Začala privatizovat banky, průmysl, včetně strategických odvětví a tak se do rukou převážně zahraničních vlastníků dostaly banky a zejména také velké průmyslové podniky.

Ty byly ve své době vybudovány nemalým úsilím a akumulací z vnitřních zdrojů, tedy de facto z práce českých a slovenských lidí. Nedbalou politikou pravicových vlád 90.let a metodami privatizace, které tehdy byly zvoleny (zejm. kupónová privatizace, ale i tzv. malá i velká privatizace), byl rozchvácen národní majetek za stamiliardy. Toxická aktiva zahubila téměř všechny malé české banky, s výjimkou První městské banky. Na účty zahraničních mateřských firem bylo letos z jejich českých filiálek převedeno již více než 300 miliard korun. Z české ekonomiky tedy odplývají každoročně obrovské sumy peněz. Většinou do států, které jsou mnohem bohatší nežli Česká republika. Tedy, způsob privatizace podle Washingtonského konsenzu způsobil prakticky koloniální závislost České republiky na mnohem hospodářsky silnějších zemích Západu, kde je životní úroveň lidí podstatně vyšší nežli u nás. Bezhlavý způsob privatizace podle zásad určených ekonomickými stratégy Západu, nás dostává do situace permanentního zaostávání za zeměmi Západní Evropy. Myslím, že i pro premiéra Fialu bylo velkým objevem, nutícím k jeho vystřízlivění, že po 35 letech kapitalismu v Čechách, reálná mzda v Česku zaostává za tou německou zhruba o 30 %. Přitom Němci mají levnější a kvalitnější potraviny a jiné zboží ve svých supermarketech nežli je to obvyklé v Čechách.

 A nedosti na tom, generální tajemník NATO Rutte a bývalý ministerský předseda jedné z nejbohatších zemí Západu otevřeně říká, že podivným konsenzem přijatá 2% povinných vojenských výdajů ve státním rozpočtu, přepočteno z hodnot HDP, nestačí. Že se musí jít výš. Takže těch našich 160 miliard korun, které půjdou v roce 2025 na nesmyslné nákupy vojenské technologie, často za zenitem její výkonnosti, nebude stačit. Jestliže ještě před 7 až 8 lety v rozpočtu ministerstva obrany jsme měli jen 50 milionů Kč výdajů a ještě se nečerpalo, dnes máme více než trojnásobek této sumy a jestřábi v centrále NATO a Pentagonu se dožadují podstatně vyšších výdajů.

Už dnes máme obrovské napětí v českém zdravotnictví. Nedaří se plnit sliby lékařům v platové oblasti. Vlastně vláda s lékaři zejména s těmi mladými, hraje betla. Pokud nedojde k nárůstu výdajů v oblasti zdravotnictví a všechno půjde na zbrojení, nebude dost peněz na léčbu závažných onemocnění a chorob. Nutně se tak zvýší úmrtnost a zbytečná úmrtí nemocných pacientů se stanou častějšími. Menší zdravotní pojišťovny se již dnes dostaly do záporných čísel svého rozpočtu před určitou dobou a jejich schopnost splácet výkony zdravotnických zařízení a lékařů se bude snižovat a platby budou odcházet čím dál později. To jistě nezvýší morálku lékařů, ať již v soukromých ordinacích nebo v nemocnicích.

Ministryně Černochová propásla možnost mlčet. Velkolepě oslavuje své již tříleté působení v čele resortu obrany. Také ona aktivisticky sdělila národu, že 2% zbrojních výdajů z HDP jsou málo. Je to krajně ostudné. Na zájmy lidí paní ministryně a celá vláda z vysoka kašlou. Ten zájem lidí určitě nespočívá v tom, aby se de facto snižovaly s očekávanou vyšší inflací výdaje na zdravotnictví, školství, vědu, výzkum, či sociální oblast, anebo na sport a kulturu. Zákon o zachování hmoty platí bohužel také ve financích.

Vláda zjevně není schopna nastartovat růst české ekonomiky. To znamená, že příjmy státu se nebudou zvyšovat z titulu vyššího hospodářského růstu. Takže, pokud jedna položka státního rozpočtu, tedy výdaje na zbrojení porostou, musí se ubrat někde jinde.

A to ještě Američané po nástupu Trumpa do úřadu nespustili dodatečná cla na dovoz evropského zboží. Vyšší cla na dovoz evropského zboží do USA budou také faktorem, jenž bude tlumit hospodářský růst a způsobovat vyšší inflační tlaky. Prostě nic v české ekonomice není růžové a Černochová a spol. by si měli uvědomit, že jejich bláznivá adorace navyšování vojenských výdajů, nejen že zvýší riziko velkého ozbrojeného konfliktu v Evropě, ale že způsobí další snížení životní úrovně českého obyvatelstva jako v letech 2022 a 2023.