Mezikvartálním růstem o 0.5% se v žebříčku zemí EU, které již svá data zveřejnily, zařadilo Česko zhruba do poloviny, meziroční růst o 5.1% ale znamená pro Česko druhé místo hned za Rumunskem. Ke struktuře růstu v posledním loňském kvartálu zatím nemáme přesná data. Komentář ČSÚ zmiňuje rovnoměrné příspěvky všech složek poptávky a ze strany produkce vyzdvihuje hlavně průmysl. Některé dílčí indikátory nicméně ukazují na soukromou spotřebu a soukromé investice jako velké tahouny růstu.
 
Celoroční růst české ekonomiky o 4.5% byl druhý nejvyšší od krize roku 2009. Tempo zaostalo jen za rokem 2015, kdy ovšem bylo nafouknuto hektickým utrácením prostředků z fondů EU. Loňský růst je o to cennější, že takovou jednorázovou berličku nedostal. Český HDP předstihl svým tempem eurozónu o celé dva procentní body, což značí zrychlení reálné konvergence na 2.0 procentní body. Také podle tohoto kritéria byl pro Česko loňský rok druhý nejúspěšnější od krize 2009.
 
První signály k letošnímu roku, jako výroba či registrace aut, naznačují pokračování expanze v české ekonomice. Zdá se tedy být jen otázkou času, kdy bude namístě diskutovat další krok ve zpřísňování měnových podmínek.