Svátek má: Jiří

Komentáře

Kdo chce psa bít

Tak si to shrňme! Kdykoliv Brusel spílal Maďarsku, bylo to pořád dokola: kvůli údajnému nedodržování pravidel právního státu,...

....kvůli ovlivňování médií, za údajné potlačování svobody slova, kvůli údajnému omezování činnosti nevládních organizací a akademických svobod či omezování činnosti politické opozice.

Prostě za nedodržování „evropských hodnot“, které „hlídá“ eurokomisařka Jourová, bývalá tajemnice Městského úřadu v Třebíči. O tom, že se nic takového v Maďarsku asi neděje, svědčí nezpochybnitelná a dlouhodobá podpora Orbána maďarskými voliči. Bruselu šlo vždy výhradně o hledání vhodné „hole, kterou lze Orbána bít“ proto, že maďarský premiér rozhodně a neoblomně nadřazuje obhajobu maďarských zájmů zájmům Bruselu. Čím více byl Orbán Bruselem bit, tím větší podpoře u svých voličů se těšil.

Tak to v posledních dnech zkouší Evropská komise s novou taktikou – přes peníze. Obvinila maďarskou vládu z „korupčního chování při zacházení s evropskými finančními zdroji“ a navrhla odebrat Maďarsku 7,5 mld. eur z fondů EU. Je to poprvé, co se něco podobného v Evropské unii stalo a je to i důkazem, že si Brusel s Maďary už prostě neví rady. Je to zoufalé bruselské rozhodnutí, které svou nespravedlivou podstatou Orbána v očích Maďarů ještě víc posílí.



Ani Evropský parlament nechtěl v útocích na Maďarsko (tedy na Orbána) zůstat pozadu, když odhlasoval, že Maďarsko je „hybridní režim volební autokracie“. Co si pod tím představit, na to aby si jeden vzal slovník cizích slov – ale pouze z knihovny Evropského parlamentu. Za Orbána se ovšem zcela rozhodně postavila Giorgia Meloniová, předsedkyně strany Bratři Itálie a pravděpodobná vítězka italských parlamentních voleb (budou se konat 25. září 2022), když řekla: „Orbán už několikrát vyhrál parlamentní volby ve své zemi výrazným rozdílem proti všem. Maďarsko je demokratický systém.“ Za tuto jednoznačnou podporu si samozřejmě vysloužila obvyklé urážky typu, že je „fašistická“, „krajně pravicová“ a že směřuje Itálii k „orbánizaci“.

Nechme stranou Evropský parlament. Ten je schopen odhlasovat i zákaz východu Slunce, přesto Slunce druhý den vyjde. Stane-li se Meloniová italskou premiérkou a bude-li vládnout s takovou úctou k demokratickým principům, jakou předvedla podporou Orbána, pak se Brusel může hrozit jejího vzkazu, který mu na jednom z volebních shromáždění adresovala: „Zábava skončila“. A to by bylo dobře!


Ivo Strejček

Magyarovo přicházení. Co čekat?

Magyarovo přicházení. Co čekat?

Ivo Strejček 

17. dubna 2026
Průzkumy veřejného mínění v Maďarsku dlouhodobě vykazovaly vcelku bezpečný náskok hnutí Tisza Pétera Magyara před Fideszem Viktora Orbána.

Americký otisk v nadcházejících maďarských volbách

Americký otisk v nadcházejících maďarských volbách

Ivo Strejček 

8. dubna 2026
Přestože po celou předvolební kampaň v amerických prezidentských volbách Donald Trump vzbuzoval naděje svými ostrými protiválečnými výroky, ...

Češi mezi realismem a servilitou

Češi mezi realismem a servilitou

Ivo Strejček 

4. dubna 2026
Americké zaplétání se do války v Perském zálivu pokračuje, přestože prezident Donald Trump sebevědomě ujišťuje svět, že „dohoda, která ukončí válku, by mohla být už brzy“ a tvrdí, že „[Američané] si při vyjednávání vedou extrémně dobře“.

Teď, nebo nikdy! A dál bude co?

Teď, nebo nikdy! A dál bude co?

Ivo Strejček 

26. března 2026
„Prezident Trump měl pocit, že Írán zaútočí na USA“, sdělila tisková mluvčí Bílého domu Leavittová, když oznamovala začátek izraelsko – americké války s Íránem.

Naše národní zájmy v době válečných nejistot

Naše národní zájmy v době válečných nejistot

Ivo Strejček 

18. března 2026
Přestože americký prezident Donald Trump tvrdí, že „Írán je totálně poražen“, či „zdecimovali jsme celou jejich říši“, zdá se mi na místě položit si otázku jinou.

Důsledky války s Íránem mohou být pro Západ velmi zlé

Důsledky války s Íránem mohou být pro Západ velmi zlé

Ivo Strejček 

4. března 2026
„Klíčová íránská střediska na obohacování uranu byla naprosto a úplně zničena,“ prohlásil po americkém náletu na íránská centra Fordo, Natanz a Istafán v červnu 2025 americký prezident Trump.