K incidentu došlo v neděli, kdy 50 aktivistů ukrajinské nacionalistické strany Svoboda strhlo maďarskou vlajku z budovy městské rady a pokusilo se ji spálit. Zneužití státního symbolu zabránila policie.

Guvernér Zakarpatí Gennadij Moskal řekl, že nacionalistické síly nemají v karpatském regionu žádnou podporu, a pokus o spálení maďarské vlajky provedli „vyvrženci“ ne z Berehova, ale ze sousedních oblastí a to zejména ze Lvova. Podle guvernéra Pravý sektor vyvolal nárůst separatismu v ukrajinské Zakarpatské oblasti.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó požadoval, aby Kyjev vyšetřil incident. Zdůraznil, že v evropské zemi jsou takové akce nepřijatelné. "Zločinci by měli být zadrženi a postaveni před soud, jakmile to bude možné," řekl.

Od 10. století až do počátku 20. století bylo území Zakarpatské oblasti součástí uherského státu. V letech 1919/1920–1938 patřilo usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu, roku 1938 bylo jihozápadní pohraničí připojeno k Maďarsku, které pak v letech 1939-1944 okupovalo celou oblast, než ji obsadil Sovětský svaz. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. město Čop.