1. Harrisová definitivně. Co to znamená pro volební kampaň v USA?

Není to žádné překvapení. Kamala Harrisová získala 99% podporu delegátů sjezdu Demokratické strany a bude tak od druhé poloviny srpna jednoznačnou kandidátkou Demokratů pro listopadové prezidentské volby v USA.

Nejnovější průzkum podpory Harrisové a Trumpa se konal v Pensylvánii, což je z hlediska výsledků voleb jeden z klíčových amerických států. Podle tohoto průzkumu si Trump i Harrisová vedou zcela vyrovnaně (48 % : 48 %; 4 % dotázaných jsou nerozhodnuti). Trump si ovšem vede mnohem lépe v porovnání s Harrisovou v názorech na to, jak si počínal/počínala v úřadě. Tam Trump vede o více než 10 %. Není třeba tato čísla na začátku srpna nijak přeceňovat. Už proto, že Trump bude muset svoji kampaň částečně přepracovat a přesměrovat ji z koleje „Biden“ na kolej „Harrisová“, ale především proto, že následující týdny zřejmě přinesou turbulentní vývoj ve světě a oba kandidáti budou s tímto vývojem v předvolebním boji teprve konfrontováni.

Jak to podle posledních zpráv vypadá, Střední a Blízký východ stojí před válečným výbuchem. Izraelský atentát na vůdce Hamásu Ismáíla Haníju provedený v Teheránu 31. července a ve stejný den ohlášený izraelský útok na Bejrút, při němž byl zabit významný velitel Hizballáhu, znamenají dramatickou eskalaci napětí – jsou fakticky útokem na Irán. A Irán si toto izraelské počínání asi jen těžko nechá líbit. Spojené státy současně přesouvají do východního Středomoří významnou vojenskou sílu, která znamená zřejmě víc, než jen demonstraci podpory Izraele (ostatně v nejširším kontextu popsal situaci již včera Jiří Weigl ve svém textu „Blízký východ na prahu nové velké války?“). Přidáme-li k popisu této třaskavé situace i zprávu tvrdící, že Irán je těsně před dokončením nukleární bomby (pokud ji už nedokončil), vše se komplikuje ještě víc.

Harrisová se před americkou veřejností prezentuje jako militantní obhájkyně Palestinců a nevyhýbá se nepřímé podpoře Hamásu. Trump má mnohem blíž k židovskému živlu, což z něho sice nedělá nekritického obhájce premiéra Netanjahua, ale vypukne-li na Středním východě válka (iránský ministr zahraničních věcí skrze maďarského ministra dnes vzkázal, že „Irán zaútočí“), stane se bezpochyby tento konflikt ústředním tématem amerických voleb. Nevíme, v čí prospěch by se u amerických voličů v takovém případě přeskupily preference, jedno se ovšem dá předpokládat: americký „zájem“ o válku mezi Ruskem a Ukrajinou by výrazně ochladl, neboť „izraelský problém“ by určitě americkou politiku plně ovládnul.

Ostatně i řešení vleklého konfliktu na Ukrajině bude předmětem voleb a Harrisová toho s „bidenovským dědictvím“ nemá mnoho co nabídnout. A to už vůbec nemluvíme o tom, co musí oba kandidáti představit v otázce americké zájmy skutečně zajímající: jak řešit budoucnost indo-pacifického prostoru.

Ačkoli je Harrisová přesvědčenou obhájkyní práva na potrat a Trump jeho odpůrcem, a ačkoli Harrisová hodlá tento hodnotový spor učinit jedním z dominantních témat předvolebního klání, dá se předpokládat, že bude překryt problémem mnohem větším: masovou, léta trvající a stále sílící, migrací. Harrisová před čtyřmi lety, kdy se stala viceprezidentkou, si zvládnutí masové migrace vzala jako svůj vlastní úkol. Výsledky její práce nejsou nulové, jsou hrubě minusové. Situace je tak katastrofální, že jižní státy Unie odpírají respektovat nařízení federální vlády ve Washingtonu, a aby alespoň něco s nekonečnými proudy migrantů tlačících se přes mexickou hranici do jejich států udělaly, rozmísťují za pomoci svých Národních gard na vlastních hranicích žiletkové ostnaté bariéry (záběry z „migrační dálnice“ jsou skutečně otřesné). Flagrantní nečinnost a neschopnost Harrisové, která sama je propagátorkou multikulturního „obohacování“ Ameriky, bude zcela jistě předmětem Trumpovy tvrdé a oprávněné kritiky.

Každé americké prezidentské volby (a připomeňme, že se nevolí pouze prezident, ale souběžně se budou konat volby do Senátu, Sněmovny reprezentantů, volby guvernérů a zákonodárných sborů jednotlivých členských států USA) jsme si zvykli považovat za ty nejdůležitější. Oprávněně, neboť politický vliv USA je mimořádně významný. Harrisová do nich vstupuje s drtivou podporou Demokratů, Trump s drtivou podporou Republikánů. Oba v době, kdy svět i Amerika samotná jsou přetíženy ohromnými problémy.

Letošní americké prezidentské volby budou, troufám si tvrdit, nejdůležitějšími (nejen americkými) volbami v poválečné historii.

2. Poznámka pod čarou: humorná jen zdánlivě

Zpráva ČTK tvrdí, že brněnská Hvězdárna a planetárium vyzvala obyvatele České republiky k „hlášení jakýchkoli pozorování neidentifikovaných létajících předmětů“. Nu, proč ne. Podstatnější ovšem je, že brněnští hvězdáři vybídli Čechy (Moravany a Slezany) i k tomu, že „až u nás přistanou mimozemšťané, nechť jsou nasměřováni do Brna“ (chce se mi dodat: kam jinam?) a brněnská hvězdárna jim prý „poskytne nezbytnou péči“. I proto už tamní observatoř začala distribuovat nálepky „Mimozemšťané vítáni“ a ve svém areálu prý nechala vybudovat i „kontaktní místo“ pro vítání příchozích z jiných světů.

Pokud taková zpráva není prázdninovou recesí (což, doufejme, je) a brněnští hvězdáři to všechno myslí vážně, pak se po třech letech vládnutí Fialovy pětikoalice nabízí hned celá řada „mimozemšťanů“ (mnozí jsou i přímo z této moravské metropole či nejbližšího okolí), které by bylo vhodné předat na brněnské Kraví hoře na „kontaktním místě“ nejen s vírou, že tam o ně bude vlídně postaráno, ale i s nadějí, že by se téhle zemi mohlo trochu ulevit.