Svátek má: Ambrož|Benjamín

Zprávy

Velikost textu:

Roček: Amíci i Talibanci se dopustili stejné chyby

Roček: Amíci i Talibanci se dopustili stejné chyby

V prosinci 2001 krátce po svržení talibanské vlády probíhala v Bonnu mezinárodní konference chytráků z desítek zemí o budoucnosti Afghánistánu.

František Roček, publicista
17. ledna 2022 - 07:20

O 20 let později od konce roku 2021 s Talibanem jednají Američané, Íránci, Pákistánci, Číňané i Rusové o tom, co chce Taliban dál dělat, když okupoval celý Afghánistán. V roce 2001 začala jednání bez Talibanu, dnes probíhá jednání bez protitalibanské opozice. V obou případech jednání v sobě měla zárodek krachu, upozorňuje publicista František Roček.

Bonnská marnost


V prosinci 2001 v Bonnu mudrovala na konferenci tlupa politiků a několik afghánských delegací. Taliban, který do té doby ovládal 80 procent země, včetně Kábulu, na ni nebyl pozván. Mnozí odborníci upozorňují, že právě to je prapříčinou dnešní nestability. „Taliban měl v Bonnu při jednání být,“ připustil po 15 letech tehdejší zmocněnec OSN Lachdar Brahímí, „to byl náš prvotní hřích,“ přiznal.

Byla tehdy přijata dohoda pod taktovkou USA, které neměly o situaci v Afghánistánu téměř žádné detailnější informace. Do vedení Afghánistánu se dostali západní emigranti, kteří byli již odtrženi od každodenní smutné reality všedního dne v Afghánistánu, a byli příbuzensky navázáni na mocné rodiny a místní kmeny. Demokratický režim se stal iluzí.

Talibanská marnost


V polovině ledna 2022 se objevila zpráva, že Islámský emirát čelí nedostatku profesionálního personálu. Uvedl to New York Times s tím, že mnoho úředníků na vládních postech postrádá odborné dovednosti. Je to logické, protože po pádu bývalé vlády opustilo zemi mnoho odborníků a úředních praktiků a talentovaných mladých lidí.

Afghánská administrativa začala skřípat, protože vládní posty jsou udělovány za odměnu bývalým bojovníkům a talibanských exulantům žijícím do té doby v Pákistánu. Ale ne všichni mají technické dovednosti a administrativní zkušenosti potřebné pro jejich vládní práci.

Taliban je v podobné situaci jako byli vítězní USmani na přelomu roku 2001 – 2002. Protivníci nebyli přijati do kompromisního vyjednávání o budoucnosti. Vládnutí bylo tehdy i dnes zatíženo nekompetentností a provizorností.

Samozřejmě Talibán se durdí, že za to v jaké je situaci, může mezinárodní svoloč: Wahidullah Hashimi, vysoce postavený člen rady Islámského emirátu pro výcvik a vzdělávání vojáků, spojuje personální problémy s korupcí v bývalé vládě, stejně jako se spiknutím cizinců s cílem vysát z Afghánistán talenty.

„Cizinci záměrně evakuovali Afghánce, především vzdělané a profesionální, aby … podkopali naši administrativu," řekl Hashimi, kterého citoval New York Times. „Jsme v kontaktu s některými Afghánci v různých částech světa a povzbuzujeme je, aby se vrátili do Afghánistánu, protože zoufale potřebujeme jejich pomoc a odborné znalosti, abychom pomohli jejich lidu a vládě," mlžil Hashimi.

Ve skutečnosti odborníci před primitivním Talibanem utíkali sami, a kdo mohl, utíkal v předstihu.

Proslýchá se, že Talibanci slibují některým utečencům, když se vrátí, že úřednickou práci dostanou také jejich příbuzní, aby měli v rodině více peněz.

Pomůže Pákistán?


V těchto dnech pákistánský premiér Imran Khan nařídil úřadům, aby do Afghánistánu vyslaly kvalifikované a vyškolené pákistánské pracovníky.  Důvodem je zabránit humanitární krizi v zemi.

Vysláni budou lidé zejména z oblasti zdravotnictví, IT dovedností, financí a účetnictví. Tito pracovníci zároveň budou nepřímo i špehy pákistánské vlády dokumentující jak pokračuje humanitární a politický chaos v Afghánistánu pod vedení Talibanu.


Budoucnost?

