A nejen to, řada exportně orientovaných podniků pravděpodobně řeší zajištění zcela mimo trh - eurovými úvěry. píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Právě ke konci intervencí viditelně narostl počet podniků, které se zbavují devizového rizika čerpáním eurových úvěrů. Eurové sazby jsou zpravidla výrazně nižší než korunové a současně se tím podnik zbaví nutnosti zajišťovat část zahraničních eurových tržeb na trhu. Objem úvěrů v cizích měnách i proto narostl na 340 miliard korun a dále stoupá. To je necelých 8,5 % ročního objemu vývozů, zatímco na začátku roku 2013 (před spuštěním intervencí) to bylo pouze 5 % vývozů.

Exportéři si sice skrze zahraniční úvěry nikdy nedozajistí všechny očekávané zahraniční tržby - někdo úvěr nepotřebuje a všichni musí ze zahraničních tržeb zaplatit také v korunách zaměstnancům mzdy a státu daně. Také ne všechny eurové úvěry jdou přímo za exportéry - velká část z nich jde v posledních letech například do sektoru nemovitostí. Pokud ale investoři platí za realitní projekty (kanceláře, sklady) z eurových úvěrů, aby následně vybírali nájemné také v eurech, je to jen další důkaz postupné euroizace české ekonomiky. Takové, která ve finále nenutí exportéry s eurovými tržbami tolik chodit na trh a měnit je do korun. To samozřejmě není pro českou měnu nijak povzbudivá zpráva…