Svátek má: Milan

Zprávy

Velikost textu:

National Interest: Spojené státy draze zaplatí za válku s Íránem!

National Interest: Spojené státy draze zaplatí za válku s Íránem!

Ozbrojený konflikt s Íránem jen poškodí zájmy Spojených států, napsal John Dale Grover, asistent šéfredaktora The National Interestu.

Ilustrační foto
19. května 2019 - 04:20

Pokud se Amerika, jejíž armáda je již zapojena do několika regionálních konfliktů, rozhodne zahájit válku s Islámskou republikou, nebude čelit pouze finančním a lidským ztrátám, ale také ztratí schopnost „zadržovat Čínu, Severní Koreu a Rusko“, uvedl novinář v článku pod titulkem „Amerika nesmí zabřednout do Třetí války v Perském zálivu“.

Ministr zahraničí Mike Pompeo tvrdí, že Washington nemá zájem o válku s Íránem. Ale akce amerických úřadů naznačují opak: nařídily evakuaci personálu svých misí ze sousedního Iráku, napsal John Dale Grover.

Podle tiskových zpráv navíc Pentagon obdržel rozkaz k nasazení 120 tisíc vojáků na Blízkém východě „v případě krize“. Vzhledem k tomu, že Spojené státy dříve použily téměř stejný počet vojáků během invaze do Iráku v roce 2003, zdá se nepravděpodobné, že by tyto jednotky mohly být použity pro jakýkoli jiný účel než „změnu režimu“ v Íránu, poukázal autor.

Podle jeho mínění militantní američtí představitelé a analytici již dlouho „rozdmýchávají íránskou hrozbu." Regionální aktivity a útoky na čtyři ropné tankery v Hormuzském průlivu s údajnou účastí Teheránu, dnes slouží jako záminka pro vojenské přípravy.
 
Třetí konflikt v Perském zálivu bude však zbytečný a škodlivý pro americké zájmy. I když Írán „zůstává nepřítelem“, nepředstavuje  pro Spojené státy bezprostřední nebezpečí. V případě „války na prahu“ hrozí, že země ztratí životy lidí, peníze a schopnost „zadržet Čínu, Severní Koreu a Rusko, které jsou mnohem důležitější“, uvedl Grover.
 
Dříve, s odkazem na íránské raketové testy a jeho „podporu terorismu“, Spojené státy odstoupily od „nedokonalé, ale stále fungující“ jaderného dohody s Teheránem. Po provedení změn by tato dohoda mohla být úspěšná, ale nyní je její osud velkou otázkou, poznamenal novinář.
 
Írán nikdy neměl a stále nemá jaderné zbraně. V rámci mezinárodní dohody poslal do Ruska asi 98% zásob obohaceného uranu. Kromě toho se Islámská republika zbavila 66% odstředivek pro obohacení uranu, připomněl autor článku.

 
I poté, co Washington odstoupil z dohody a znovu zavedl sankce, Írán tuto dohodu nadále dodržoval. Nedostatečná komunikace a mechanismus detence, spolu s neustálými hrozbami a nátlaky by však mohly Teherán přinutit znovu zahájit jaderný program za účelem zastrašování.
 
Podle autora íránští vůdci chápou, že se jim nepodaří Spojené státy porazit. Viděli však, jak byly zničeny nejaderné země, včetně Iráku a Libye, zatímco Severní Korea byla schopna zabránit americké vojenské intervenci.
 
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Američané intuitivně chápou, že odstoupení Washingtonu z dohody s Íránem a znovuzavedení sankcí povede ke katastrofě. Nicméně, na pozadí akcí a prohlášení amerických úřadů, zdá se, že Teherán je „tak nebezpečný, že může útočit i nehledě na odplatu".
 
Obzvláště Pompeo a poradce Bílého domu John Bolton varovali před „rostoucí hrozbou“ z Teheránu. Navíc americké strategické bombardéry provedly „zastrašovací let“ poblíž Íránu a do oblasti byly poslána skupina letadlových lodí, upozornil Grover.
 
Sankce navíc srazily iránskou ekonomiku. „Osamocený a oslabený" Teherán neudělá nic, co by mohlo vést k válce, pokud se nerozhodne, že bude schopen přežít tímto způsobem, věří novinář.
 
Poznamenal, že i evropští spojenci Washingtonu nesouhlasí s tvrzením, že Írán je stále větší hrozbou. Nicméně, obyčejní Američané musí uvěřit, že Írán je tak nebezpečný, že je nutné s ním vstoupit do ozbrojeného konfliktu, doplnil kysele Grover.

„Válka nemá smysl. Bude to v rozporu se zájmy Spojených států a přání amerických občanů. Amerika by neměla odejít z dohody a zvýšovat vojenský a ekonomický tlak na Teherán,“ je přesvědčen autor článku.
 
Podle něj za probíhající americké války na Blízkém východě musí platit obrovskou cenu a Írán nebude z tohoto pravidla výjimkou. Podle expertních odhadů bude mezinárodní „válka proti terorismu“ stát americké daňové poplatníky 5,6 bilionu dolarů. Nemluvě o tom, že tato kampaň si vyžádala téměř půl milionu životů, včetně civilistů.

Průzkumy veřejného mínění zatím ukazují, že i když Američané nemají rádi Írán, nepovažují to za hrozbu srovnatelnou se Severní Koreou, Čínou nebo Ruskem. Podle výzkumu společnosti Gallup, od roku 2015, Američané důsledně umístili do seznamu hrozeb Islámskou republiku pod tyto tři jaderné mocnosti.

„Nicméně Washington pokračuje v nátlaku, který je v rozporu s přáním amerického lidu a zájmům Spojených států. Íránská dohoda měla pokračovat a obě strany se musí vrátit k jednáním. Aktivní účastí ve válkách v Iráku, Afghánistánu, Jemenu, Somálsku a Sýrii rozptyluje Ameriku své síly a schopnosti. Spojené státy by se měly zaměřit na předcházení konfliktům a hrozbám, a nikoli na hledání další pozemní války na Blízkém východě,“ uzavřel John Dale Grover.

(kou, prvnizpravy.cz, nationalinterest.org, foto: arch.)