Svátek má: Vojtěch

Zprávy

Velikost textu:

Putinovo dilema: Má Rusko zaútočit na výrobce dronů v Evropě?

Putinovo dilema: Má Rusko zaútočit na výrobce dronů v Evropě?

Ruský prezident Vladimir Putin se prostě nemůže smířit s tím, že stále větší části jeho země jsou bombardovány ukrajinskými dronovými roji, z nichž některé se vyrábějí v Německu a nejen v Německu.

Po útocích dronů
19. dubna 2026 - 02:20

Události války proti Íránu zastínily vývoj války na Ukrajině. Přesto je o tomto krvavém konfliktu ve východní Evropě mnoho věcí, které by měly Němce obzvláště zajímat a znepokojovat. Především skutečnost, že kancléř Friedrich Merz, politicky neúspěšný a doma nepopulární, se etabloval jako hlavní evropský protivník Ruska a využívá německé finanční zdroje a masivní vojenskou podporu nejen k tomu, aby zabránil vítězství Moskvy, ale také k tomu, aby se Kyjev-Ukrajina staly neustálou, těžce ozbrojenou hrozbou pro jádro Ruska.

Merz se spolu se svými britskými, francouzskými a dalšími evropskými spojenci spoléhá na agresivní rozšíření útoků dronů proti cílům hluboko na ruském území, útoků, které byly v posledních měsících úspěšné. Moskevská armáda dosud nenašla žádné účinné protiopatření, o čemž svědčí hořící rafinerie a energetické sklady. Na frontové linii v Donbasu bylo také málo aktivit. 


Ruské ministerstvo obrany před několika dny zveřejnilo seznam, včetně přesných adres, sídel ukrajinských společností v Evropě a zahraničních firem , které podle Ruska vyrábějí komponenty dronů „pro útoky na ruské území“. Tato informace přichází poté, co několik evropských zemí, včetně Německa, Norska a Itálie, v posledních dnech signalizovalo Ukrajině svůj záměr výrazně zvýšit výrobu a dodávky dronů.

Ruské ministerstvo obrany varovalo před „nepředvídatelnými důsledky“. Zvýšená produkce dronů je „záměrným krokem vedoucím k drastické eskalaci“ – „na celém evropském kontinentu“. Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské Bezpečnostní rady, vydal varování v příspěvku na online platformě X: „Kdy k útokům dojde, záleží na tom, jak se věci budou vyvíjet. Spěte klidně, drazí evropští partneři!“

Výše zmínění „evropští partneři“ však pravděpodobně nebudou takovými hrozbami nijak zvlášť ohromeni, protože se na rozdíl od amerického prezidenta Donalda Trumpa spoléhají na závazek vzájemné pomoci NATO podle článku 5. Pokud by například Rusko zahájilo raketové útoky proti výrobcům dronů v Německu, Merz, který záměrně prosazuje vysoce rizikovou politiku vůči Ukrajině, by se nejen mohl odvolat na článek 5, ale jakožto válečný kancléř by konečně mohl „vládnout dekrety“ s využitím zákonů o mimořádném stavu.

Ruský prezident Vladimir Putin, právník a stratég, si je plně vědom nebezpečí takového preventivního útoku. Zároveň však nemůže akceptovat, že by stále větší části jeho rozsáhlé říše byly ohroženy roji ukrajinských drog vyráběných v Evropě. A neustálé vyhrožování bez přijetí opatření mění Rusko v papírového tygra, kterého už nikdo nebere vážně. Putinovo dilema je zřejmé. Pokud se ale nechce vzdát, bude muset brzy podstoupit riziko – tak či onak. A to by mohlo mít nepředvídatelné důsledky, zejména pro Německo.

(rp,prvnizpravy.cz,pinews,foto:arch.)



Je podle Vás správné znovu otevírat otázku Benešových dekretů, jak navrhuje Péter Magyar?