Svátek má: Ambrož|Benjamín

Byznys

Velikost textu:

O veřejných financích a znepokojivých trendech

O veřejných financích a znepokojivých trendech

<< GLOSA >> Tuzemské veřejné finance se od propuknutí pandemie propadly do významné nerovnováhy, kterou dále prohlubují negativní dopady energetické krize.

Dominik Rusinko, analytik ČSOB
21. září 2022 - 10:30

Přestože současná vláda nastupovala do úřadu s cílem konsolidovat veřejné rozpočty, ve svých střednědobých plánech počítá jen s velmi pozvolným ozdravným procesem. Největší problém představuje tzv. strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří, nebo ne, a který má v příštích letech setrvat okolo 3 % HDP (přibližně 200 mld. korun), píše Dominik Rusinko, analytik ČSOB.

Z pohledu veřejných financí lze navíc pozorovat jeden zvláště znepokojivý post-pandemický trend – rostoucí nárokovost, aby vláda kompenzovala jakýkoli negativní šok v ekonomice. V současné energetické krizi se tak opět přijímají primárně plošná opatření, třebaže se tak z části děje i z důvodu ne-flexibility sociálního systému, který neumožňuje efektivně zacílit podporu na nejohroženější skupiny.

Tento přístup je problematický minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, klade vysoké a dlouhodobě těžko udržitelné nároky na státní rozpočet. Za druhé, plošná opatření typu cenového stropu zatemňují cenový signál. Ten může být pro část společnosti opravdu drtivý, proto je potřeba aktivovat a dále zpevnit sociální síť. Přílišné tlumení cenového signálu však konzervuje ekonomiku ve stavu, který nebere v potaz novou – v tomto případě energetickou – realitu. Tuzemská ekonomika přitom potřebuje pravý opak – na šok reagovat nejen přizpůsobením, ale hlavně jej využít k pozitivní změně, tak aby došlo ke strukturálnímu posunu směrem k produkci s vyšší přidanou hodnotou.




I k tomu bude potřeba udržet veřejné finance v uspokojivé kondici, což vyžaduje přijetí řady méně či více bolestivých opatření. V zásadě jsou na stole jen dvě možnosti – buďto při stávající úrovni veřejných výdajů dojde k posílení příjmové strany (tj. zvýšení daní) nebo snížení existujících výdajů (tj. omezení sociálních transferů nebo některé z veřejných agend). Ať již politické špičky zvolí kteroukoli z těchto variant (pravděpodobná je jejich kombinace), platí, že čím déle se budou snažit oddalovat nevyhnutelné, tím tvrdší náraz do zdi nás nakonec čeká…

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)





Koho byste zvolili za prezidenta České republiky?

Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

AVAST
206
COLTCZ
554
ČEZ
752
ERSTE GROUP BANK
706
KOFOLA ČS
242
KOMERČNÍ BANKA
657
MONETA MONEY BANK
71.7
PHILIP MORRIS ČR
16880
PHOTON ENERGY
63.4
PILULKA LÉKÁRNY
660
VIG
540
GEN DIGITAL
550