Svátek má: Martina

Zprávy

Velikost textu:

Afghánské ženy v pasti. Svět přihlíží a Tálibán přitvrzuje

Afghánské ženy v pasti. Svět přihlíží a Tálibán přitvrzuje

Nové zákony Tálibánu dále omezují práva žen. Kritici varují před legalizací dětských sňatků a systematickým pronásledováním žen.

Ilustrační foto
6.červen 2026 - 04:58

Když se v srpnu 2021 Tálibán vrátil k moci, mnozí západní politici i analytici doufali, že nové vedení Afghánistánu bude pragmatičtější než v devadesátých letech. Dnes je zřejmé, že šlo o jednu z největších iluzí posledních let. Země se během necelých pěti let proměnila v laboratoř institucionalizované diskriminace žen, která nemá v současném světě obdoby.

Nejnovějším symbolem tohoto vývoje se stal Dekret č. 18 vydaný 14. května 2026. Podle Organizace spojených národů i lidskoprávních organizací vytváří právní rámec, který fakticky umožňuje dětské sňatky a dále omezuje možnost žen domoci se rozvodu či právní ochrany. Zvláštní pozornost vyvolalo ustanovení, podle něhož může být mlčení dívky po dosažení puberty považováno za souhlas se sňatkem. OSN označila tento krok za další vážné oslabení práv žen a dívek v Afghánistánu. 

Ve skutečnosti však nejde o izolovaný krok. Je to pouze další článek v řetězci opatření, která postupně vytvářejí systém, jenž řada organizací označuje za genderový apartheid. Od návratu Tálibánu bylo vydáno více než sto různých nařízení zaměřených na omezení postavení žen ve společnosti. 

Od zákazu škol po zákaz veřejného života

První zásadní omezení přišla již v roce 2021. Tálibán nejprve uzavřel střední školy pro dívky s odůvodněním, že jde o dočasné opatření. Později zakázal ženám studium na univerzitách. Afghánistán se tak stal jedinou zemí na světě, kde dívky nemohou po dosažení přibližně dvanácti let pokračovat v běžném vzdělávání. 

Následovala omezení zaměstnání. Podle údajů agentury UN Women bylo z pracovního trhu vytlačeno přibližně 80 procent afghánských žen. Nemohou pracovat ve státní správě, bezpečnostních složkách, bankách ani ve většině mezinárodních organizací. Uzavřeny byly kosmetické salony, které představovaly jeden z posledních zdrojů příjmů a zároveň prostor pro společenský kontakt. 


Ženy dnes v mnoha případech nesmějí cestovat bez mužského doprovodu. Nemohou samostatně vyřizovat řadu úředních záležitostí a jejich pohyb ve veřejném prostoru je stále více kontrolován. V roce 2024 byla přijata takzvaná morální legislativa, která dále rozšířila požadavky na zahalování žen a jejich chování na veřejnosti. Kritici upozorňují, že cílem není pouze kontrola, ale postupné vytlačení žen z veřejného života jako takového. 

Ještě závažnější důsledky může mít zákaz vzdělávání budoucích zdravotnic. Jak upozornil deník The Guardian, Afghánistán již nyní trpí nedostatkem lékařek a porodních asistentek. V zemi, kde kulturní a náboženská pravidla často znemožňují ženám vyšetření mužským lékařem, může tento krok znamenat další nárůst mateřské i novorozenecké úmrtnosti. 

Evropa mezi hodnotami a realitou

Současně s tím, jak se situace afghánských žen zhoršuje, probíhá ve světě debata o tom, jak s Tálibánem zacházet. Zlomovým okamžikem bylo rozhodnutí Ruska uznat vládu Tálibánu. Evropská unie sice režim oficiálně neuznává, přesto se v posledních měsících objevují snahy o technická jednání s jeho představiteli, zejména v souvislosti s migrací a návraty afghánských občanů, poznamenala agentura Reuters.

Právě tento rozpor vyvolává ostrou kritiku. Evropský parlament v květnu 2026 přijal rezoluci, která odsoudila nové represivní zákony vůči ženám a vyjádřila lítost nad pozváním představitelů Tálibánu do Bruselu. Poslanci zároveň vyzvali k dalším sankcím vůči odpovědným osobám a k důslednějšímu prosazování zatykačů vydaných Mezinárodním trestním soudem. 

Zde se odhaluje hlubší problém současné mezinárodní politiky. Západní státy opakovaně odsuzují porušování lidských práv, ale zároveň hledají praktické cesty spolupráce s režimem, který je za toto porušování odpovědný. Humanitární pomoc proudí do země dál, protože bez ní by miliony Afghánců čelily hladomoru. Jenže část této pomoci prochází systémem, který Tálibán kontroluje.


Výsledkem je paradox. Čím více se mezinárodní společenství snaží zabránit humanitární katastrofě, tím více přispívá k faktické stabilizaci režimu. A čím stabilnější režim je, tím sebevědoměji pokračuje v budování právního systému, který ženy zbavuje základních práv.

Největší tragédií celé situace však není samotná existence represivních zákonů. Je jí postupné zvykání světa na jejich existenci. Každé nové omezení vyvolá několik prohlášení, několik diplomatických protestů a několik titulků v médiích. Poté přichází další zákaz, další dekret a další krok směrem k systému, který mnozí právní experti již otevřeně označují za genderový apartheid.

Afghánské ženy tak dnes nejsou pouze oběťmi Tálibánu. Stávají se také oběťmi mezinárodní únavy, která si na jejich utrpení začíná zvykat. A právě to může být pro jejich budoucnost nejnebezpečnější.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)


Zdroje: 1. https://www.theguardian.com/global-development/2026/jun/03/afghan-woman-legal-protection-laws-eu-taliban-europe; 2. https://www.euaa.europa.eu/country-guidance-afghanistan/315-women-and-girls; 3. https://www.reuters.com/world/asia-pacific/eu-invite-taliban-officials-brussels-hold-migration-talks-2026-05-12/; 4. https://www.unwomen.org/en/news-stories/statement/2026/05/un-women-afghanistan-statement-on-decree-no-18-issued-by-the-de-facto-authorities



Měl by podle Vás Filip Turek rezignovat na post vládního zmocněnce?

Ano
transparent.gif transparent.gif
24%
Ne
transparent.gif transparent.gif
58%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
18%