Svátek má: Otýlie

Zprávy

Velikost textu:

Roček: Handrkování o vojáky v Afghánistánu je již směšné

Roček: Handrkování o vojáky v Afghánistánu je již směšné

Jsme svědky hysterie kvůli tomu, že 18.listopadu momentální ministr obrany USA Christopher Miller prohlásil, že počet severoamerických vojáků v Afghánistánu a Iráku bude na příkaz prezidenta Donalda Trumpa do poloviny ledna v obou státech snížen ze 4500 na 2500.

Stále častěji bují teroristické útoky a bombové útoky
28. listopadu 2020 - 10:16

Část politiků a zelených mozků v USA, ve vedení NATO a EU, z toho dostala málem psotník. To ukazuje na mentální katastrofu v jejich lebkách pod dojmem toho, že primitivní islamismus nelze porazit. Doufají, že Biden jako bývalá viceprezidentský sluha Obamy, se dopustí  obamovské chyby: Nechá přiletět do Afghánistánu posily, aby prodloužil talibansko – americké válku. Tím vyhodí z okna další stamiliony, uvádí publicista František Roček.

Všichni dokolečka dumají nad základním příběhem: Trump krátce po volbách na Twitteru světu oznámil, že vyhodil ministra obrany Marka Espera a nahradil ho vstřícnějším Christopherem Millerem. Vyměněno bylo ještě několik pentagonských papalášů za „trumpovsky“ přítulnější osoby, aby za dva měsíce Trump stihnul to, co slíbil. Byť je to méně než Trump sliboval letos v říjnu, tedy mít „zbytek statečných žen a mužů z Afghánistánu na Vánoce doma".

Ústupové počínání Američanů


Protitrumpovská opozice argumentuje jako americký generál v. v. a bývalý poradce prezidenta H. R. McMaster, jenž řekl, že Trumpova administrativa předává Tálibánu vítězství stažením vojáků z Afghánistánu, a plán označuje za "odporný".

Trumpovci tvrdí: Snížení z přibližně 4500 na 2500 osob nevytvoří pro USA národní bezpečnostní hrozbu, a zbývajících 2500 vojáků umožňuje pokračovat v misi se spojenci a partnery.

Vůči tomuto názoru panuje skepse, kterou decentně nezastírá např. ani janes.com – globální mediální agentura pro obranné zpravodajství.

Podle tálibánsko – americké dohody vojáci USA vypadnou z Afghánistánu do května 2021. To bude doprovázeno jednáním současné proamerické kábulské vlády s Tálibánem o ukončení občanské války.

Připomeňme si, že tomu předcházely zoufalé snahy srazit Tálibán na kolena. Největší snahou bylo, když počty vojáků v Afghánistánu začaly prudce stoupat na maximum v roce 2009 až do roku 2011, kdy pod vedením USA v Afghánistánu operovalo zhruba 140 000 zahraničních vojáků, z toho 100 000 z USA. Současných 4500 amerických vojáků představuje nepatrný stín dřívější přítomnosti, je více méně čestnou stráží marných 20 let v Afghánistánu. Snížení počtu na 2500 by to jenom výrazněji podtrhlo.

Touha nepřipadat si jako blbec

Američané dlouhodobě zastírali neúspěchy v Afghánistánu. Zelené mozky, diplomaté a politici falšovali zprávy a zamlčovali skutečný stav věcí. Na veřejnost se podvádění dostalo až v rámci soudního sporu o dokumenty zpracované kanceláří úřadu Zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction, SIGAR) známé jako Afghanistan Papers.

Soud vyhověl žádosti listu Washington Post o jejich zveřejnění. Agentura SIGAR dohlížející na mravopočestnost amerického konání v Afghánistánu, musela odtajnit a novinám předat zjištění o zkreslování informací a podvodech v Afghánistánu.

Z uveřejněných dokumentů vyplynulo, že se v Afghánistánu Severoameričanům nepodařilo ustanovit legitimní centrální vládu s autoritou a dosáhnout plné funkčnosti a odolnosti bezpečnostních sil. Naopak, selhání snahy bylo záměrně zamlčováno.

Do této mašinérie podvodů patří i administrativa prezidiálního Obamy a jeho viceprezidentské podržtašky Bidena. Takže lze předpokládat, že Biden bude pokračovat v tom, co již znal z dřívějšího působení.

Kábulská vládní moc se drolí. Proto afghánská vláda již nesděluje USA kolik policejních a vojenských mrtvol opouští afghánské bezpečnosti síly. Početní stavy bezpečnostních sil jsou menší, než vláda dříve oficiálně uváděla. Příčinou není jenom nepříjemně velká výroba mrtvol z vládních vojáků a policistů, ale také kvůli dezercím z vládních jednotek. Plus stále menší ochota Afghánců vstupovat do služby v bezpečnostních sborech.

