Nález dronu s výbušným systémem na letišti Lipsko/Halle se stal pro Německo silným varováním. Incident, který podle vyšetřovatelů mohl skončit katastrofou, znovu otevřel debatu o schopnosti evropských států chránit letiště, vojenské objekty a další kritickou infrastrukturu před levnými bezpilotními prostředky. Krátce poté oznámila společnost FiberBridge Photonics zahájení sériové výroby vysokovýkonných laserových zdrojů určených pro systémy obrany proti dronům.

Nejde přitom pouze o nový výrobní program jedné technologické firmy. Událost ukazuje, že Evropa vstupuje do nové etapy obranného průmyslu, v níž budou vedle raketových systémů stále větší roli hrát zbraně využívající směrovanou energii schopné ničit cíle rychlostí světla.

Drony mění podobu bojiště

Válka na Ukrajině i konflikty na Blízkém východě ukázaly, že levné bezpilotní prostředky mohou představovat mimořádně účinnou zbraň. Dron za několik tisíc eur často dokáže ohrozit techniku v hodnotě milionů. Obrana je navíc ekonomicky nevýhodná – sestřelení levného dronu klasickou protiletadlovou raketou může stát stovky tisíc až miliony eur.

Právě tento nepoměr vede armády k hledání nových řešení. Jedním z nich jsou vysokovýkonné lasery, u nichž výrobci odhadují cenu jednoho „výstřelu“ pouze na jednotky eur a které nevyžadují drahou munici.


Firma očekává, že technologie najde uplatnění nejen v armádě, ale také při ochraně letišť, elektráren, přístavů, logistických center nebo průmyslových podniků. Výroba má být postupně rozšiřována podle rostoucí poptávky evropských ozbrojených sil i bezpečnostních složek.

Rozhodnutí přichází bezprostředně po vážném incidentu na letišti Lipsko/Halle. Bezpečnostní složky zde nalezly dron vybavený výbušným systémem. Podle německých médií měl obsahovat výbušninu a funkční iniciační mechanismus, přičemž pouze technická závada zabránila možné explozi v blízkosti nákladních letadel. Vyšetřování současně prověřuje i další okolnosti incidentu.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt označil událost za „novou kvalitu ohrožení“ a připustil, že nelze vyloučit ani scénář hybridního útoku podporovaného cizím státem. Vyšetřování nadále pokračuje.

Lasery nejsou všelékem

Přestože laserové technologie představují významný technologický pokrok, odborníci upozorňují, že samy o sobě problém nevyřeší.

Laserové systémy jsou nejúčinnější proti jednotlivým nebo menším skupinám dronů na přímou viditelnost. Jejich účinnost závisí také na počasí, viditelnosti i době, po kterou je možné udržet paprsek na cíli. Současně mohou mít omezenou účinnost proti větším rojům dronů nebo proti cílům vybaveným ochrannými materiály.

Proto se předpokládá, že budou fungovat jako součást vícevrstvé protivzdušné obrany společně s radary, systémy elektronického boje, rušičkami a klasickými raketovými prostředky.


Incident v Lipsku současně ukazuje, že hranice mezi vojenskými a civilními cíli se stále více stírá. Letiště, logistická centra či energetická infrastruktura se mohou stát terčem útoků prostředky, které jsou levné, snadno dostupné a obtížně zjistitelné.

Vývoj zároveň potvrzuje, že obrana proti dronům se během několika let stává jednou z hlavních priorit evropského obranného průmyslu i ochrany kritické infrastruktury. Laserové technologie se tak postupně přesouvají z experimentálních projektů do běžné výzbroje moderních obranných systémů.