Jak vysvětluje publikace, takové rozhodnutí ruských úřadů vyvolaly napětí se Spojenými státy a snaha zbavit se amerických sankcí. Navíc, další investice Moskvy do měn BRICS pomohou posílit obchodní vztahy mezi nimi a vytvořit protiváhu americké hegemonii, píše v novinách.

V roce 2020 má Ruský národní fond v úmyslu snížit objem dolarových investic ve prospěch jiných měn, například renminbi, uvádí Les Echos s odkazem prohlášení náměstka ruského ministra financí Vladimira Kolyčeva. Podle něj se „geopolitická rizika“ stala „jedním z klíčových faktorů“, který tlačil ministerstvo k takovému rozhodnutí.
 
Ruské ministerstvo financí tak hodlá následovat příklad centrální banky, která začala  v roce 2018 prodávat americké vládní dluhopisy, uvádí v novinách. Přičemž k dnešnímu dni navíc aktiva denominovaná v dolarech představují více než třetinu všech devizových rezerv fondu.

Jak vysvětluje Les Echos, Rusko zahájilo proces „dedolarizace“ svého ekonomického a finančního systému po napětí v USA v roce 2014 s cílem obejít americké sankce. „Pro Moskvu je to způsob, jak reagovat a postavit se americké hegemonii," píše v novinách.
 
Moskva uzavřela měnové swapové dohody se zeměmi, které mají „citlivé vztahy“ se Spojenými státy - například s Íránem, Čínou a Tureckem. Kromě toho země zvýšila objem rezerv v měnách zemí BRICS, čímž usnadnila obchod mezi státy bloku, jejichž celkový objem podle Vladimira Putina dosáhl v roce 2018 125 miliard dolarů.

Prodej dolarů umožní mimo jiné Rusku posílit a stabilizovat rubl, který v roce 2018 klesl o 17%. Od začátku tohoto roku ruská měna obnovila růst - a její kurz vůči USA vzrostl o 7,6%. Dnes je cena 1 dolaru 64 rublů oproti 69 rublům v lednu. Zejména stabilizace měny pomůže zvýšit podíl vývozu ruských energetických zdrojů v rublech.
 
„Máme velmi dobrou měnu, je stabilní. Proč ji nepoužít pro globální transakce?“ řekl ruský ministr hospodářství pro rozvoj Maxim Oreškin v říjnovém rozhovoru pro Financial Times, připomněl francouzský list.