Islamističtí Talibanci převzali vládu nad Afghánistánem, ale nemají v zahraničí oficiální podporu. Některé asijské státy je podporovaly jako bojovníky proti USA. Ale jejich chování nereprezentuje systémovou vládu, proto je nikdo závazně nepodporuje. Ani sousedé, kteří je potichu podporovali: Pákistánští politici i rozvědka jsou zklamáni přílišnou nesnášenlivostí Talibanu.   

Kdo mohl před Talibanem utekl, a ekonomika Afghánistánu proto zatím krachuje. "Kvůli nižší poptávce na trzích, bankovním problémům a problémům s elektřinou bylo zastaveno 40-50 procent ekonomických aktivit," uvedl Mohammad Karim Azimi, úředník Komory průmyslu a dolů.

Všichni (pod různými záminkami) čekají, až Taliban změkne/zkrotne, aby se stal sluhou zahraničních korporací. Nejlépe prý mají našlápnuto Číňané prostřednictvím Pákistánu. Uvidíme.



Elektrické signály

Jak mizerná je situace po převzetí moci islamistickými divochy z Talibanu svědčí např. legrácky s elektřinou.

Afghánský orgán pro elektřinu – Da Afghanistan Breshna Sherkat (DABS) – ve středu 12. ledna uvedl, že dovoz elektřiny z Uzbekistánu do Afghánistánu byl snížen o 60 procent.

Dodavatel z Uzbekistánu se rozhodl jednostranně. Mluvčí Hekmatullah Maiwandi řekl, že Uzbekistán uvedl technické problémy pro snížení dodávek a dodal, že problém bude vyřešen do dvou nebo tří dnů.

Představitelé DABS uvedli, že pokles dovozu elektřiny z Uzbekistánu způsobil nedostatek elektřiny a výpadek elektřiny v 16 provinciích včetně afghánského hlavního města Kábulu. Doporučili také lidem, aby byli při používání elektřiny šetrní, dokud se problémy nevyřeší.

Ale v zákulisí se šušká, že to bylo varování, že není nic krásnějšího než včasné platby za dodané zboží, tedy elektřinu. Již 13.ledna byla dodávka elektřiny obnovena.

Např. eurasianet.org o výpadku elektřiny napsaly: „…Události mohly být náhodné, ale výpadek proudu jasně ilustruje, jak velký vliv má Uzbekistán na svého neklidného souseda na jihu. Uzbekistán podepsal v roce 2019 dohodu s DABS o dodávce 6 miliard kilowatthodin elektřiny ročně po dobu 10 let na principu „ber a hned plať“…“  

Když bude dost peněz, bude i dost elektrické muziky. Írán vyváží 110 megawattů elektřiny do Afghánistánu denně a toto množství může být zvýšeno, protože maximální vývozní kapacita do sousední země je 175 MW.

„Íránská rozvodná síť je připojena k afghánskému Herátu a přenos energie se provádí prostřednictvím čtyř přenosových vedení," citovala IRNA íránského experta Mohammada Ali Farahnakiana.

Obě země nedávno podepsaly dlouhodobou dohodu o vývozu energie. Dovoz elektřiny do Afghánistánu má růst – tedy pokud budou mít na to Talibanci penízky.

Elektřina představuje pro Taliban jeden z velkých problémů. V sobotu 15.1.  přijel ministr zahraničních věcí a pár dalších hlavounů Talibanu do Turkmenistánu a povídali si s vládními úředníky o možnosti investovat do projektů solárních a větrných elektráren v Afghánistánu. Obě strany se dohodly, že se technické týmy sejdou v Kábulu 22. ledna kvůli zvýšení dovozu elektřiny a tranzitu zboží a surovin.

Pro ty, kteří ještě mají nějaké peníze, může být optimistická zpráva ze sobotního večera 15.1edna, že bankomaty byly v sobotu po několika měsících v afghánských bankách aktivovány.

V současné situaci se každý snaží jakýmkoliv způsobem získat peníze. Proto pašování čehokoliv co se vyplatí se rozšířilo natolik, že např. afghánská Národní unie výrobců koberců vyjádřila obavy z pašování vlněného rouna z ovcí do ciziny. To vedlo k nedostatku suroviny pro afghánské tkalce koberců.

Farmáři v provinciích Ghazní, Zábul, Farah, Kandahár a Helmand vlnu pašují do Indie a Pákistánu. Výrobci jsou nuceni dovážet iráckou a saúdskou přízi pro místní kobercový průmysl.

Ale veseleji není ani v poněkud klidnějším sousedním Pákistánu, kde jsou pro změnu investiční problémy.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)