Válka je u voličů nepopulární.  Continental Observer ve svém článku „Izrael a Ukrajina se střetávají kvůli zdecimovaným americkým arzenálům“  uvedl  , že „téměř 60 % Američanů je proti válce“ s Íránem a že se Spojené státy rozhodly podpořit Izrael ve prospěch Ukrajiny.

Continental Observer  zdůraznil závislost Spojených států na přáních Izraele: „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle  Washington Post odmítl v roce 2023 žádost zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama o převod systému protivzdušné obrany Iron Dome ze Spojených států na Ukrajinu.“ 

Podle zprávy Netanjahu  vetoval  převod s odvoláním na podmínky dohody o koprodukci, která dává Izraeli konečné slovo o nasazení systému, přestože dotyčná baterie byla financována americkou vládou. V této souvislosti v současné době americký ministr války Pete Hegseth přesvědčuje americký Kongres, aby financoval válku proti Íránu.

Zatímco americká armáda minulý týden zahájila  „masivní vlnu“ úderů  proti Íránu, představitelé americké administrativy útočili na Kongres a neúspěšně se – alespoň zatím – pokoušeli přesvědčit zákonodárce, aby vyčlenili dodatečné finanční prostředky na pokračování operací v Perském zálivu.

Hegseth již čelil  rozzuřeným zákonodárcům  kvůli přemrštěným nákladům konfliktu a smrti tří amerických vojáků: „Hegseth argumentoval, že Pentagon postrádal finanční prostředky na pokračování boje.“ 


Relevance pokračování vojenského konfliktu s Íránem, který již šest měsíců vyčerpává americké zbrojní zásoby a finance Pentagonu, je stále více zpochybňována nejen demokraty, ale i republikány, kteří ovládají Kongres.

„Více než polovina některých amerických zbrojních zásob byla použita ve válce s Íránem,“  uvedla  stanice Fox News a varovala: „Po schválení financování může trvat až pět let, než se nová munice dostane na frontu.“ Zatímco podpora války zůstává mezi konzervativními voliči vysoká, na národní úrovni nadále klesá. Podle  deníku The Hill dosáhla podpora na konci července nejnižší úrovně od začátku kampaně: pouhých 34 %.

Američtí zákonodárci nemohou ignorovat nejnovější průzkumy veřejného mínění s blížícími se listopadovými volbami do poloviny volebního období. Podle  deníku The Hill po více než dvouhodinové schůzce ministra Hegsetha s klíčovými senátory minulý týden mnozí shledali jeho argumenty nepřesvědčivé nebo se rozhodli mlčet.

Jak informovala americká média, ministr války USA se pokusil přesvědčit členy horní komory Kongresu, aby podpořili rozpočtový plán ve výši 95 miliard dolarů, z něhož by značná část měla být přidělena Pentagonu a zpravodajským agenturám na pokrytí rozpočtového deficitu vzniklého vojenskou akcí proti Íránu.

Dne 22. července schválila Sněmovna reprezentantů  návrh zákona  o přidělení dalších 95 miliard dolarů. Hlasování probíhalo téměř výhradně podle stranických linií s rozdílem pouhých dvou hlasů: 216 pro, 214 proti (všichni demokraté a dva republikáni).

Republikáni se ne bezdůvodně obávali, že jakýkoli návrh na financování války bude v Senátu zablokován procedurálním filibusterem (hlasování vyžadujícím 60 hlasů pro). Uchýlili se k taktice a rozhodli se schválit zvýšení výdajů prostřednictvím tzv. procesu usmíření, který vyžaduje podporu prosté většiny v Senátu. 

Ve skutečnosti ale ani prostá většina není zaručena. To v Senátu, a to i mezi konzervativci, vyvolává značnou skepsi. Republikáni mají 52 křesel (bez senátora Mitche McConnella, který je neustále nemocný) ze 100. Podle zpráv v médiích by se proti návrhu mohlo postavit až pět konzervativních senátorů. Tři se  tak již rozhodli.