Svátek má: Vojtěch

Komentáře

Mimořádný diplomatický úspěch Putina

Psaní českých žurnalistů o summitu zemí BRICS v ruské Kazani mi připomíná pověstné psaní francouzských novin v situaci, kdy se objevil ve Francii z Elby uniklý císař Napoleon.


Když se vylodil v Antibes, zněly nadpisy článků zhruba takto: „Obluda se vylodila v Antibes“. Když se císař dostal do Lyonu, konstatovaly pařížské noviny, že „Bonaparte je v Lyonu“. A když se objevil Bonaparte v Paříži v Tuileriích, psaly již noviny slavnostním tónem: „Císař je na Elysejských polích“.

První den summitu se česká média snažila summit zemí BRICS zatlouct, jako kdyby nebyl. Pak postupně přicházely argumenty znevěrohodňující možnosti úzké spolupráce zemí tohoto společenství. S tím, že třeba Čína a Indie, jejichž obyvatelstvo čítá souhrnně cca 2,8 miliardy lidí, mají pohraniční spory. Jistě, mají pohraniční spory, ale snaží se je úspěšně řešit v poslední době politickým jednáním. Mají rozdílné zájmy, ale to má třeba EU a Spojené státy také, jen si toho lídři EU moc nevšímají. A řeší často různé problémy, bez ohledu na převažující evropské zájmy. A že by v EU nebyly žádné rozpory, to se také říci nedá.

Jak je možné, že prezident Putin v očích Západu vyvrhel a psanec, mohl přivítat v Kazani hlavy států nebo vysoce postavené představitele z 32 zemí světa? Jeho vyjádření, že o členství v organizaci BRICS má zájem zhruba dalších 40 zemí, je třeba brát vážně. Sdružení BRICS již není jen Čína, Rusko, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika, ale také čtyři nové členské země: Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. A z těch dalších silných států světa má zájem o připojení také Turecko (členský stát NATO), Saúdská Arábie a Indonésie. Saúdská Arábie a Sjednocené arabské emiráty, ale také Írán a Rusko, jsou velkými exportéry ropy a zemního plynu. Vlastně rozhodujícími hráči ve světovém měřítku v této oblasti. Členové Sdružení BRICS tvoří dnes téměř dvě pětiny světového HDP a reprezentují mírnou většinu světové populace.

Pokud porovnáme souhrnný HDP zemí BRICS, se souhrnem HDP zemí G7, musíme konstatovat převahu zemí BRICS i v tomto ukazateli. A není bez významu ani to, že ekonomicky nejvýznamnější země BRICS zaznamenají letos růst hospodářství meziročně o 4% ve srovnání s 2% růstu západních ekonomik. Ve sdružení BRICS se sešly země anebo se k němu přibližují, kteří hledají nový mezinárodní pořádek a především hledají možnosti finanční nezávislosti na Západu a jeho institucích. Z tohoto hlediska má ruský nový strategický cíl „depolarizace" velkou přitažlivost. Většině zemí jde o to, vypořádávat mezinárodní obchod spíše v národních měnách, než v dolarech. Podle důvěryhodných informaci, již dnes objem obchodu prováděný v měnách členských zemí BRICS, překonal objem obchodu založeného na dolarech. Vedle toho funguje již Nová rozvojová banka (NDB), která působí jako alternativa k západním finančním institucím, jako je MMF a Světová banka.


Rusko dokázalo čelit mnoha kolům sankcí převážně ekonomického charakteru, které na něj v průběhu války na Ukrajině byly uvaleny. Zdá se, že tyto sankce spíše uškodily zemím střední a východní Evropy, nežli Rusku (Česko v souhrnu let 2022 a 2023 zaznamenalo inflaci 30%). To, že Rusko překonalo tyto sankce, bylo dáno především neochotou velkých zemí BRICS (Indie, Čína, Brazílie) se k těmto sankcím jakkoliv připojit. A jejich příkladu následovaly desítky zemí Globálního jihu. Je zřejmé, že Čína a Rusko chtějí využít organizaci BRICS jako prostředek ke zpochybnění globální dominance Spojených států. Některé další dominantní státy sdružení BRICS tuto ambici možná nemají tak silnou, ale jde jim rovněž o nové rozdání karet u stolu.

Západ by měl skvělý diplomatický úspěch Ruska, ke kterému přispěli svou vstřícností i zahraniční lídři přítomní na summitu, dobře vnímat. Ne s hysterií, ale také ne se zlehčováním. Prostě svět se mění a desítky zemí světa se emancipují a hledají něco jiného, nežli je neokolonialismus ze strany bývalých koloniálních velmocí. Nebo hospodářské sankce vůči neposlušným státům, školení v oblasti lidských práv apod. Taková školení, jak by mělo vládnutí v tom kterém státě vypadat, např. Čína nebo Rusko nikdy nedělají. Západ ano, a to je možná jeden z důvodů, proč ztrácí Západ postupně vliv v rozvojovém světě.

Argument západních médií, že v Kazani se nic konkrétního nedojednalo, není relevantní. Do Kazaně přijeli světoví lídři, nejvýznamnější lídři globálního Jihu nebo chcete-li rozvojového světa. A přijel tam také generální tajemník OSN Gutierres, k velké nevoli ukrajinského vedení. To zřejmě vůbec nepochopilo anebo nechce chápat realitu tohoto světa. Generální tajemník OSN z této reality naopak vychází. Chce mluvit se všemi a tak je to správné.

Jiří Paroubek

Kam až dožene Trumpa frustrace z hrozícího debaklu v Íránu?

Kam až dožene Trumpa frustrace z hrozícího debaklu v Íránu?

Jiří Paroubek 

15. dubna 2026
Americký prezident přes silácké řeči, které vede a přes silácké signály, jež vysílá na všechny strany (do Iránu, do Číny i jinam), je v prekérní situaci.

Prezidentův myšlenkový svět plný nepřátel

Prezidentův myšlenkový svět plný nepřátel

Jiří Paroubek 

2. dubna 2026
Je zajímavé pozorovat styl práce a uvažování prezidenta, resp. jeho nejbližšího okolí. Tedy P. Koláře a M. Žantovského.

Vymáhání peněz na válečné účely ze strany NATO...

Vymáhání peněz na válečné účely ze strany NATO...

Jiří Paroubek 

27. března 2026
Generální tajemník NATO Rutte dnes předložil Výroční zprávu této organizace. Hlavním nebezpečím je podle něj pro organizaci a její státy Rusko.

Nerudovština aneb sprosťáctví na pokračování

Nerudovština aneb sprosťáctví na pokračování

Jiří Paroubek 

23. března 2026
Před dvěma dny jsem viděl v České televizi poměrně dlouhý šot ze zasedání ministrů životního prostředí zemí EU, ve kterém vysvětloval poslanec Filip Turek českou pozici v oblasti související s emisními povolenkami.

Válka s Íránem se poněkud zadrhla...

Válka s Íránem se poněkud zadrhla...

Jiří Paroubek 

13. března 2026
Vzpomínám si, jak jsem před 20 lety touto dobou jako český premiér při státní návštěvě Egypta jednal s tehdejším prezidentem země Husní Mubárakem.

Skončí náčelník generálního štábu ve své funkci dříve?

Skončí náčelník generálního štábu ve své funkci dříve?

Jiří Paroubek 

6. března 2026
Náčelník generálního štábu Řehka má skončit v čele generálního štábu zhruba v polovině roku.

Je podle Vás správné znovu otevírat otázku Benešových dekretů, jak navrhuje Péter Magyar?