Prý jen kolem 10 %. A např. takové bohaté Lucembursko má míru ohrožení chudobou, tedy podle dosavadních propočtů, kolem 18 %.

Je škoda, že si analytici Eurostatu už dávno nepovšimli, že dosavadní způsob propočtu těch, kdo jsou v příslušné zemi zasaženi chudobou, odvozený od de facto průměrného příjmu je zavádějící.

Dnešní MFD přinesla analýzu z dílny výzkumné agentury PAQ Research, jejíž analytici algoritmus propočtu poněkud upravili a promítli do něj některé faktory, které v tom dosavadním způsobu propočtu prostě nebyly respektovány.

Zatím to vypadalo tak, že do popředí v evropském srovnání se dostávaly země více rovnostářské, pokud jde o odměňování. Takže v době reálného socialismu bychom na tom byli asi ideálně. Tedy, pokud jde o mezinárodní srovnání s jinými evropskými státy.

Podle algoritmu, který použil zmíněný PAQ Research pro výpočet ohrožení chudobou se celé srovnání převrátilo naruby. Na prvním místě mezi zeměmi, které jsou na tom, co se týče míry chudoby nejlépe, jsou logicky Lucembursko, Belgie, Rakousko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko a Německo. A trochu, pro mne nelogicky, je na třetím místě zemí nejméně ohrožených chudobou Irsko se 4,7 % populace. Zmíněných osm zemí na špičce tabulky podle nového propočtu má míru ohrožení chudobou od 3,1 % (Lucembursko) po 10,4 % (Finsko). Průměr v EU podle tohoto nového propočtu je 19,3 %. A Česko spolu se Španělskem, jsou vedoucími pelotonu zemí pod tímto průměrem EU. Španělsko s 20,1 % a Česko s 21,7 %. A pod námi v „poli poražených“ jsou Polsko (26,9 %), Portugalsko (37,7 %) a další země uvádím již bez demoralizujících údajů. Jedná se o Estonsko, Litvu, Chorvatsko, Lotyšsko, Řecko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko.

Pokud dobře rozumím poznámce autorů průzkumu, v českém propočtu míry chudoby se nepromítá nadprůměrně vysoký počet českých domácností zasažených exekucemi. Těch občanů zasažených exekucemi je ale právě u nás, v Česku, nadprůměrné množství.

Propočet PAQ Research v podílu občanů ohrožených chudobou v rámci celé společnosti se zdá být mnohem objektivnější nežli předchozí schémata propočtů.

A pokud vezmeme v úvahu zcela logicky, že úroveň životního standardu domácností ovlivňují také exekuce, v podmínkách Česka nemalé, můžeme směle tvrdit, že asi čtvrtina českého obyvatelstva je zasažena chudobou.

Je to smutný fakt, zjištěný 36 let po sametové revoluci, kdy jsme zvonili na náměstích měst intenzívně klíči, mj. proto, aby se zvýšila životní úroveň našich občanů.

Průzkum PAQ Research také uvádí alarmující čísla, pokud jde o samostatně žijící seniory. Těch je mezi chudými 62 %, přičemž evropský průměr je 28 %. Chudoba negativně zasahuje i 43 % domácností samoživitelek, přičemž průměr v EU je o 16 % nižší.

Častěji se také pod hranicí chudoby nacházejí české domácnosti nájemníků: je jich téměř třetina a v EU je to (jen) 20 %.

Kdo nechce, nemusí samozřejmě výpočtům PAQ Research podle nového algoritmu věřit a může dál fantazírovat o tom, v jak skvělé společnosti žijeme, kde lidem „padají pečení holuby přímo do huby“.

A pro ty největší pochybovače o nové metodě propočtu bych doporučil jeden zcela logický příměr: česká průměrná mzda je na necelých 1900 eurech měsíčně. A pod touto průměrnou mzdou se nachází příjmy dvou třetin Čechů. A ta hranice 1900 eur je zhruba německou hranicí minimální mzdy.

Nechci si už dělat z premiéra Fialy šoufky, ale takhle to Německo, pokud jde o průměrné příjmy občanů, prostě nedoženeme.

Komunisté za minulého režimu byli rafinovanější nežli Fiala. Tvrdili důvěřivým občanům, že už příští generace bude žít v komunismu. A tam se bude každému rozdělovat podle potřeb.

Bohužel, jen tvrdou prací, ale také skvělým a erudovaným managementem vlády se můžeme dostat k lepší výkonnosti české ekonomiky, k vyšším mzdám a k reálně nízké míře chudoby české společnosti.

Zatím je to ale spíše pro ostudu, čtvrtina české společnosti žije v bídě...

Jiří Paroubek