Svátek má: Ondřej

Regiony

Velikost textu:

Zvony v Čisté zazvoní čistým pětihlasem

Zvony v Čisté zazvoní čistým pětihlasem

V Čisté u Litomyšle skončí během srpna sbírka na zvon. Obec si konečně splní svůj sen. Ve věžích kostela sv. Mikuláše se rozhoupá zase pět zvonů.

Kostel sv. Mikuláše v Čisté
21. července 2020 - 11:30

Zvony symbolicky spojí dramatickou historii a současnost obce na území bývalých Sudet.

„Tamhle se půjdeme podívat“, řekl pan starosta Petr Dřínovský u nich v obci Čistá a ukazoval rukou směrem k obloze. I s hlavním zvoníkem, čisteckým rodákem Pavlem Kuřem, jsme šplhali po schodech na věž kostela sv. Mikuláše, kde je od roku 2019 zavěšen nový velký zvon jménem rovněž Mikuláš. Čistecké „dvoutunové d1“ je největším zvonem, který byl v Česku od roku 2011 odlit a spolu s dalšími třemi zvony se o něj stará parta zdejších zvoníků.

Zvony v naší zemi byly v době 1. a 2. světové války „rekvírovány“, tím se rozumí zabavovány kvůli vojenským účelům. Čekalo je rozbíjení, roztavení a poté z tohoto materiálu byly vyrobeny zbraně a jiný vojenský materiál. Dalším účelem zvonových rekvizic bylo způsobit lidem škody morální, zlomit je a snadněji ovládat, neboť zvon je součástí obce, živé komunity jejich obyvatel a jeho beztrestné odebrání a zničení představuje velmi pádnou demonstraci moci a síly vládnoucího aparátu.

Pavel Kuře je zapáleným rodákem vypráví: „Zvonovými rekvizicemi obou světových válek bylo v Čechách nenávratně ztraceno kolem 85% všech zvonů a na Moravě ještě více. Konkrétně z území bývalých Sudet bylo jen ve 2. světové válce odvezeno téměř 4000 zvonů a z německých hutí se po válce vrátilo pouze 435. Jediný z celkem pěti odvezených zvonů z Čisté měl lepší osud, protože byl vyhodnocen jako cenný – barokní zvon svatého Jana a Pavla mučedníků se na věž do Čisté po 2. světové válce vrátil.“ 

Do poloviny srpna čistečtí vybírají peníze na poslední zvon, a tak na podzim završí obec svůj sen: mít všech pět zvonů zase na svém místě.

Vesnice Čistá se nachází asi 5 km. Od Litomyšle. Její zvláštnost tkví v tom, že i když je ve vnitrozemí, tak až sem sahaly Sudety, resp. největší německojazyčná enkláva uvnitř tehdejší ČR – Hřebečsko. Vesnice Benátky před Čistou a vesnice Trstěnice za Čistou, ty byly české. Čistá nese svůj název až od roku 1947, před tím se jmenovala Litrbachy, německy Lauterbach. Je to sídlo táhnoucí se 6,5 km podél silnice, která kopíruje tok řeky Loučné. Při pohledu na mapu obě jako dva hadi vedle sebe. Jedná se o typicky údolní vesnici, kde nenajdete tradiční náves. V současné době má obec 980 obyvatel a patří k ní osada Brlenka. Z kroniky se dovíme, že v roce 1922 zde žilo 1800 lidí a v roce 1947 jen 530 lidí. Po 2. světové válce čeští Němci museli opustit naši zemi. V Čisté zůstali natrvalo jen ti ze smíšených českoněmeckých manželství. Z Němců byli trochu déle pozdrženi jen ti „nezbytní“, například zde to byla porodní bába, bez které nemohli obyvatelé zůstat.

Radní Hana Štěpánová se zajímá, zda se ještě nějakým způsobem historie propisuje i do dnešních dní. Dovídá se, že v obci je tak asi do deseti rodin starousedlíků, jsou to potomci rodin, které nebyly odsunuty do Německa.  Z dějepisu víme, že po válce byly Sudety osídleny novými obyvateli, kteří sem přišli a vybrali si dům, který byl volný. Takže vlastně historie české vesnice je krátká, ani ne osmdesát let. Generace lidí se obměnily.

