Následující grafy, které jsou součástí exkluzivních průzkumů Střediska analýz a empirických průzkumů Sanep, jasně dokládají, že děti prostě nejsou většinově na výskyt a řešení složitých situací připraveny.

Nemůže být pochyb o tom, že to není dobrá situace. Jak vidíte níže, více než 80 % lidí si myslí, že by zájmové sportovní spolky měly děti cíleně učit, jak různé krizové situace zvládat. Nemůže být toto velké procento dáno snahou kompenzovat tímto způsobem nečinnost státu či pasivitu a neznalost rodičů?  

Ano, většina sportovních klubů má skutečně jistý potenciál připravovat děti na úspěšné zvládání různých krizových situací. Díky sportu se dětem zlepšuje fyzická kondice, zrychluje rozhodování či zdokonaluje logické a taktické myšlení. Proto je možné v obecné rovině říct, že sportovní aktivity mohou v podstatě při dobrém vedení zvyšovat schopnost dětí řešit rozličné složité situace.

Namítnete-li, že bezpečnostní politika státu nemůže být založená na schopnosti dětí řešit různé krize, budete mít jistě pravdu. Jasně, děti nemůžou bojovat v prvních liniích, obsluhovat těžkou vojenskou techniku či dělat odstřelovače. Když ale zvládnou zachránit samy sebe, kvalifikovaně pomoct při požáru, vytáhnout z vody kamarády, kteří vypadli z loďky, obsluhovat vysílačku, sestrojit a obsluhovat drony, s pomocí psů najít uvězněné v sutinách atd., atd., je to skvělé, a nejen pro ně a jejich blízké, nýbrž i pro stát, velmi potřebné a významné.