Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

ČOV by měl být v čele boje za čistotu sportu,... ale není

Nechci tady kázat o ušlechtilosti a trvalosti olympijských myšlenek, omezím se jen na neradostné konstatování, že Český olympijský výbor (ČOV) není příkladem čestného a férového fungování.

V posledních měsících a týdnech bylo v médiích napsáno hodně řádků o Stanovách ČOV, které jsou nepochybně v rozporu s aktuálně platným českým právním řádem. Volby do nejvyšších orgánů ČOV byly několikrát odloženy, ať už kvůli nepříznivé epidemické situaci nebo soudním příkazem, naposledy byly J. Kejvalem svolány na pondělí 24. května, a to distančním způsobem, bez zasedání řádného Pléna ČOV a tím pádem bez možnosti demokratické diskuse. S tímto způsobem pochopitelně velká část sportovního prostředí nesouhlasí, např. v usnesení Výkonného výboru České unie sportu z úterý 18. 5. 2021 je uvedeno: „VV ČUS vyzývá předsedu ČOV k uskutečnění řádných voleb do orgánů ČOV v rámci standardního jednání Pléna ČOV, jak určují stanovy ČOV a jak umožňují současné podmínky. Navržený náhradní způsob voleb je nadbytečný, netransparentní, nedůstojný a bude zpochybňován se všemi důsledky. VV ČUS apeluje na orgány ČOV, aby nehazardovaly s dobrým jménem ČOV, neohrožovaly činnost ČOV a bezodkladně přijaly rozhodnutí k uskutečnění řádných voleb a k přípravě nových stanov ČOV, které budou v souladu s českým právním řádem“.

Všimněte si, že i v tomto prohlášení volených zástupců největšího sportovního spolku u nás, je výzva k přípravě nových stanov ČOV, není však první, ale naopak aktuálně poslední. Již více než 8 let je totiž Jiří Kejval, který byl po dvě volební období předsedou ČOV, upozorňován, že Stanovy ČOV mají nedostatky a nekorespondují s platnými zákony, on ale veškeré iniciativy k nápravě tohoto nepřijatelného stavu záměrně přehlížel a odmítal.

Tyto volby se ale konat nebudou, protože je Městský soud v Praze svým včerejším rozhodnutím zrušil a nařídil ČOV se zdržet rozhodování mimo zasedání Pléna ČOV, a to až do pravomocného skončení řízení o určení platnosti či neplatnosti dalších rozhodnutí ČOV či jeho předsedy. České soudy budou zároveň řešit několik aktuálních žalob od více navrhovatelů, upozorňujících např. na konkrétní rozpory Stanov ČOV s platnou českou legislativou. Je smutné, že Jiří Kejval tvrdošíjně trval na své nepravdě a přivedl tím ČOV až před soudní tribunály, čímž výrazně poškodil celé sportovní prostředí.

Soudy budou, mimo jiné, řešit i skutečnost, na kterou jsem veřejně upozorňoval, totiž že ČOV prostřednictvím svých stanov nerespektuje také několik ustanovení Olympijské charty (OCH), základního dokumentu Mezinárodního olympijského výboru (MOV), ač je k tomu ze samotné podstaty své činnosti právě Olympijskou chartou zavázán (v prováděcích ustanoveních OCH je uvedeno, že „… existuje-li nějaký rozpor mezi stanovami národních olympijských výborů (tedy i ČOV) a Olympijskou chartou, rozhoduje Olympijská charta“).

Výkonný orgán (dle českého práva statutární orgán) ČOV nemá personální složení, které vyžaduje OCH. ČOV má jediného statutárního zástupce, což OCH (konkrétně její součást Etický kodex v zásadě 3.2.) nepřipouští.

OCH stanoví, že členy ČOV musí být sportovci – olympionici, stanovy ČOV určují, že členy ČOV přijímá Plénum ČOV, to však nikdy žádného olympionika za svého člena nepřijalo. Ve stanovách jsou za členy považovány útvary bez právní subjektivity, tzv. složky ČOV. Jejich zástupci pak na Plénu ČOV svým hlasováním rozhodují o podstatných záležitostech ČOV, ač nejsou jeho členy. Faktické vnitřní uspořádání ČOV zveřejněné na jeho webových stránkách tak nevyhovuje požadavkům Olympijské charty ani stanovám, neboť tam nejsou povinní členové (volení zástupci sportovců, kteří se zúčastnili olympijských her) a naopak jsou za členy považovány organizační složky bez právní subjektivity.

Stanovy pokládají za členy ČOV i některé organizační složky státu (ministerstva), což nepřipouští nejen OCH, ale ani česká legislativa. Stanovy ČOV tak mají daleko k demokratičnosti, jelikož práva skutečných členů jsou porušována, a naopak členská práva mohou uplatňovat i nečlenové.

Je nepochybné, že nedostatky a rozpory mezi stanovami ČOV a OCH i českým právem je třeba urychleně odstranit, protože když se nebudou férově a spravedlivě chovat ani „olympionici“, tak dlouhodobé negativní důsledky pro český sport i celou společnost nechci ani domýšlet.

Osobně se ale velmi divím, že i další funkcionáři ČOV strkají hlavu do písku a dělají, jako by neviděli a neslyšeli, že se u nás porušují základní dokumenty olympijského hnutí. Celé mi to přijde, jako kdybychom např. navenek bojovali proti dopingu ve sportu a zároveň ho řídili a schvalovali.

Zdeněk Ertl