Starosta Petr Dřínovský k otázce doplňuje: „Zdá se mi, že moje generace už nějaké nesrovnalosti mezi původními a novými obyvateli nepřináší, spolupracujeme mezi sebou navzájem. Z vyprávění ale vím, že dříve mezi lidmi byla rivalita a i nepřátelství. Jsem rád, že u nás opět existuje fungující komunita. Během poslední 10 let došlo k obrovskému posunu.“

Zpátky ke zvonům. Letos v říjnu čeká čistecké symbolické završení letitého projektu: na menší věž bude zavěšen poslední z obnovených zvonů. Starosta Petr Dřínovský dodává: „Díky zvonům chceme definitivně přemostit historii a současnost. Gesto propojení času, lidí i národů.“ 

Teď v létě bude v Čisté končit veřejná sbírka na dokončení obnovy zdejších zvonů.  Poslední zvon Petr je již zadán do výroby v Brodku u Přerova. Na zvony přidala obec téměř 500 tisíc, 500 tisíc věnovala rodina starousedlíků a 300 tisíc přispěl Česko-německý fond budoucnosti. Ve veřejné sbírce se sešlo již hodně přes 500 tisíc a přispěli i původní němečtí obyvatelé. Obnovený hlavní kostelní zvon Mikuláš se stal také zvonem česko-německého usmíření.

Radní Hana Štěpánová se zajímá i o to, zda se tito původní obyvatelé a jejich potomci vracejí „domů“ a chtějí vidět, odkud pocházejí jejich předkové, jestli je zajímá osud stavení, kde žil někdo z jejich rodiny. Pavel Kuře odpovídá: „Ano, někteří rodáci přijíždějí každý rok, i když s ohledem na jejich věk je to stále obtížnější. Své „doma“ mají dávno v Německu, ale srdce a starou vlast mají tady. Známe se i s jejich dětmi a vnoučaty. Jedna z rodin rodina spolupracuje s obcí intenzivně.“

Dovídáme se o panu Hansi Sobolovi, který žije na území bývalé NDR. I v době socialismu podnikal v oboru zámečnictví, jako jeden z mála tam mohl žádanou firmu provozovat. Před 16 lety se svým synem vyrobil a obci Čistá daroval ručně kované hřbitovní brány – stejné, jako v jeho novém domově v Německu. Do Čech je i dovezl a osobně nainstaloval.



A proč do Čisté přijela radní Hana Štěpánová, (STAN) radní Pardubického kraje? „Jsem ráda, že z krajských peněz podpoříme dobudování místa pod stromy u řeky pro setkávání se malých i velkých dětí a rodičů. Přijela jsem si to „okouknout“, jak to mají za ty peníze vymyšleno. V současné době je zde instalováno několik herních prvků. Vše bude letos dokončeno tzv. čisteckým hadem. Celé místo bude ohraničeno a „propleteno“ přírodními prvky, které budou sloužit jako prolézačka, šplhadla a třeba i sedátka. Jeden had je silnice obcí, druhý had je řeka Loučná a tento had, v pořadí třetí, bude pro radost mládeži. Tyto děti už zřejmě nebudou vnímat fakt, že mezi obyvateli bývaly po válce problémy. Vyrůstá nová další generace, která nebude poznamenána válkou. Přesto je dobré, aby i ona časem věděla o tom, na co si máme dávat pozor. Nežijeme ve vzduchoprázdnu a je třeba se z historie učit a čerpat dobré zkušenosti a těm nedobrým se vyhnout."

V Čisté u Litomyšle byla Hana Štěpánová, (STAN) radní Pardubického kraje zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace

Pardubickenovinky.cz informoval Martin Madejewský, DiS., tiskový mluvčí, Pardubický kraj.

(jv,pardubickenovinky.cz,foto:pk)