A přečetl jsem si také, co na své facebookové stránce napsal další místopředseda strany, takto kandidát na ministra kultury a dosud starosta desetitisícového Nového Města na Moravě, Šmarda.

Zvykl jsem si na to, že když něco napíši a doporučím, co by mělo vedení ČSSD dělat, pak k vlastní škodě dělá něco úplně jiného. Tak to bylo za časů Sobotky, což mě nepřekvapovalo, protože stranu řídili kmotři, ale dnes bych očekával přeci jen  něco jiného. Aspoň se zamyslet nad zkušenostmi toho, kdo stranu přivedl k poněkud jiným výsledkům, než jakých dosahuje dnes. Doufám, že to myšlení nebude příliš bolet. To bych opravdu nechtěl.

Myslím si, že zejména dopis místopředsedy Veselého je myšlen velmi upřímně. Dal si s textem práci. Je to slušná slohová kompozice a sázel bych na to, že tento dopis psal sám.  Ale nemůžu se ubránit dojmu, že jeho nápad, aby se členové nezabývali momentálními volebními  preferencemi strany, na úrodnou půdu zrovna nepadne. Připodobnil bych to k situaci ve firmě, která je kótovaná na burze. Její akcionáři a ještě více vrcholový management společnosti, sledují  kurz své společnosti na burze. A pokud tento kurz padá, snaží se s tím management něco udělat. Když už to nebude stačit, tak zasáhnou akcionáři a management prostě vymění. Není to nic osobního. Je to prostě byznys.

V politice také nejde o kulaté čtverečky. Jde o to, aby strana, za kterou kopu, měla co nejsilnější politickou pozici. Ta se získává především ve volbách, na základě kterých může proběhnout politické jednání, kde strana svou politickou  pozici valorizuje. Získává ministerstva, významné pozice ve státní správě, jež  jí umožní uskutečňovat program, na který byli její představitelé do parlamentu voleni svými voliči. Pokud na své voliče kašle, musí očekávat, že v příštích volbách dostane    pořádně za uši, což se stalo sociální demokracii v několikerých posledních volbách.



Jakýmsi lakmusovým papírkem toho, jak působí politická strana v rámci volebního období, jsou právě volební preference. Samozřejmě, že záleží na kvalitě a objektivitě té které agentury pro výzkum veřejného mínění. Nad některými průzkumy je možné mávnout rukou, jiné, je potřeba brát vážně. A řekněme si otevřeně, že 6,5% pro sociální demokracii například v průzkumu agentury  STEM nebo v jiné agentuře, jako je  KANTAR.CZ, představují ve skutečnosti nějakých 4 – 5% voličů. V politice je vždy potřeba se dívat pravdě do očí.

Když jsem v dubnu 2005 převzal jako nově jmenovaný předseda vlády odpovědnost za ČSSD, sledoval jsem prakticky každý den, kdy vyšly nové průzkumy veřejného mínění, včetně těch, které zpracovávala pro ČSSD agentura STEM, vývoj volebních preferencí. A zabýval jsem se samozřejmě celou řadou souvisejících faktorů, což tehdejší průzkum STEM pro ČSSD jednou měsíčně umožňoval. Byla to jediná správná cesta. Umožňovalo mi to kalibrovat politické  působení v některých otázkách. Některé věci pominout a jiné naopak zdůraznit. Přátelsky chci poradit místopředsedovi ČSSD  Veselému, aby aspoň sám nebral vážně to, co o volebních preferencích píše. Prostě každý den a každou hodinu musí vedoucí činitelé jakékoliv strany hledat interakci s voliči.

Místopředseda Šmarda zase na své facebookové stránce, což s gustem přejaly Parlamentní listy, rozvíjí celkem neoriginální teze typu: „...zblbli jsme z funkcí…“ „pokud se nezměníme, chcípneme v blátě…“. Panu Šmardovi bych chtěl doporučit něco jiného, a to platí pro každého místopředsedu a další vysoké funkcionáře strany.

Veřejnost nezajímá špinavé prádlo anebo i čisté prádlo, které perete před ní. Veřejnost zajímají vaše politické názory na závažné otázky a jejich praktické vyznění v činech. Pokud něco uděláte pro lidi, něco konkrétního, začnou to oceňovat. Těch věcí musí být ovšem desítky a stovky, abyste získali zpátky důvěru lidí. Ale otvírat si před veřejností rány, to k ničemu dobrému nepovede a rozhodně ne k růstu volebních preferencí a ke zlepšení volebního výsledku ČSSD.