Svátek má: Benedikt

Komentáře

Michal Kraus

ekonom a politik

Zoufalá Valachová

Jako výraz nejvyššího zoufalství, pokrytectví a lhářství ve snaze zakrýt své manažerské selhání a nastartování rozvratu financování českého sportu považuji fakt, když do své antisportovní kampaně zatahuje své nemnohé přátele, převážně z Brna a okolí, které v oblasti sportu má.

Pana Hladiše, už jenom proto, že podobně jako já pracuje zadarmo, na své náklady a ve svém volném čase dlouhá desetiletí ve sportovním hnutí, nejprve jako sportovec, potom jako trenér a nakonec jako funkcionář klubu respektuji, uznávám a hluboce se mu klaním, a to bez ohledu na to, že si jej, jako známého, do Národní rady pro sport vybrala osobně Kateřina Valachová. Já osobně jsem totiž v Národní radě pro sport působil (bezplatně) jako tajemník Komory regionů.

Názorů pana Hladiše si vážím, ale jsou v celé řadě nepřesné a vyplývají z toho, že se s prací Kateřiny Valachové setkával pouze na několika málo jednáních Národní rady pro sport (za dva roky ministrování paní Valachové se NR sešla jen párkrát), kde Valachová tradičně tvrdila něco jiného, než potom v praxi realizovala (či spíše nerealizovala).

A není vůbec těžké najít řadu konkrétních příkladů:

1.   Podle pana Hladiše se K. Valachová řídila zásadou, aby do sportu šlo státních peněz více než doposud. Ve skutečnosti však realizovala kroky vedoucí přesně opačným směrem. Já osobně jsem do řady dokumentů (včetně usnesení sjezdů ČSSD) prosadil postupné zvyšování finančních prostředků pro sport, které bylo i v praxi realizováno v době, kdy paní Valachová ještě studovala a mělo být i realizováno v době jejího ministrování v letech 2017 a 2018. Díky její osobní péči přišlo v letech 2017 a 2018 do programového financování sportu celkem o 3 mld. Kč méně, než bylo v původních návrzích státních rozpočtů. Dodnes se sportovnímu hnutí za to nedokázala omluvit a neodpověděla ani proč a kam tyto prostředky zašantročila.

2.    Podle pana Hladiše Valachová prosazovala, aby jednotlivé dotační programy měly jasná pravidla a nemohlo docházet k netransparentnímu přidělování dotací. Zatímco Valachová o potřebnosti těchto opatření toliko hovořila, byly to především expertní týmy složené z odborníků – zástupců sportovního prostředí, kteří takový systém zpracovali, a Valachová jej jenom schválila. V září 2015 to byl Plán podpory rozvoje sportu v letech 2015 – 2017, který jsem já osobně po velkém a dlouhém souboji s úředníky MŠMT za podpory zejména ČUS prosadil a který rozšiřoval počet programů na 10 právě s cílem zajistit přímé financování klubů, zejména v programech IV a VIII, a to postupně v tak, aby financování svazů a klubů bylo v poměru 50:50. V listopadu 2016 pak v dokumentu nazvaném Dotační neinvestiční programy státní podpory sportu pro spolky na období 2017 – 2019.

Byla to však právě Valachová, která tento systém bezdůvodně porušila, programové financování dle jasně schválených pravidel ona ani její úředníci nerespektovali, prostředky např. v programu III rozdělovali v rozporu se schválenými pravidly a byla to právě Valachová, která zcela netransparentně prostřednictvím rozpočtových opatření z prostředků pro sport vyváděla prostředky do jiných úseků MŠMT a byla to právě Valachová, která přidělovala dotace z ruky během 14 dní naprosto netransparentně mimo programy a protizákonně na úkor sportovního prostředí.

3.    Pan Hladiš tvrdí, že Valachová prosazovala, aby vrcholové sportovní orgány (svazy, ..) nepřerozdělovaly peníze klubům, ale aby adresátem dotací od státu byly i přímo kluby v co nejvíce případech. Není to pravda, protože to byla právě Valachová, která původně prosazovala, aby byly oba programy (IV a VIII) vypláceny prostřednictvím svazů a teprve po dlouhé debatě se zástupci sportovního prostředí z prostředí ČUS rozhodla, že program VIII bude vyplácen přímo, ale u programu IV bohužel rozhodla, že se bude v rozporu se zněním Plánu podpory rozvoje pro kluby a TJ netransparentně vyplácet prostřednictvím svazů.

Nakonec jej nakonec v roce 2017 bezdůvodně pozastavila, následně její úředníci netransparentním způsobem změnili tak, že jej mohl čerpat toliko Sokol, aby jej v roce 2018 zrušili úplně se zdůvodněním, že byl spojen s programem VIII. To vše bylo navíc doplněno tendenčním a účelovým výkladem Zákona o rozpočtových pravidlech, který zakázal jakoukoli podporu klubů ze svazů, takže kluby byly a jsou v letech 2017 a 2018 jednoznačně poškozeny a jejich financování se snížilo, nemluvě o tom, že na rozdíl od předchozích let dostávají dotace až s půlročním zpožděním, což je značně v jejich činnosti destabilizuje.

4.    Pan Hladiš píše, že Valachová chtěla zavést víceleté financování proto, aby se zamezilo tomu, že sport má dotaci v daném kalendářním roce, ale dotace přicházejí třeba až v červnu a do té doby sport žije na dluh. Ani to není pravda. Víceleté financování bylo na návrh sportovního prostředí schváleno vládním usnesením z června 2017, kterým byla schválena Koncepce Sport 2025. Důvodem bylo zrušení vyplácení loterijních asignací do sportovních klubů cestou ČOV, které tříleté financování od roku 2014 zavedlo. Valachová slíbila, že tříleté financování klubů i svazů bude kontinuálně pokračovat už od roku 2017, tento slib však nesplnila a úkoly stanovené v Koncepci 2018 směrem k víceletému financování nejsou dodnes díky liknavosti Valachové v roce 2017 splněny. Výsledkem je, že zejména kluby nedostávají peníze v červnu, ale až v září a tříleté financování uložené vládou MŠMT vládou se nekoná.

5.    Pan Hladiš píše, že Valachová měla zájem pracovat na novém zákonu o sportu, který by zlepšil podmínky pro financování sportu a spravedlivější rozdělování dotací. Tento úkol měla Valachová stanoven programovým prohlášením vlády, Koncepcí sport 2025, a to tak, že měl být předložen do konce roku 2016. Valachová svou liknavostí a manažerskou neschopností tento pro sport jeden z nejdůležitějších úkolů nesplnila, nesplnila ho ani do poloviny června 2017, kdy z ministerstva po právu odešla. Absence tohoto zákona je mimo jiné hlavní příčinou právní ignorance úředníků MŠMT vůči správnému, transparentnímu a funkčnímu systému financování sportu. Novela zákona tento úkol neřešila a zákonná úprava rejstříku a jeho vedení je mj. v rozporu se spolkovým právem a evropskou legislativou a komplexní a systematické financování sportu ani neřeší a řešit nemůže.

6.    Pan Hladiš píše, že Valachová měla zájem podporovat jak vrcholový a reprezentační sport, tak i sport masový a výkonnostní. Ano, o tom často hovořila, ale výsledky její snahy jsou pro sport tristní. Valachová nastartovala naprostou likvidaci ekonomických a právních jistot žadatelů dotací, kdy vůbec již přidělené peníze dostanou a zda je nebudou muset vracet, o víceleté stabilitě objemu dotací ani nemluvě. Svým lhaním kriminalizovala představitele českého sportu, svými rozpočtovými opatřeními vyváděla peníze z rozpočtu sportu, zabránila vyplacení již přislíbených dotací, rozdělovala dotace svým oblíbencům z ruky mimo programy atd., atd. To vše na úkor sportovního prostředí. Nikdy nežilo sportovní prostředí v takové nejistotě, jako nyní. Kluby mají letos historicky nejnižší podíl na celkovém objemu vyplácených dotací a dostávají je v druhé polovině roku s půlročním zpožděním.


7.    Pan Hladiš tvrdí, že Valachová měla zájem vyčlenit sport z MŠTM a vytvořit samostatný orgán, který by rozhodoval o sportu a měl alespoň rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu. Ano, i o tom na veřejnosti hovořila, ale ve skutečnosti nebylo většího nepřítele této myšlenky. Stejně hovořila i na zasedáních sportovní komise ČSSD (do doby, než tam po své účasti na OH v Riu přestala docházet). Bývalému premiérovi Sobotkovi mj. tvrdila, že vyčlenění sportu z MŠMT by oslabilo její resort. A to navzdory politickému programu ČSSD, navzdory Oranžové knize sportu ČSSD z roku 2010 a navzdory volebnímu programu ČSSD z roku 2013 (mimochodem autorem všech a mnoha dalších dokumentů je autor článku).

8.    Pan Hladiš píše, že jako spolugarant  programu VIII. Organizace sportu ve sportovních klubech ví, že tento program prosadila paní Valachová. Není to pravda. Program VIII prosadili už v roce 2015 do Plánu podpory rozvoje sportu na léta 2015 – 2017 proti těžkému odporu úředníků MŠMT zástupci ČUS a proti původnímu odporu ministryně Valachové nakonec i prosadili, že se bude vyplácet přímo na kluby, nikoli přes svazy. Bohužel totéž se nepodařilo u programu IV, kde Valachová rozhodla o tom, že prostředky z tohoto zdroje se budou vyplácet prostřednictvím žadatelů, vesměs svazů.

9.    Pan Hladiš píše, že zavedení programu VIII byla a doposud je, přímá pomoc i těm nejmenším klubům, které se starají o mládež. Není to pravda. Žádat o dotaci mohou pouze kluby, které mají v klubu alespoň 12 dětí. Původně Valachová prosazovala dokonce minimum 20 dětí, což je právě likvidační pro ty nejmenší vesměs vesnické kluby, které jsou díky Valachové zcela bez podpory, a jsou na tom o to hůře, pokud mají vlastní sportoviště, na jehož údržbu a provoz nemají rovněž šanci získat dotaci a díky rozhodnutí pohrobků Valachové, které všechny na MŠMT přivedla, dnes nemají šanci získat ani žádnou dotaci ze svých svazů. Takže buď financují klub ze svého, což je v příkrém rozporu s jedním z hlavních cílů Koncepce Sport 2025 (snižovat spoluúčast sportovců na financování sportu, která je v ČR nejvyšší v Evropě), anebo živoří a potácí se na pokraji ekonomického kolapsu a jejich letité sportoviště chátrá.

10.    Pan Hladiš se domnívá, že z programu VIII obdrží kluby v roce 2018 více prostředků než v minulém roce. Neobdrží. I pokud bude klubům vyplacena celá částka 1 200 mil. Kč, což není zcela jisté. (např. v roce 2017 nebylo vyplaceno z původně alokovaných prostředků více než 200 mil. Kč.) Proč letos nemohou dostat kluby více? Nárůst prostředků v programu VIII nepokryje úbytek vzniklý zrušením programů IV a X a zamezením vyplácení příspěvků klubům ze svazů a střešních organizací. Je to proto jen a jen demagogie, která ničí český sport. Jen pro zajímavost – kluby v roce 2015 získaly 29,7 % všech dotací vyplacených na podporu sportu z MŠMT, v roce 2016 dokonce 36,6 %, ale v roce 2017 jen 26,8 % a v roce 2018 v případě vyplacení celé alokace programu VIII jen 22,0 %, tedy nejméně za poslední čtyři roky. V absolutních číslech obdrží při stoprocentní alokaci kluby v roce 2018 o 400 mil. Kč méně než např. v roce 2016.

Přitom Plán podpory rozvoje sportu i Koncepce Sport 2025 ukládají naprosto opačný postup. A z proklamované vize paní Valachové nezůstal kámen na kameni. Pokud dnes ona hovoří o tom, že nemá na rozhodování dnešního ministerstva vliv, má sice pravdu, ale její hlavní vina je v personální genocidě, kterou zcela vyhladila odborníky z úseku sportu a v systému rozhodování, kdy na ministerstvu o sportu nerozhoduje sportovní úsek, ale jiné úseky, které se sportem nejenže nemají nic společného (např. úsek legislativní, ekonomický apod.), ale financování sportu absolutně nerozumí. Takže všichni ti, kteří dnes potřebné, transparentní a spravedlivé financování sportu przní, jsou pohrobci Kateřiny Valachové.

11.    Pan Hladiš říká, že ČUS a ČOV se při tvorbě novely Zákona o podpoře sportu měly jiné představy, jak by mělo fungovat rozdělování státních peněz do sportu a jaký podíl by kdo měl mít. A že paní Valachová s nimi musela svádět souboj. Ono to bylo přesně naopak. Zejména zástupci ČUS museli svádět urputné souboje s úředníky MŠMT a v některých případech i samotnou Valachovou, aby je přesvědčili, že systém vyplácení dotací je netransparentní, strukturálně nevyvážený, nespravedlivý a poškozující zejména kluby a také neorganizovaný sport a pohybové aktivity, jejichž činnosti zajišťují právě a jenom kluby. Proto byly na návrh sportovního hnutí navrženy v Plánu podpory rozvoje sportu 2015 – 2017 pro tyto účely programy IV, VIII a X. Dnes jsou ku škodě klubů TJ a hlavně neorganizované sportovní veřejnosti zrušeny programy IV a X a na dotace z programu VIII si může sáhnout jen menšina klubů, navíc pozdě a v menším rozsahu než dříve (viz výše).

12.    Pan Hladiš hovoří o tom, že nezaznamenal žádné snahy o to zákon o podpoře sportu nějak měnit, či rušit. Bohužel, opak je pravdou. V programovém prohlášení budoucí vlády je úkol, který Valachová nesplnila. Předložit a schválit zcela nový Zákon o podpoře sportu. Podvýbor pro sport v PSP ČR se navíc již od května tohoto roku zabývá další novelou stávajícího zákona o podpoře sportu, která by kromě jiného měla přijmout zcela zásadní změny ve financování sportu, zcela odlišné od systému nastaveného Valachovou.

13.    Pan Hladiš píše, že paní Valachová ve funkci  ministryně začala řešit spoustu věcí, které měly zlepšit financování sportu. V tom s ním lze souhlasit, problém je v tom, že pokud Valachová spolupracovala s odborníky ze sportovního prostředí (jak jí ostatně ukládá i vládní Koncepce sport 2025), vše bylo na dobré cestě. Než se po dotační aféře, jíž byla spolu se svými úředníky spoluviníkem, rozhodla se od sportovního prostředí odstřihnout a ze svého manažerského selhání vyvinit. Od té doby škodí a její pohrobci na MŠMT se jen snaží naplňovat její odkaz, vše lze doložit na konkrétních případech. Proto se také, jak píše pan Hladiš, tok peněz z MŠMT se přerušil, část se zpozdila, část nebyla vyplacena vůbec. Viníkem však byla Valachová.

14.    Pan Hladiš se pak hluboce mýlí, když píše, že z důvodů schválení zásady  v zákoně o státním rozpočtu, že orgán, který je příjemce dotace (např. ve fotbale FAČR) nemůže tyto dotace přeposílat nižším článkům. Nic takového v zákoně o státním rozpočtu schváleno nebylo a příčinou zamezení běžného financování článků svazu, střešní organizace apod., vzniklo na základě účelového, nesprávného a nesmyslného výkladu Zákona o rozpočtových pravidlech ze strany legislativního úseku MŠMT. Tuto zásadu navíc MŠMT uplatňuje jen vůči sportu, nikoli např. u dotací mládežnickým organizacím. Stejně tak tuto zásadu neuplatňují ani jiná ministerstva při dotování různých dalších spolků, jako např. včelařů apod. Je to nesmyslná, nezákonná a sport záměrně poškozující úřednická zvůle pohrobků Valachové, které na MŠMT přivedla a je za jejich poškozování sportovního prostředí spoluzodpovědná.

15.    Závěrem svého mailu plného chyb a omylů pak pan Hladiš píše, že změny započaté Valachovou většinou fungují dodnes. To je bohužel pravda, ku škodě sportu, ku škodě sportovního prostředí, ku škodě klubů a TJ. Možná má pan Hladiš pocit, že jeho SK Líšeň se od roku 2016 díky Kateřině Valachové daří lépe. V tom případě je výjimkou, která potvrzuje pravidlo.

Je dobře, že se pan Hladiš ozval a vyjádřil svůj názor. Jistě vše myslel dobře, je jen škoda, a možná že i díky Kateřině Valachové nemá, na rozdíl od ní, objektivní a správné informace.

O to odpornější je, že Valachová své manažerské selhání a objektivní škody, které sportovnímu hnutí v posledních dvou letech sportu způsobila, schovává za názory sportovního srdcaře, protože ona moc dobře ví, že pan Hladiš se v mnohém mýlí, a jen dál a dál prohlubuje své lhaní, aroganci a pohrdání sportem, ač, jak je jejím zvykem, tvrdí pravý opak.

Trvalo i mě osobně hodně dlouho, než jsem Valachovou (jak sama tvrdí) jednoznačně přesvědčil o tom, že nejsprávnější způsob financování provozu sportu, trenérů, mládeže a konec konců i sportovišť je platit přímo klubům a oddílům. Je jen škoda, že systém, který nastavila, kluby okrádá na objemu dotací a dusí pozdním vyplácením z MŠMT.

Je pravda, že byla nastavena v dokumentu Dotační neinvestiční programy státní podpory sportu pro spolky na období 2017 – 2019 objektivní kritéria, jak to dělat. Je jen škoda, že úředníci MŠMT tato nastavená pravidla při přidělování dotací na rok 2017 nerespektovali, aby je posléze sama Valachová a poté její pohrobci bez náhrady (!!) zcela rozmetali včetně deseti programového neinvestičního financování v tříletých finančních plánech. A protože tato kritéria neexistují, není se čeho držet a není jak pokračovat v započaté cestě, kterou nastavili odborníci ze sportovního prostředí a zcela zdevastovali úředníci na MŠMT v čele s Valachovou a jejími pohrobky.

Pokud Valachová tvrdí, že hlavní je zvyšovat rozpočet pro sportovní oblast, především na sportování dětí, na jejich trenéry, proč z rozpočtu na sport za poslední dva roky vyvedla 3 mld. Kč a proč její pohrobci vyplácejí do klubů o stamilióny méně než v předchozích letech a hlavně každý rok od roku 2017 o půl roku později?

Kateřina Valachová: „Jsem moc ráda, že se ozval člověk přímo z reálné sportovní práce, aby řekl pravdu o financování sportu. Proti dobře připravené a ze všech stran zajištěné PR kampani "sportovního prostředí" je to sice jen kapka v moři, ale já nepochybuji o tom, že pravda se prosadí i když je v těžké menšině.

Děkuji všem, kdo mi po útocích ze strany některých "sportovních šéfů" vyjádřili podporu mailem nebo ve zprávách., tak se jich držme a pokračujme v započaté cestě. Je třeba dotáhnout práce na registru sportovců a sportovišť. A hlavně je třeba zvyšovat rozpočet pro sportovní oblast, především na sportování dětí, na jejich trenéry.

Já skutečně doufám, že nějaká z prstu vycucaná kampaň, ve které se mimo jiné silně angažuje člověk, jehož kariéru na MŠMT jsem kdysi ukončila a který to zřejmě stále "nevydejchal", nemůže ohrozit refromu financování sportu. Ta totiž nasměruje peníze tam, kde se skutečně sportuje (a ne "rokuje").“ píše na facebooku Kateřina Valachová.

Závěrem snad jen konstatování, na MŠMT jsem nikdy žádnou kariéru nedělal, odešel jsem na základě dohody s odměnou několikaměsíčních platů, takže v tomto směru „vydejchávat“ nemám opravdu co. Co ale „nevydejchám“ je fakt, že Valachová dokázala za dva roky zcela pošpinit a rozšlapat mou téměř třicetiletou práci pro sport a neustálé boje s exoty typu Valachové o jeho podporu ze státního rozpočtu a více než dvacetiletou práci ve sportovní komisi ČSSD, která po celé ty roky udávala tón v koncepcích a plánech podpory sportu v ČR.

A „nevydejchám“ ani to, že moji reformu financování sportu, kterou prosazuji od roku 2009 a kterou se mi podařilo v roce 2016 v podobě dlouhodobého programu ČSSD a v podobě vládní Koncepce Sport 2025 v původní podobě prosadit, Valachová díky své neschopnosti, neodbornosti, aroganci, nafoukanosti a věčným lhaním spolu se svými pohrobky jen przní a przní. Ku škodě sportu a pohybových aktivit v ČR, ku škodě podpory zdravého životního stylu, rozvoje pohybové gramotnosti a prodlužování věku ve zdraví.

To všechno ona a její pohrobci zničili, pošpinili a pošlapali. Proto nemá ani ponětí o tom, že tam, kde se skutečně sportuje, kvůli ní peníze nejsou a hrozí, že ani dlouho nebudou.

Můžu však jednoznačně slíbit, že boj o skutečnou, pravou, nepokroucenou, nedeformovanou a sportu prospívající reformu rozhodně nevzdám a plky nafoukané Nanynky, která se omylem osudu stala z úřednice ministryní v resortu, o kterém nic nevěděla a dosud neví, a dnes jen díky přízni několika kamarádů zaclání v Poslanecké sněmovně, a kudy chodí, tudy škodí, školám, dětem, učitelům,sportu i ČSSD nevzdám.                                                                                                                  
                                                                                                                        
Michal Kraus