Svátek má: Sabina

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Zajímáme se sice o Čínu, USA, Rusko,ale zapomínáme na Balkán

Zbořil: Zajímáme se sice o Čínu, USA, Rusko,ale zapomínáme na Balkán

<< VIDEO >> Ačkoliv máme ambice měnit politiku jiných států, USA, Ruska a Číny, tak se nedokážeme vypořádat ani se vzájemnými ekonomickými problémy s Bulharskem, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
31. července 2021 - 03:20

V poslední době můžeme pozorovat větší aktivitu tureckého prezidenta Erdogana ai Turecka, i další aktivity na Balkáně, kde je více hráčů, a v pozadí stojí Amerika a Rusko.

 Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Mně se někdy zdá, že čeští politici, ale i čeští novináři a dokonce i zpravodajové, kteří se pohybují v různých teritoriích a na místech, kde se odehrává světová politika, se příliš soustřeďují na to co se právě děje ve Spojených státech, doslova ve Washingtonu, v Kremlu, v Ruské federaci, popřípadě v Čínské lidové republice, a zapomínáme na to, že tyto problémy jsou pro nás zajímavé jenom ve velice složitých souvislostech, kterým většinou nerozumíme.

Ty  bezprostředně nás se dotýkající události jsou mnohem blíž . Jednou z oblastí, kterou jste právě zmínil,  je právě Balkán, ať už ten „Západní“ nebo zejména „Východní!, ale také oblast Turecka, kterou dneska vnímáme jako pozůstatek evropskými státy rozdělené Osmanské říše. Ale on je to také takzvaný Anatolský most mezi a Blízkým a Předním východem a Evropou. Někdy zapomínáme i na to, že to je konec Velké hedvábné cesty nebo Jižního pásu, jak se o něm dnes mluví v nové světové politické terminologii,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Turecko a jeho politika…

„Ale to, co je skutečně zajímavé, a to co si myslím, že se nás dotýká nejenom tím, že Turecko může distribuovat běžence z Iráku, který se právě rozhodla americká armáda opustit, že přijímá běžence a emigranty z Afghánistánu, kteří už jsou několik týdnů na pochodu, ale také že přemýšlí nad svojí rolí, nebo že turecký prezident a jeho významní spolupracovníci musejí přihlížet k roli Turecka v celé Černomořské oblasti.

Stavba Istanbulského kanálu a rozhodnutí o těžbě zemního plynu v určité části Černého moře jsou pro nás dost zajímavá, zejména i protože  víme, že do 15 let se bude realizovat v Evropě  Zelený program, o kterém nevíme, jak vlastně dopadne a jaký bude mít vliv na situaci v Evropě a vlastně také v celém balkánském regionu.

Turecká politika vypadá tak, že po letech koketování s přijetím za člena Evropské unie, a přestože Turecko bylo členem Severoatlantické aliance, se najednou aktivita dostává na stranu tureckých politiků a diplomatů, kteří se už rozhodli jednat nezávisle na všech možných přáních a diplomatických tricích,  které se vůči nim dopouštěli nejenom Spolková republika Německo, nejenom Francie,  nejenom Velká Británie, ale i my ostatní,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Balkán a Turecko to jsou spojené nádoby...

„Ačkoliv jsme na Balkánu přímo fyzicky zainteresování, ať už mluvíme o Bulharsku, Rumunsku nebo Řecku,  tak tento problém necháváme ležet stranou,  protože se nám zdá,  že to není problém, který změní v nejbližší době obraz světa. Ale já jsem přesvědčen, že když říkám ano,  že se něco stane už jenom proto, že jsme příliš blahosklonní nebo povýšení nad zájmy těchto zemí a nechceme pochopit, že lidé, kteří dnes žijí v rozpadlé bývalé Jugoslávii, k jejímuž rozpadu jsme také my svým významným dílem přispěli, že chtějí tuto svoji situaci řešit nezávisle na našich radách a našich doporučeních toho, jak se mají chovat. My jim stále  jen vysvětlujeme,  co to je demokracie a co jsou to lidská práva, až nakonec zjistíme, že se nedokážeme vypořádat ani s jednoduchým problémem, zdánlivě jednoduchým problémem, kterým je sociální mobilita,  osídlovací politika a ekonomická migrace.

Co budeme dělat,  až se těžiště jednání o situaci na Balkánu přenese na stůl v Ankaře a v Moskvě, nebo v nějakém jiném významném centru moci Ruské federace, a až dojde k dohodám mezi těmito dvěma pro Balkán jistě významnými aktéry mezinárodní politiky. Budeme tomu zase jenom přihlížet, ačkoliv jsme máma  takové ambice měnit politiku jiných států - Spojených států, Ruské federace a Číny - a přitom se nedokážeme vypořádat ani se vzájemnými ekonomickými problémy mezi Českou republikou a Bulharskem uvnitř Evropské unie,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)