Hned v úvodu se Xaver zeptal svého hosta na nedávné volby v Americe. Robejšek odvětil, že je vlastně jedno, co se děje v té „velké politice“, protože za tou velkou politikou existují velká mocenská centra, která tou velkou politikou hýbají. Xaver si neodpustil otázku týkající se bývalého prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa ve smyslu, zda-li se ještě dočkáme Donalda Trumpa coby prezidenta.

„No určitě se dočkáme. Každopádně mám ale dojem, že je svojí povahou a vlastně i danou situací trošku nevypočitatelný. On totiž se svojí žraločí povahou vždy „chňapne“ po tom, co mu vyhovuje," řekl Robejšek. 

Xaver se dále ptal, že má pocit, že by voliči chtěli někoho mladšího. S tím ale Robejšek nesouhlasil a prohlásil, že zmapovat amerického průměrného voliče je velmi složité, a veškeré podobné úvahy jsou jen spekulace nebo taková intelektuální gymnastika. Každopádně vyzdvihl skutečnost, že už léta tu vůbec přeci nejde o to, co si přejí voliči. 

„Reprezentativní demokracie, což je moje stará teze, už dneska vlastně dosloužila, už nefunguje. Už nereprezentuje ty, kteří jí volí, nýbrž reprezentuje ty, kteří vládnou. Takže tyto hry jsou vlastně takové loutkové divadlo pro ty, co pořád ještě věří, že na povrchu se odehrává ta skutečná politika. Ale tak to ve skutečnosti není,“ řekl Robejšek. 

Xaver se zeptal na to, že kdyby ta teorie, kterou ve skutečnosti popisuje fungovala tak jak říká, pak by to ale přeci znamenalo úplný konec demokracie. 

„Znamenalo by to konec ideologií v první řadě… a vlastně konec demokracie také. Protože už i ta reprezentativní demokracie je nyní sama o sobě velmi pofidérní metoda, jak vládnout,“ odpověděl Robejšek. 

Na otázku, zda-li se tento politicko-mocenský fenomén dostal už i k nám, Robejšek odpověděl:

„Ale samozřejmě. Možná jde trošku o intenzitu, tam méně, tady více, ale ta struktura mocenské elity je všude stejná. Oligarchie, tedy ti, co jsou zvolení, vytvoří tiše domluvenou zájmovou skupinu, a vždycky se nakonec na všem dohodnou. A jejich zájmy jsou vždy důležitější než ty zájmy naše“ řekl Robejšek s tím, že bychom toto neměli tolerovat a měli bychom změnit politický systém směrem k přímé demokracii.

Robejšek připomněl Holadsko v roce 2013, kdy byla země 513 dní bez vlády. Tedy bez politiků. A nic se nestalo. Všechno fungovalo. Takže i z toho bychom si mohli vzít ponaučení, a nebát se žít bez politiků a začít přemýšlet, jak efektivně změnit celý ten politický systém. A dodal, že otázka „zbytečnosti politické třídy“ je něco, o čem by se mělo začít diskutovat. 

A také řekl, že pakliže bychom si chtěli ten náš systém uchovat, pak je důležité pracovat na tom, jak ho zlepšit. Aby když si tam ti, co vládnou, dělají v pozadí ty své obchůdky, tak abychom my, co jsme je volili, měli také šanci je pořádně kontrolovat. 

„Protože to, co se dnes odehrává, je iniciativa deseti tisíc. Desetitisíc těch nejbohatších na světě, kteří si myslí, že právě protože jsou bohatí, tak jim patří celá zeměkoule,“ dodal Robejšek. 

Také se zmínil o současných demonstracích. Robejšek řekl, že je důležité, aby se kromě demonstrací lidé věnovali každodenní činnosti na přetváření naší společnosti k lepšímu, protože samotné demonstrace nic nevyřeší. Vyzval lidí, aby se snažili měnit věci tam, kde je mohou skutečně sami ovlivnit. Tam je třeba začít, doplnil Robejšek.