Bohužel, blížící se rozvrat kábulského režimu zrychluje i růst vnitřního nepřítele – všeobecné korupce. Nejedná se o protiamerickou hysterii, ale konstatování fakta – viz informace z agentury SIGAR z 24. června 2020:

„Státní korupce v Afghánistánu a role nezávislých institucí“.
Citujeme: „Vyšetřování SIGAR identifikovalo korupci prakticky na všech úrovních afghánského státu - od platů vyplácených mezinárodními dárci afghánským vojákům a policii, kteří ve skutečnosti neexistují - až po krádeže americkým vojenským zdrojům v masovém měřítku…
…Nezávislé průzkumy i nadále zdůrazňují, že většina Afghánců uvádí, že se s korupcí musí potýkat téměř denně - často formou úplatku vládnímu úředníkovi, aby získal něco, co by jinak vláda měla poskytovat, jako je základní přístup ke zdravotní péči, spravedlnost, nebo vzdělání. … korupce je strategickou hrozbou pro celou misi USA a mezinárodní úsilí v Afghánistánu. Je to nejvíce zákeřná hrozba, které afghánská vláda čelí, protože oslabuje podporu občanů… Taliban a další povstalci využívají korupci k oslabení veřejné podpory vládě, k náborům (osob) pro svou věc a oslabení vyjednávací pozice vlády…“


Z toho vyplývá, že snaha působit pozitivně v Afghánistánu se hroutí do nicoty. Kromě toho po 20 letech mají politici hrůzu, že naprostý odchod z Afghánistánu bude pro USA nesmazatelným výsměchem.

Tuto situaci řešil např. relativně nedávno prezident Obama. V březnu 2009 představil novou strategii pro Afghánistán a Pákistán. Prý dalších 4000 amerických pracovníků bude trénovat a posilovat afghánskou armádu a policii a rozvoj civilní správy. Vyřešil to tím, že se nakonec v prosinci 2009 rozhodl zvýšit počet amerických vojáků v Afghánistánu o 30 000 maskáčových šmoulů na celkový počet 100 000. A měl oficiální vizi, že USA začnou stahovat jednotky do roku 2011.

Nakonec v květnu 2012 summit NATO schvaluje plán na stažení válečníků do konce roku 2014.

V říjnu 2015 Obama oznámil, že do konce roku 2016 zůstane v Afghánistánu 9800 amerických vojáků. Předtím sliboval stáhnout ze země všechny kromě 1000 vojáků.

Byla to tragikomedie s neustálou snahou oddálit klinickou smrt afghánské vlády, když v prosinci 2015 NATO prodloužilo svou misi "Resolute Support" o 12 měsíců do konce roku 2016.

Proto se nelze divit, kdy Bidenův tehdejší zaměstnavatel Obama v červenci 2016 řekl světu, že 8400 amerických vojáků zůstane v Afghánistánu do roku 2017 s ohledem na "nejisté bezpečnostní situace". Aliance NATO snaživě přikývla, že bude též zbytečně vyhazovat peníze na pokračování mise, a dál cpát peníze do financování místních bezpečnostních sil do roku 2020.

V afghánské pasti si zaplaval i prezidiální Trump. V srpnu 2017 řekl, že posílá navíc vojáky proti Tálibánu. S tím je spojená srandovní zpráva z EU Times z 22. srpna 2017 , ve které se praví, že „...Prezident Trump podepsal vyslání dalších 4 000 vojáků do Afghánistánu před jeho pondělním proslovem k národu v pondělí večer, zjistila Fox News. Trump se chystá odhalit svou strategii pro Afghánistán a stane se třetím hlavním velitelem, který se pokusí stabilizovat válkou zdrcenou zemi a dosáhnout vítězství v nejdelší americké válce….“

Trump, podobně jako předtím Obama, se snažil vypořádat se situací velkým nárůstem leteckých útoku a ještě větším použitím bezpilotních letounů. Ale jako předtím Obama, poznal marnost zvýšeného bojového úsilí a zaměřil se na jednání s Tálibánem, aby USA mohly v klidu opustit Afghánistán, jak slíbil před volbami.

Až dohoda z 29. února 2020 oficiálně (teoreticky) ukončuje dvacetiletou marnou válku s islamismem v této středoasijské zemi. Řada amerických zelených mozků chce ještě na chvíli prodloužit afghánské přežívání v touze nepřipadat si jako blbec. Sází na to, že i Biden podlehne předstírání, že lze ještě něco zachránit, a pošle kamsi do Asie několika tisíc maskáčových bytostí.



Modlitba k Bidenovi

Proto nepřekvapí, když význačná zelená guma James Stavridis, admirál amerického námořnictva ve výslužbě a bývalý vojenský velitel NATO, má vizi o pokračování nekonečné války, kterou 24. 11. 2020 ze sebe vymáčkl v médiích (www.voanews.com).

Řekl, že USA a jejich spojenci by měli v Afghánistánu udržet asi 10 000 vojáků, aby tlačili na Tálibán k mírové dohodě s afghánskou vládou: „Myslím, že nová administrativa se bude velmi vážně zabývat posláním dalších vojáků,“ řekl admirálský penzista. Tím připomenul, že Obama a Biden jako jeho viceprezidentská podrtaška, tuto marnou snahu již sami zažili.

