Svátek má: Michaela

Regiony

Velikost textu:

Ve mlýnech roste pevná kostra budoucí galerie

Ve mlýnech roste pevná kostra budoucí galerie

Pardubický kraj zakoupil v roce 2018 od architekta Lukáše Smetany hlavní budovu bývalých Winternitzových mlýnů. Tu navrhl jako své rané dílo architekt Josef Gočár a vyrostla na břehu Chrudimky v letech 1910-11. Teprve o 13 let později na ni navázalo elegantním obloukem silo, a pak i další stavby.

Budoucí galerie
10. prosince 2020 - 11:30

Přestavba této nejcennější budovy areálu na budoucí sídlo Východočeské galerie začala letos v polovině května.  Jak si stavba stojí po sedmi měsících od zahájení prací, se mohli nyní přesvědčit i zástupci médií. Stavbaři mají před sebou ještě zhruba 16 měsíců.

Stavba jako exponát
„Je to jedna z největších investic Pardubického kraje, navíc na budově, která je národní kulturní památkou. Proto tady celou dobu musíme spolupracovat s památkáři. Výhodou je, že autorský dozor vykonává autor projektu architekt Petr Všetečka, který má s památkami velké zkušenosti,“ uvedl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek. „Jsme si vědomi toho, že výtvarné exponáty nebudou jen na stěnách a v prostorách galerie, ale tím největším exponátem bude budova samotná,“ dodal Línek.

Zakázku získala Společnost pro obnovu automatických mlýnů v Pardubicích – sdružení společností Metrostav a.s. a Chládek a Tintěra Pardubice a.s., která stavbu slavnostně zahájila 19. května letošního roku.

„Začalo se tím, že pracovníci dodavatelských firem museli šetrně demontovat zachované prvky mlynářské technologie, například shozy na mouku, vysévací stroj, korečkové elevátory, části stabilního hasicího zařízení, motor transmise a další. Byla pořízena přesná dokumentace tak, abychom na konci stavby mohli vybrané prvky opět namontovat jako stálé exponáty budoucí galerie,“ popsal začátky stavby architekt Petr Všetečka.

Nepůvodní přístavby a vestavby zmizí
Záměrem investora bylo očistit hlavní budovu od všech nepůvodních přístaveb, vestaveb a přístřešků. Práce proto pokračovaly hlavně bouráním a demontážemi.

„Pokusíme se zachovat původní okna, která byla demontována a odvezena na repase. Stejně tak chceme využíti i původní schodišťové stupně z přístavby, které se vrátí dovnitř budovy. Všichni se těšíme, až se ze sevření přístaveb vyloupne čistá gočárovská budova s členitou fasádou a přechodem k silu, který evokuje v té tobě populární objev pozůstatků Ištařiny brány ve starověkém Babylonu,“ konstatoval Línek.



Železo a beton v hlavní roli
V současné době hraje prim na stavbě železobeton. Stavbaři budují základové konstrukce nových vestavěných výtahů a podzemního kolektoru budoucích páteřních rozvodů inženýrských sítí. Po vybourání některých původních betonových stropů, které nevyhovovaly statickým požadavkům nové galerie, pokládají nové železobetonové stropy. Pomocí ocelového opásání s ochranným betonem zvyšují statickou únosnost vybraných betonových sloupů. Zahájili také čištění zachovávaných betonových konstrukcí od nepůvodních úprav.

Práci tu mají truhláři, zedníci i fasádníci
Napilno mají i truhláři, kteří opracovávají stávající nosné trámy a fošny. Ty budou po obroušení, nutných opravách, impregnacích, zateplení zhlaví trámů ve zdivu a finálních nátěrech vráceny na původní místa.

Před zimou se dokončují opravy západní fasády k řece z lícových cihel, přezdívky nejvíce poškozených míst, reprofilace či náhrady poškozených fasádních prvků z umělého kamene na římsách a atikách a opravy omítek.

Bezbariérovost je v památkách složitější, ale ne nemožná

Vánoce 2022 jsou cílovým datem
„Celkové výdaje projektu jsou 373 miliony korun. Z evropských fondů máme nyná přislíbeno 110 milionů, dalších téměř 13 milionů máme zajištěno z národních veřejných zdrojů. Samotná stavba má harmonogram do dubna 2022 a poté přijde na řadu vnitřní vybavení. S dokončením počítáme s jako vánočním dárkem pro Pardubický kraj v roce 2022,“ uzavřel plány kraje Línek.

Pardubickénovinky.cz informovala PhDr. Zuzana Nováková, tisková mluvčí Krajského úřadu Pardubického kraje.

(jv,pardubickenovinky.cz,foto:pk)