Svátek má: Jiří

Komentáře

21. srpen 1968 a český dnešek

21. srpen 1968 je datum patřící k historickým milníkům českých a slovenských dějin. Ostatně včera se k významu tohoto dne v kontextu české historie ve své mimořádné pondělní glose detailně vyjádřil už Václav Klaus.


Vzpomínat na tento den bychom měli nejen jako na okamžik zničujícího ponížení Čechů a Slováků, nejen jako na chvíli, která přervala nadějný proces ekonomického a společenského zotavování, připomínat bychom si jej měli i jako tragický mechanismus, který na dlouhá léta ve společnosti spustil zničující procesy a uvolnil cesty odpudivým lidským vlastnostem – fízlování, udávání, donášení a kariérismu. Být „prověrkován“ lidmi, k něčemu tak nízkému ochotných, otázkou „chápeš vstup spřátelených armád jako bratrskou pomoc“ ještě dnes nahání hrůzu. Trestání rodičů za jejich „omyl“ skrze zákazy studia jejich dětem patří k nejodpornějším charakteristikám tzv. normalizačního procesu. Kariéristické členství v KSČ jako základní předpoklad „cesty vzhůru“ bylo sice dost běžné, lidsky ale obtížně přijatelné.

Ale přiznejme si současně, že hnus a dusno sovětské okupace nemuselo být tak strašné, kdyby se mezi Čechy a Slováky nenašly davy ochotných slouhů „normalizaci“ provádět.

A přesto oněch „posrpnových“ následujících dvacet let nebylo léty zcela ztracenými. I přes tupost, dogmatičnost a cílenou omezenost normalizačního školství se dalo leccos „dostudovat“, „dočíst“, „doučit“. Daly se mezi známými vypůjčit a přečíst komunisty zakázané knihy – plody uvolnění druhé poloviny šedesátých let (takhle jsem se ve svých gymnaziálních letech dostal k Milanu Kunderovi, Ferdinandu Peroutkovi i „skartovanému“ Václavu Černému). Existovaly jazykové kursy, ve kterých se dalo slušně naučit cizím jazykům. Ve filmových klubech se sem tam dal zhlédnout některý z ikonických filmů. Konec konců fakt, že po listopadu 1989 se „vynořila“ nová – v mnoha směrech připravená – generace, je důkazem, že lidskou společnost nelze nikdy zcela ovládnout a ani československo-sovětským soudruhům se to úplně nepodařilo.

Posrpnová léta komunistické represe poučila většinu lidí, že socialismus nelze reformovat. I proto jsme mnozí s nadšením následovali po listopadu 1989 ty, kteří v této zemi chtěli kapitalismus, trh a pluralitní demokracii.

Na letošní 55. výročí tragických srpnových událostí však nahlížejme i aktuálníma očima a než se začneme „rozhorlovat“ nad „bratrskou invazí“ vedenou tehdy Sovětským svazem, porozhlédněme se po dnešních Čechách.



Po presidentech, kteří s komunismem a jeho praktikami měli zkušenosti jen ty nejhorší – Havlem, Klausem a Zemanem, sedí na Pražském hradě prezident Petr Pavel, normalizační dobou zrozený a vychovaný. Nominace a následné tahanice o soudce ústavního soudu Fremra z nedávné doby byly také výpovědí svého druhu, jak moc ještě v Čechách „překáží“ komunistická minulost. Bezvýhradná pomoc české vlády válčící Ukrajině je méně zamýšlená jako pomoc na cestě k míru, ale více motivována vyřídit si válkou účty se Sovětským svazem staré 55 let. Sovětský svaz a jeho tehdejší protagonisté již sice neexistují, vést ale minulé války nám jde. Pokorné, často podlézavé, kývání Západu nám nevadí. Poučení, že jednou z charakteristik normalizace byla vláda této zemi z cizí metropole, snadno zapomínáme. To, že Praha ochotně přikyvuje Bruselu či Washingtonu, přecházíme omluvou, že tu přece „nechceme tanky“ (rozumí se sovětské).

Je správné a nutné si 21. srpen 1968 připomenout. Jako cenné datum české historie na cestě naší země odněkud někam. Buďme ale v onom vzpomínání aktuální a hledejme i odpovědi na otázky dneška. Bolestivost a tragédie Srpna a let následujících by nám měly být cenným zdrojem historické zkušenosti.


Ivo Strejček

Magyarovo přicházení. Co čekat?

Magyarovo přicházení. Co čekat?

Ivo Strejček 

17. dubna 2026
Průzkumy veřejného mínění v Maďarsku dlouhodobě vykazovaly vcelku bezpečný náskok hnutí Tisza Pétera Magyara před Fideszem Viktora Orbána.

Americký otisk v nadcházejících maďarských volbách

Americký otisk v nadcházejících maďarských volbách

Ivo Strejček 

8. dubna 2026
Přestože po celou předvolební kampaň v amerických prezidentských volbách Donald Trump vzbuzoval naděje svými ostrými protiválečnými výroky, ...

Češi mezi realismem a servilitou

Češi mezi realismem a servilitou

Ivo Strejček 

4. dubna 2026
Americké zaplétání se do války v Perském zálivu pokračuje, přestože prezident Donald Trump sebevědomě ujišťuje svět, že „dohoda, která ukončí válku, by mohla být už brzy“ a tvrdí, že „[Američané] si při vyjednávání vedou extrémně dobře“.

Teď, nebo nikdy! A dál bude co?

Teď, nebo nikdy! A dál bude co?

Ivo Strejček 

26. března 2026
„Prezident Trump měl pocit, že Írán zaútočí na USA“, sdělila tisková mluvčí Bílého domu Leavittová, když oznamovala začátek izraelsko – americké války s Íránem.

Naše národní zájmy v době válečných nejistot

Naše národní zájmy v době válečných nejistot

Ivo Strejček 

18. března 2026
Přestože americký prezident Donald Trump tvrdí, že „Írán je totálně poražen“, či „zdecimovali jsme celou jejich říši“, zdá se mi na místě položit si otázku jinou.

Důsledky války s Íránem mohou být pro Západ velmi zlé

Důsledky války s Íránem mohou být pro Západ velmi zlé

Ivo Strejček 

4. března 2026
„Klíčová íránská střediska na obohacování uranu byla naprosto a úplně zničena,“ prohlásil po americkém náletu na íránská centra Fordo, Natanz a Istafán v červnu 2025 americký prezident Trump.