Bude Biden chybu opakovat? Podle Stavridise ano:
„… Bidenova administrativa, z nichž všichni mají v Afghánistánu hluboké zkušenosti, pracoval jsem se všemi staršími členy (Bidenovy administrativy) během těch let, kdy jsem byl vrchním velitelem spojeneckých sil. Mají dobrý cit pro Afghánistán. Myslím, že minimální úroveň vojáků k udržení mírové dohody je pravděpodobně kolem 5000 až 6000 amerických vojáků a přibližně stejný počet spojeneckých vojáků. Myslím, že uvidíte Bidenovu administrativu, jak se usilovně vrací k této základní linii, která udržuje tlak na Taliban u jednacího stolu. To je nejlepší cesta vpřed pro mírovou dohodu.

… Můj vlastní názor by byl, pokud USA a spojenci, mise NATO, budou pokračovat na určité minimální úrovni - i když budeme pokračovat ve škrtech vojska… budeme si tam stále držet 3000 USA (a) 3000 vojáků NATO…"

Admirálský důchodce v povídání pro voanews.com shrnul pláč politiků a zelených gum, oplakávajících Trumpovo snižování předposledních maskáčových mohykánů až na 2500 osob:

„Pokud budeme i nadále finančně podporujete afghánské národní bezpečnostní síly, pak si myslím, že budou schopni Tálibán na neurčito zadržet. ... Moje naděje a moje rada bidenovské administrativě by byla: "Zašli jsme příliš daleko. Investovali jsme příliš mnoho. Není vhodné, abychom jednoduše odešli z afghánské mise, kterou jsme vedli s našimi spojenci, partnery a přáteli a především s afghánským lidem." Můžeme je i nadále podporovat s minimální přítomností vojáků a můžeme pokračovat s relativně malými částkami finančních prostředků. Oba (přístupy) jsou v rámci kapacity USA a jejich spojenců. A já bych je pevně obhajoval… Nemyslím si, že budoucnost je pro Taliban jasná….“

Snaha zatlačit Tálibán do defenzivy, to je klasický „de Gaullův syndrom“. Před jednáním s osvobozeneckým hnutím v Alžírsku dal prezident de Gaulle rozkaz, aby francouzská armáda vedla ofenzivu proti povstalcům, aby Francie získala lepší vyjednávací pozici. Nepomohlo to Francouzům, ani Severoameričanům v Afghánistánu.


Nášlapné miny pod kobercem politických vizí

Novoprezidiální Biden může poslat dodatečný kontingent poslední spásy do nehostinného Afghánistánu. Ale pod kobercem vizí na něho čekají kruté pšouky nášlapných min afghánské praxe. Agentura SIGAR prorokuje ve zprávě ze 30. října 2020:
„…zdá se, že protinarkotická agenda zmizela z agendy vlády USA i mezinárodního společenství, a to navzdory skutečnosti, že je nemožné vyvinout soudržnou a účinnou strategii pro Afghánistán po roce 2014, aniž by byla plně zohledněna opiová ekonomika. Dokud se velitelé povstalců dokážou financovat prostřednictvím obchodu s opiem, a pokud zkorumpovaní úředníci profitují z nezákonné ekonomiky, může v některých oblastech země existovat jen málo pobídek k uzavření míru. Ve zvláštní zprávě vydané v tomto čtvrtletí společnost SIGAR ukázala, že úroveň pěstování máku setého je na historickém maximu, a to navzdory 7,8 miliardám dolarů vynaložených na boj s narkotiky. Audit výkonnosti SIGAR také zjistil, že pomoc USA provinčním policejním jednotkám nelze sledovat, a USA nemohou určit, zda jim jejich investice do provinčních jednotek pomohla stát se schopnou, soběstačnou a udržitelnou silou…“ (https://www.sigar.mil/pdf/quarterlyreports/2020-10-30qr.pdf)

Podobných smutných konstatování agentura SIGAR má habaděj.
Např.: K provinčním policejním jednotkám lze dodat, že kábulská vláda je začala začleňovat do celostátních bezpečnostních sil. Velitelé regionálních (místních - tudíž operačně autonomních) policejních jednotek se ale vztekají, že budou jednotky přesunuty a zařazeny do celostátních útvarů, a budou muset opustit své místní oblasti, kde operují.

V říjnu vládní úředníci oznámili sloučení 10.000 místních policistů s vojenskými silami a dalšími bezpečnostními složkami. Podle ministerstva vnitra z 24.000 členů místních policejních sil 10.000 bude sloučena s místní armádou a 10 000 s afghánskou národní policií. Zbývající budou posláni do důchodu. Regionální policejní síly budou rozpuštěny hlavně proto, že Washington snížil pomoc afghánským bezpečnostním silám před vojenským stažením vojska USA.

„Evakuace z jakékoli oblasti bude přínosem pro Tálibán," řekl Massoud Raghib, vojenský analytik. "Místní síly jsou nejúčinnější síly... Zatím bojují proti nepříteli s odvahou a vysokou morálkou," řekl poslanec Abdul Zahir Tamim.

Neměl Trump pravdu, když ve své volební kampani nazval Afghánistán „totálním bordelem a katastrofou“?

Ať se udělá cokoliv, vždy to bude špatné.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:ariananews.af)