsah imunitní odpovědi a léky snižující spotřebu kortikosteroidů). Laboratoř byla, možná i ještě je, částí vědecko – výzkumného ústavu MZ RF. Do třetice Alexander Ivaščenko, doktor věd, spoluautor 670 patentových publikací, vzniklých z práce placené ne ze svého. O altruismu ve spojení s covid-19, vakcínou a sociálním cítěním jsem doposud nečetl a neslyšel ani slovo od uvedených a jiných miliardářů.

Zmiňuji se o covid-19 a problematice s vakcínou, protože promarněná možnost mezinárodní spolupráce v době krize zrodila novou formu konkurence ve sféře etiky, morálky a profesionalismu v době války o znalosti, technologie a trhy. Konkurence bude posilovat vědeckou rozvědku, hackery, vnitřní a vnější sabotáž. Již to málo uvedené neslibuje nic dobrého pro představitelnou budoucnost rozpolcené společnosti a pro opravdový konec pandemie strachu, nejenom z covid-19. Ve třetí části příspěvku se zmíním o nové laserové technologii. Vymyká se představám absolutní většiny osob. Proto nezkrotí strach našeho mocného, ale nevšemocného bratra v hlavní roli Hra života. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell