Svátek má: Kvido

Komentáře

Eduard Chmelár

historik, politický a mediální analytik

Za novou geopolitiku Střední Evropy

Na rozlučkové návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana na Slovensku (kde se za úsměvy skrývalo obrovské napětí mezi oběma hlavami států) se podstatná část rozhovorů věnovala tématu Visegrádské čtyřky.

Miloš Zeman připomněl své dlouholeté úsilí začlenit do tohoto uskupení i Slovinsko, které o to projevuje dlouhodobý zájem. Jeho mise narazila na pro mě ne zcela pochopitelný odpor Maďarska, ale na tomto setkání Zuzana Čaputová opět ukázala ten propastný rozdíl mezi českým státníkem a slovenskou úřednicí. Ve svém vyjádření zpochybnila smysl existence V4 s tím, že „nemáme shodu v některých velmi důležitých hodnotových postojích“. Od Zuzany Čaputové bych nikdy žádnou státnickou iniciativu nebo politickou vizi neočekával. Mé nároky se omezují na to, že hlava státu by měla rozumět smyslu regionálních uskupení. Ty totiž nemají „hodnotový“ význam, ale geopolitický, který se nemůže měnit střídáním vlád.

V4 však opravdu není filosoficky dobře promyšlené uskupení, ale ze zcela jiného důvodu, než toho, který uvedla Zuzana Čaputová. Visegrádská čtyřka byla od začátku účelovým projektem, který měl usnadnit vstup těchto čtyř zemí do Evropské unie. To se podařilo, a tím byl jeho smysl naplněn. Polsko však k širším středoevropským zájmům nikdy nepatřilo. Jeho geopolitický vektor vždy směřoval k Pobaltí, jeho iniciativy (jako například Trojmoří) jsou pro slovenské zájmy vysloveně škodlivé a v našem prostoru nikdy nepůsobilo jako akcelerátor evropského vývoje, ale jako trojský kůň USA. Nakonec, toto by měl vědět každý, kdo četl Hodžovu Federaci ve střední Evropě nebo alespoň Biedu východoevropských malých států od Istvána Bibó. Ale chtít od našich nejvyšších ústavních činitelů nějaké státnické uvažování, to bych chtěl asi příliš...

Polsko nás brzdí ne proto, že je konzervativní a Čaputové se to nelíbí. Polsko nás brzdí proto, že má úplně jiné představy o uspořádání tohoto regionu a spolu s Ukrajinou se chce stát dominantní středoevropskou velmocí. Úsilí prezidenta Zemana o začlenění Slovinska do Visegrádské skupiny byl moudrý státnický čin, i když ve svých důsledcích nedotažen do konce. Měli bychom zdvořile odmítnout snahu Polska podřídit si nás ve svých geopolitických plánech a orientovat se více na spolupráci zemí bývalé habsburské monarchie – tedy především Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Chorvatska, Slovinska, rozšířenou o případnou účast Rumunska, Srbska a Černé Hory. Toto je geopoliticky i kulturně náš nejpřirozenější prostor. Navíc, vnímají ho takto i světové ekonomické kruhy. Před šesti lety jeden z nejvlivnějších deníků Financial Times rozvíjel úvahu o tom, že odpovědí střední Evropy na Silicon Valley by mohlo být „Danube Valley“ s obrovským potenciálem hospodářského rozvoje, s ambicí přeměnit region na technologické centrum založené na ekonomice znalostí a inovací. Měli bychom přemýšlet o naší regionální spolupráci v těchto strategických souvislostech a netočit se v začarovaném kruhu našich ideologických předsudků.

Kdybychom dnes uvažovali takto, museli bychom se celou váhou našeho politického vlivu postavit za Srbsko. Namísto toho lidé jako stálý zpravodaj Evropského parlamentu pro Srbsko Vladimír Bilčík v rozporu s naší státní doktrínou vyzývají Slovensko, aby uznalo nezávislost Kosova a na jednáních kritizují stav srbské demokracie, přičemž ti samí politici lživo označují Ukrajinu za demokratický stát! Poukazuji na to dlouhodobě, ale je třeba to připomenout právě teď, protože nedávno vyšla čerstvá zpráva Index of democracy, každoroční žebříček hodnotící úroveň států v pěti kategoriích demokratického vývoje. Srbsko stále patří mezi „chybné demokracie“, tedy do skupiny, ve které je i Slovensko, Polsko, Spojené státy, Itálie či Belgie. Na druhé straně, ačkoli média neustále připomínají, jak je na tom Rusko špatně, ani jednou nezmínila, že Ukrajina patří dlouhodobě mezi „hybridní režimy“, žádné demokracie a že v tomto žebříčku dlouhodobě klesá, bez viditelného pokroku.



Je proto nesmírně pokrytecké až zvrácené, pokud neustále pranýřujeme Srbsko na 68. místě, ale Ukrajinu na 87. místě vyzdvihujeme jako „skutečnou inspiraci pro Evropu“ a falešně se tváříme, že jsme „ohromeni značným úsilím“, které prý Zelenského vláda vynaložila na cestě k členství v EU (jak to předvedla předsedkyně Evropské komise von der Leyenová v pátek v Kyjevě). V čem je ta inspirace? V zavádění cenzury a oklešťování demokracie? V tom, že nejsme svědky europeizace Ukrajiny, ale ukrajinizace Evropy? Vždyť je to čirý hnus, takto zavádět, nemít na Ukrajinu žádné nároky a lhát o nějakém pokroku, když každý vidí, že tato nešťastná válkou zničená gubernie oligarchů neudělala na cestě k právnímu státu prakticky nic. Středoevropské státy by se měly proto spojit a zablokovat snahu Německa o vydírání Srbska, že dokud neuzná Kosovo, nebude vpuštěno do EU.

Právě naopak. Srbsko už pykalo za svou minulost více než dost a nejednou nespravedlivě (vždy si vzpomenu na výrok slavného slovinského filosofa Slavoja Žižeka, který okomentoval události z roku 1999 slovy, že nechápe, proč si Západ ze všech těch nacionalismů, které sužovaly Balkán, vybral toho albánského).

Je nejvyšší čas, abychom si uvědomili, že zájem Německa není totožný se zájmy Evropy, přestali se slepě podřizovat velmocenským zájmům a vyjádřili vlastní společný zájem: Ukrajina nesmí vstoupit do EU dříve než Srbsko a Černá Hora a nesmí tam vstoupit dříve, než vyhoví všem kodaňským kritériím, která museli splnit všichni, včetně nás. Polsko takovému požadavku nikdy nebude rozumět, ale Maďarsko a Rumunsko ano. A promiňte, ale opět do toho musím vložit náš historický a morální dluh vůči Srbsku. Byli to Srbové, kteří vyzbrojili štúrovské povstání v roce 1848. Byli to Srbové, kteří se po mnichovské zradě v roce 1938 hlásili před naším velvyslanectvím v Bělehradě jako dobrovolníci na pomoc ohrožené republice. Byli to Srbové, kteří po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa umožnili našim občanům ujít na Západ a otevřeli koridory. Srbové vždy stáli na naší straně. A jak jsme se jim odvděčili? Tím, že Dzurindova vláda umožnila silám NATO uskutečnit vojenskou agresi a otevřela náš vzdušný prostor pro přelety amerických bombardérů útočících na Jugoslávii bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Doteď se za to stydím, i když jsem se za to v roce 2013 na přednášce v Bělehradě veřejně omluvil - jako první Slovák a nevím, zda i ne zatím jediný...

Slovensko potřebuje koncepčně uvažující státníky, kteří dokáží definovat, kde je státní a geopolitický zájem Slovenské republiky a dokáží tyto zájmy i politicky prosazovat. Naši představitelé se však chovají stále v duchu naší lidácké a normalizátorské tradice jako vazali, ne jako reprezentanti suverénního státu, mylně ztotožňují zájmy Německa se zájmy Evropy a zájmy USA se zájmy Slovenska. Je nejvyšší čas změnit náš geopolitický vektor. Ne směrem k Rusku, jak nás hloupě a bez jakékoli fantazie obviňují mentální paralympionici naší veřejné diskuse. Ale směrem ke střední Evropě, které jsme byli vždy přirozenou součástí politicky, ekonomicky, kulturně i historicky. Je nejvyšší čas přestat slepě následovat cizí a začít naplňovat naše vlastní životní zájmy. Ty středoevropské nejsou o nic méně vznešené a velkolepé než německé, francouzské či britské.

Eduard Chmelár

Svět se musí vrátit od rivality ke spolupráci

Svět se musí vrátit od rivality ke spolupráci

Eduard Chmelár 

12. března 2023
Bez zjevného zájmu našich médií se objevila krátká agentura zpráva, že Čína usnadnila obnovení diplomatických vztahů mezi dvěma největšími rivaly v arabském světě, Íránem a Saúdskou Arábií.

Stačilo !!!!!

Stačilo !!!!!

Eduard Chmelár 

17. února 2023
Když hlavy států a vlád členských zemí NATO přijaly na summitu ve Walesu roku 2014 deklaraci, ve které slíbili, že zvýší své vojenské výdaje na 2 procenta HDP, varoval jsem, že je to samoúčelné zbrojení, které se na tomto čísle...

Za novou geopolitiku Střední Evropy

Za novou geopolitiku Střední Evropy

Eduard Chmelár 

8. února 2023
Na rozlučkové návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana na Slovensku (kde se za úsměvy skrývalo obrovské napětí mezi oběma hlavami států) se podstatná část rozhovorů věnovala tématu Visegrádské čtyřky.

Poslední BAŠTA odporu

Poslední BAŠTA odporu

Eduard Chmelár 

13. ledna 2023
Předem se omlouvám občanům České republiky za zasahování do jejich suverénního práva volit hlavu státu.

Proč vítám vánoční/tříkrálové příměří

Proč vítám vánoční/tříkrálové příměří

Eduard Chmelár 

8. ledna 2023
Když Vladimir Putin ohlásil jednostranné příměří během ortodoxních Vánoc, potěšilo mě to a po dlouhé době to konečně považoval za správný krok v tomto ničivém konfliktu.

Šťastný, spravedlivý a mírový rok 2023

Šťastný, spravedlivý a mírový rok 2023

Eduard Chmelár 

1. ledna 2023
Jako dítě jsem miloval ohňostroje. Dnes před nimi spíš utíkám do hor.

Měla by být Markéta Pekarová Adamová odvolána z funkce předsedkyně Sněmovny?

Ano
transparent.gif transparent.gif
41%
Ne
transparent.gif transparent.gif
20%
Je mi to jedno
transparent.gif transparent.gif
39%